Bottom trawling

Poté, co ryby začaly mizet z mělčích vod, začali rybáři lovit stále hlouběji a hlouběji. Byl vyvinut tzv. bottom trawling, průmyslový devastující systém těžby ryb. Jak ukazují poslední studie vědců, bottom trawling má za následek skutečný holocaust mořského dna a zdejší fauny i flory.

Malí a drobní rybáři jsou v Evropské unii a vyspělých zemích na ústupu. V Evropské unii přežívají především díky štědrým dotacím. Trh a těžbu ryb převzaly velké společnosti, které vynalézají čím dál důmyslnější systémy, kterak ryby doslova těžit.

Jaká je vlastně podstata „sea bottom trawling“? Celkem jednoduchá. Dvě či více těžkých rybářských vlečných lodí rozhodí mohutné sítě až na dno a poté se dají vlečné lodě do pohybu. Těžké sítě mají na koncích ocelové nosníky a doslova smirkují mořské dno a berou vše, co není pevné jako skála. Nenávratně zničeny bývají celé korálové systémy. Tisíce tun korálů jsou zničeny a vytaženy v sítích na hladinu, aby byly poté mrtvé hozeny zpět do moře.

Je také usmrceno mnoho živočichů, kteří nejsou předmětem lovu a které rybáře vůbec nezajímají. Dalším živočichům je zničen přirozený ekosystém. Původně byl princip bottom trawling používán jen u nečlenitého rovného dna. Ale vzhledem k nedostatečné účinnosti byly sítě zesíleny a opatřeny ocelovými nosníky na způsob radlic, které mořské dno „orají“.

Princip bottom trawling se dá přirovnat k zakázanému sbírání borůvek pomocí tzv. hřebenů, které nejen že otrhají plody z rostliny, ale celou ji zničí. Na rozdíl od hřebenového sbírání borůvek není však bottom trawling nelegální a několik pokusů na jeho moratorium selhalo, poslední na půdě OSN minulý rok v listopadu.

Moratorium neprošlo i přes petici celkem 1136 vědců z celého světa nazvanou Scientists' Statement on Protecting the World's Deep-Sea Coral and Sponge Ecosystems, která požaduje okamžitý zákaz těchto devastujících praktik při těžbě ryb (plná verze včetně seznamu podepsaných vědců je k dispozici zde - http://www.terranature.org/trawlingScientists_ban.htm). Např. jen v okolí Norska vědci odhadují, že již 50% z korálových kultur bylo těžbou zničeno a devastace mořského dna dále pokračuje.

Nová studie kanadských mořských biologů Jennifer Devine, Kristy Baker and Richarda Haedricha z Memorial University v St John's na Newfoundlandu v Kanadě publikovaná v časopisu Nature potvrzuje negativní a zničující dopady těžby ryb. Pět vybraných druhů podmořských živočichů - oundnose grenadier, onion-eye grenadier, blue hake, spiny eel a spinytail skate (do češtiny si je překládat netroufnu) – vymírá.

Devastace moří za pomocí bottom trawling je široce používaná, zejm. pro její vysokou účinnost. Sice lze na jednom místě lovit jen jednou, max. dvakrát, ale výnosy jsou velké. Těžba neprobíhá jen v Evropě či v USA, ale ve velkém rozsahu také na Novém Zélandě. Předseda tamější Asociace rybárenského průmyslu Dave Sharp se proti zákazu bottom trawlingu ohradil s tím, že „by to mělo devastující účinek na produkci ryb“. Nový Zéland má z rybí produkce ročně tržby 1,2 miliardy dolarů (z toho asi 800 milionů vydělává právě bottom trawling) a odvětví zaměstnává 26 000 lidí. Navíc zákaz nemá podle rybářského bosse smysl, neboť by ho řada států stejně nerespektovala a tím by dostaly vůči Novému Zélandu výhodu, míní Sharp.

V současnosti je již bottom trawling již nejvíce používanou metodou lovu ryb po celém světě, těží se jím asi 70% světové produkce. Hloubka nepředstavuje velký problém, na otevřeném moři se běžně se těží v hloubkách 800 – 1200 metrů. A jde se stále hlouběji.

Dokud je co drancovat, drancuje se.