Evropský parlament schválil legislativu, která zasahuje do soukromí občanů EU

Začátkem prosince jste si mohli přečíst krátký článek o tom, že v rámci EU je před schválením směrnice s názvem "Electronic communications: personal data protection rules and availability of traffic data for anti-terrorism purposes ", přezdívaná také zkráceně "Big Brother". Tato legislativa, která zavádí sledování veškeré komunikace nakonec byla (bohužel) skutečně schválena i Evropským parlamentem...

Pro připomenutí, tato směrnice EU nařizuje členským státům zaznamenávat a po určitou dobu (6 až 24 měsíců, ale podle potřeby i déle) uchovávat data týkající se komunikací - např. kdo, kdy a komu volal (a i když se třeba nedovolal), v případě mobilních telefonů také kde se v okamžiku hovoru nacházel, kdo, kdy a komu posílal e-mail apod. Směrnice sice nenařizuje zkoumat obsah komnunikace, nicméně i tak představuje závažnou invazi do soukromí občanů EU. Přestože se jedná o závažnou problematiku, celý proces předložení a schvalování direktivy byl velmi krátký (pouhé tři měsíce) a Evropská komise se všemožně snažila šikovnou manipulací procesních postupů zabránit jakýmkoliv dalším diskusím či úpravám legislativy na půdě Evropského parlamentu (směrnice byla projednána a schválena Evropským parlamentem v jediném čtení na základě předchozí politické dohody Evropské komise a vedení dvou nejsilnějších frakcí v EP).

Zajímalo nás i stanovisko našich europoslanců k této záležitosti. Obdrželi jsme stanovisko paní poslankyně Roithové, které zde citujeme:

"Co se týče pozice paní poslankyně ke směrnici o uchováváni dat (data retention), byla jejím hlasitým kritikem, své výhrady proti procesnímu projednáváni a vývoji do budoucna i proti textu samotnému sdělovala svým kolegům jak v největším poslaneckém klubu Evropské lidové strany - Evropských demokratů tak v České národní delegaci, vyjádřila podporu pozměňovacím návrhům výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Společně se švédskou poslankyní Cederschiöld a dalšími požadovala změnu pozice klubu ELS-ED k této věci a spolu s nimi předložila pozměňovací návrh k článku 10, který byl neakceptovatelny pro členské staty a v případě jeho přijetí by se celá otázka přesunula do 2. čtení, kdy by již předsednickou zemí nebyla Británie a získal by se čas na přezkoumání celého návrhu. V neposlední řadě rozeslala alternativní hlasovací doporučení nejen svým českým a slovenským kolegům. Na druhou stranu paní poslankyně rozumí i některym argumentům bezpečnostních složek. Při hlasování o celé směrnici po té, co byly zamítnuty předkládané pozměňovací nívrhy zlepšující text, se zdržela hlasování. Paní poslankyně svou pozici konzultovala s řadou IT specialistů, s českou státní správou, českými diplomaty, právníky a mezinárodními organizacemi na ochranu občanských práv."

Dále otiskujeme výtah překladu tiskových zpráv FFII (Foundation for a Free Information Infrastructure) a Privacy International.

Tisková zpráva FFII (Foundation for a Free Information Infrastructure, 14/12/2005)

Evropský parlament dnes schválil směrnici, která povede k vytvoření největší databáze sloužící k monitoringu na světě, která bude uchovávat data o veškeré komunikaci v rámci zemní EU. "Ode dneška budou všichni občané EU sledování a monitorováni jako zločinci", říká prezident FFII Pieter Hintjens.

Směrnice legalizující sběr komunikačních dat byla shválena 378 hlasy pro, proti bylo 197, v podstatě na základě podle politické dohody vedení dvou největších frakcí Evropského parlamentu: EPP-ED (konzervativců) a PSE (socialistů). Zpravodajem této legislativy byl Alexander Alvaro (liberálové), který na protest nechal vyškrtnout své jméno z parlamentu předložené zprávy.

Jonas Maebe (FFII) uvádí: "Kromě jiných tvrdých prostředků tato direktiva nařizuje zaznamenávat odesílatele a příjemce veškeré elektronické pošty, veškerých telefonních hovorů a také místo, odkud byl hovor uskutečněn, pokud se jedná o mobilní telefony. Navíc, tato směrnice neříká nic o tom, kdo ponese náklady spojené se pořizováním a archivací těchto záznamů, což bude mít dopad trh telekomunikací."

"Dále, tato direktiva nebere v potaz, jakým způsobem komunikační protokoly užívané v rámci Internetu fungují. Např. monitorování internetové telofonie je téměř nemožné bez toho, aby byl zkoumán obsah všech datových paketů. Důvod je ten, že taková spojení nemusí být nutně sestavována prostřednictvím centrálních serverů, na kterých by stačilo zapnout logování. Kromě existují různé technologie jako jsou virtuální privátní sítě, které znemožňují zkoumání obsahu přenášených dat."

Nasbíraná data mohou být zpřistupněna bez zvláštních povolení a bez omezení na určité typy trestné činnosti. Nebude existovat žádné nezávislé posouzení, žádné mechanismy na ochranu soukromí a žádné záruky pro zabezpečení těchto dat. Data budou uchovávána po dobu od šesti měsíců až po jakoukoliv neomezenou dobu, na které jednotlivé členské státy s Evropskou komisí dohodnou.

Hartmut Pilch (FFII) k tomu dodává: "Výsledek tohoto politického dění ukazuje, že musíme být stále na pozoru a každé připravované legislativě se věnovat hned od počátku. Další připravovaná směrnice IPRED2 (Intellectual Property Rights Enforcement Directive), jednomyslně odsuzovaná jak průmyslem tak civilními subjekty, hrozí, že udělá zločince z každého, kdo se dostane (byť neúmyslně) do křížku s něčím intelektuálním vlastnictvím či patentem."

Zdroje:

• Two-page overview of the effects of the most important amendments
• English video stream of today's plenary session
• Original language video stream of today's plenary session
• Data retention: legislative sausage machine in overdrive
• News, position papers on and analysis of the directive
• Permanent link to this press release

Tisková zpráva Privacy International (15/12/2005)

Evropský parlament dnes hlasoval pro schálení nové směrnice povolující sběr a uchovávání dat "týkajících se telefonních hovorů, SMS a Internetu, ale ne vlastního obsahu komunikace". Tato data zahrnují emailové adresy a místa, kde se osoby volající z mobilních telefonů nacházely v době hovoru. Tato směrnice je vysoce kontroverzní vzhledem k dopadu, který bude mít na soukromí občanů EU.

Obavy také vzbuzují široké pravomoce, které jsou ponechány jednotlivým členským státům EU. Například, data mohou být využívána pro boj se závažnou kriminalitou nebo terorismem, ale tyto pojmy nejsou nijak konkrétně vymezeny, což umožňuje členským státům vymezit jejich vlastní definice. Navíc doba, po kterou budou data uchovávána je definována dosti slabě: od šesti do dvaceti čtyř měsíců, ale členské státy mohou tuto dobu prodloužit. Některé členské státy již také naznačují, že tak zřejmě učiní.

Procedura schválení směrnice Evropským parlamentem je také dosti kontroverzní. Směrnice získala podporu na základě dohody mezi Radou ministrů a dvěma velkými politickými stranami. 378 poslanců hlasovalo pro, 30 se zdrželo a 197 hlasovalo proti. Británie byla klíčovým strůjcem navržených opatření, zejména po atentátech v Londýnském metru 7. července 2005. Text směrnice také ignoruje dodatky navržené parlamentním zpravodajem a parlamentní komise LIBE (Committee on Civil Liberties, Justice and Home Affairs). Tato směrnice bude uvedena v platnost v jednom z nejkratších schvalovacích procesů v historii EU - od sepsání textu do konečného schválení uplynulo pouhých pár měsíců.

Viceprezident Evropské komise prohlásil, že se jedná o "vítězství demokracie", zatímco zpravodaj legislativy Alexander Alvaro uvedl: Dnešním hlasováním jsme vytvořili precedens, kdy komisi stačí zavolat "Skoč" a parlament se jen zeptá "Jak vysoko?".

Poslanci EP také původně navrhovali, aby vlády jednotlivých zemí měly povinnost uhradit zvýšené náklady spojené se sběrem a ukládáním dat, nicméně tento odstavec byl z textu směrnice vyhozen. Toto je relevantní zejména pro telekomunikační společnosti, protože dle směrnice je třeba zaznamenávat i neúspěšná volání, což se nyní nedělá a vyžádá si to zavedení nových technologií.

Legislativa by měla být uvedena do praxe během 18 měsíců, i když některé státy mohou požadovat výjimky k tomu, aby mohli implementovat dostatečně efektivní technologie monitoringu. Očekává se také, že v některých státech EU se bude řešit neslučitelnost směrnice s ústavními právy jednotlivých zemí. Irské vedení vyjádřilo úmysl předložit směrnici Evropskému soudu pro otázky spravedlnosti, protože se domnívá, že směrnice nejde dostatečně daleko, aby dovolovala sledování. Někteří poslanci EP zvažují nastolení směrnice u Evropského soudu pro lidská práva, protože postrádá adekvátní záruky proti zneužití.

Zdroj:

http://www.privacyinternational.org/dataretention

Článek Evropský parlament schválil legislativu, která zasahuje do soukromí občanů EU vyšel serveru linuxzone.cz, odkud jej přebírám.