Pár otázek k registrovanému partnerství

S článkem Pavla Bratinky O jedné bigotnosti se nedá než souhlasit. Autor velmi dobře vystihl, jak horliví zastánci registrovaného partnerství (dále jen RP) odbočují od jádra problému, když odpůrce tohoto zákona označují za zpátečníky a jejich názory za archaické. Homosexuály za jejich orientaci přeci nikdo nepronásleduje, tak o nějaké diskriminaci nemůže být řeč. Pouze je zde odpor, přiznat jim určitá nadstandardní práva (rozuměj zrovnoprávnit jejich svazky s heterosexuálními), na která nemají nárok. Stejně tak jako já, jelikož nejsem důchodce, nebo válečný vysloužilec, nemám nárok na patřičné renty. Jinými slovy, společnosti v niž žiji, jsem nedal (alespoň zatím) tolik, abych za to mohl dostat určité výhody. Nesloužil jsem v armádě a ani jsem jako mladý člověk nemohl zatím léta pracovat. Prostě na nějaké důchody nemám nárok.

A položme si otázku. Mohou homosexuálové naší společnost nějak obohatit? Nikoli, jelikož je zde již v základu popřen základní smysl rodiny, a to plození a výchova dětí. Proto by neměli dostat ani žádné nadstandardní výhody. V tomto případě zrovnoprávnění jejich svazků se svazky heterosexuálními.

Na druhou stranu, pokud spolu dvě homosexuální osoby chtějí žít, dědit po sobě a podobně, uznávám, že tuto problematiku je potřeba řešit. V tom případě bych neměl problém s nějakým speciálním zákonem, který by takový problém přesně vymezil.

Samotný návrh zákona o registrovaném partnerství mi však připadá velice nešťastný a de facto diskriminující tradiční rodinu. Též mě velice zaráží fakt, že tento týden bude o registrovaném partnerství hlasováno v historii PSP již po více než dvousté. Je skutečně v pořádku takový postup, kdy je věc, který již byla tolikrát odmítnuta, hlasována stále dokola, až je jednou přeci jen protlačena?