Ptáci

V pátek bylo docela hezky. Po obloze běžely mraky a tu a tam ještě vysvitlo sluníčko. Moji pozornost upoutali vrabci. Poslední tři dny se stahovali kolem mého domu. V téměř holém šeříkovém keři jich sedělo snad dvacet třicet. A štěbetali jako o závod. A další seděli v živém plotě. Připadalo mi, že mají nějaký sněm. Z okna jsem později pozoroval, jak se producírují po stříšce a občas něco zobnou. Jako kdyby tam něco hledali. Celou loňskou zimu měli na té střeše udělané krmítko. A v ten pátek se mi zdálo, že to krmítko hledají. „Proč to hledáte, blbouni?“, v duchu jsem se ptal. „Vždyť ještě není sníh. Můžete zobat semínka přímo ze země.“ Ale nakonec jsem jim nasypal. Vrhli se na ně , jakoby týden nejedli. Kolem poledne se zatáhlo a ve vzduchu začal poletovat sníh. Pak hustěji. Večer bylo všechno bílé. Jak to ti ptáci poznali? Museli ten sníh čekat.

Večer v televizních zprávách jsem sledoval, jak muži v bledě modrých plastikových oděvech s červenými gumovými rukavicemi, maskami na tvářích a potápěčskými (nebo jakými) brýlemi přitloukají na stěny jakési budovy obrovské plastikové folie. „Co to dělají?“, zesílil jsem zvuk. A slyším: „V rámci zdravotní prevence nařídila kanadská CFIA zničení 67 tisíc ptáků – hus a kačen na farmě Chilliwacku v Britské Kolumbii. U jedné kachny byl objeven vir ptačí chřipky. Nejedná se o vir asijské ptačí chřipky, ale o mnohem mírnější a méně nebezpečný vir ptačí chřipky běžný na severoamerickém kontinentu.“

Ty plastikové folie měly zajistit izolaci. Drůbež totiž byla zabíjena plynem. Neřekli jakým. Ale podle bezpečnostních opatření to musel být nejméně kyanovodík. Později mi došlo, že ty masky a modré kombinézy ovšem neměli muži na sobě kvůli jedovatosti plynu, ale kvůli případným šíleně nebezpečným virům, které (v jejich zjitřelých představách) jistě kolem poletovaly vzduchem. Šlo o antibakteriální (nebo antivirové?) oblečení při práci v biohazardním prostředí.

Smrt plynem. Není to lehká smrt. Zvířata natlačena na malém prostoru se marně snaží dostat se ven, nadechnout se. Lezou po sobě, derou se výše v zoufalé snaze se zachránit...

Zabíjení zvířat plynem používají i mnohé městské útulky. Je to levnější než injekce. Popravy jsou hromadné. Že zvířata před smrtí trpí? Žádné si dosud nestěžovalo u komise pro zvířecí práva. Jo, já vím, taková komise není. Jsou jen komise pro lidská práva a pak už nic.

Po těchto krátkých záběrech se na obrazovce objevil odborník – virolog, který ubezpečil diváky, že nebezpečí nehrozí a že mohou klidně pokračovat v konzumaci kuřecích stehýnek. Jen si je musí pro jistotu dobře tepelně zpracovat. Tak je to tedy. Dobře se najíst. S plným žaludkem člověk alespoň nemusí přemýšlet.

Takže to zopakujme. Jen jeden pták z celé farmy měl jakýsi vir. Ten vir se běžně na severoamerickém kontinentu vyskytuje. Ví se o něm, že není smrtelný. Ví se, že člověk jej nemůže dostat. Dosud nebyl na celé planetě Zemi zaznamenán jediný případ, že by tento vir nakazil člověka. Přesto bylo rozhodnuto - pro jistotu zlikvidovat desítky tisíc ptáků. Jen tak. Aby, jak psali druhý den v novinách, dali jasný signál světu, že to s tou pandemií berou vážně. Ptáci přece nejsou nic víc, než materiál. Zdroj zisku. Jako hromada cihel. Je nebezpečí, že by se cihly mohly drolit? Vyvezeme je na smetiště a koupíme nové. Cihlám je to jedno, nic necítí. Ani ptáci nic necítí. Je to také jen materiál.

Zůstaňme ještě u cihel, ten příměr je totiž výstižný. Neexistuje důkaz, že se cihly budou skutečně drolit a nikde na planetě k tomu nedochází. Pouze nějaká vzdálená teoretická možnost, že by se snad v budoucnu drolit mohly, způsobí, že všechny cihly zlikvidujeme a nakoupíme nové.

V novinách jsem si přečetl, že 67 tisíc nic není. Loni bylo ze stejného důvodu zlikvidováno jen v Britské Kolumbii 17 milionů opeřenců.

Pochopitelně nikdo nemluví o tom, že ta „nemoc“ je přirozeným následkem příšerných nehumánních podmínek velkochovů drůbeže, snah „podnikatelů“ po maximálním zisku, kdy na nesmírně omezeném prostoru žijí tisíce a tisíce zvířat. Nikdo se nepodiví, že nic takového před třiceti lety neexistovalo, že to všechno je velká habaďura, že strach je uměle médií bičován v honbě za senzačností až do absurdností.

Jak výstižně napsala Debra Probertová z Vancouverského Humane Society, nikdo také nemluví o tom, že jsme potlačili přirozený výběr, že všechna drůbež ve velkochovech je vyšlechtěna (=přešlechtěna) a geneticky příbůzná, což přispívá k šíření viru. Dříve, dokud hospodář choval drůbež rozumně, měl na svém dvorku geneticky různorodou havěť. Udeřila-li nemoc, některá drůbež měla přirozenou imunitu a přežila. Z těch pak vznikalo další, zdravější potomstvo. Dnes udeří-li nemoc, napadá všechny geneticky podobné jedince.

Rovněž tak - pokud je mi známo - , žádná organizace zabývající se ochranou zvířat v Kanadě ani jinde ve světě nevznesla proti tomuto šílenství sebemenší protest. Tak koho vlastně chrání tyto organizace? V čí jménu mluví? Nikde, ani v zahraniční zdrojích, nebyla ventilována sebemenší lítost kterékoliv organizace či jednotlivce nad údělem těch neškodných zvířat. Ten naprostý nedostatek empatie mě šokuje snad nejvíce.

Z jiných zdrojů se dovídám, že lidé přestávají krmit volně žijící ptáky. Dokonce rozbíjejí a demontují krmítka. To může mít chmurný dopad na ptactvo. Jak mi napsala jedna ornitoložka: „Víš, co bude úplně první důsledek? Lidi přestanou dokrmovat teď přes zimu ptáky. Což je pro dost z nich rozsudek smrti. Zvlášť k jaru zeslábnou a hynou, když nemají přikrmování. Dříve, když bylo ptáků všude hejna, tak to populace zvládaly. Ale znečištění ptačí populaci zdecimovalo a tak je to krmení pro některý druhy životně důležitý. Je to fakt zlý...“

Dějí se ve světě divné věci, jaké by ještě před 20 lety nebyly možné. Nejprve to byla BSE - nemoc šílených kráv. Ačkoliv šance na to, že by ji člověk dostal, byla asi tak stejná, jako že ho usmrtí meteor, byly preventivně vybity desítky milionů zvířat v celé Evropě. Navíc lze-li věřit článku na ohz.cz (a není důvod nevěřit), pak BSE byl ve skutečnosti produktem a skandálem farmaceutického průmyslu

Následovala slintavka a kulhavka – nemoci, které nejsou smrtelné ani pro zvířata, natož pro lidí. A opět stejná hysterie. Podle databáze na ni jen v Británii doplatilo 4,2 miliony zvířat, z toho 582 tisíce hovězího dobytka, 3,487 milionu ovcí, 146 tisíc prasat, 3 tisíce koz, tisíc jelenů a tisíc dalších zvířat. Mezitím ještě takové lokální hysterie, jako nedávno v Číně, kde topili v dezinfekčních roztocích a upalovali zaživa tisíce a tisíce cibetek v obavě, že by tyto mohly přenést na člověka jakousi nákazu.

Úzkostlivá fanatická sebeláska, touha přežít za jakoukoliv cenu, být zdráv, užít si. Vše, co by mohlo toto naplnění života ohrozit, musí jít z cesty.

Říká se, že všechno souvisí se vším. Snad má ten zbytečný a neopodstatněný strach něco společného s tím, jak se postupně dostává k moci generace X. Tak jsem si pracovně nazval lidi, kteří se narodili v posledních čtyřiceti letech, tedy v období implementace „nových metod ve výchově dětí“. Ty nové metody razí JÁ před MY. Podporují individualismus, domluvu před tělesným trestem, posílení vlastního ega, nízké povědomí o složitosti světa, nedostatek disciplíny, neúctu k autoritám a nulovou pokoru.

Zcela jistě teď „vytočím“ řadu čtenářů - ale já bych si skoro přál, aby taková pandemie přišla. A aby vyhubila ne miliony, ale miliardy lidí. Je nás už příliš hodně na této planetě a jsme zbyteční. A čím je nás víc, tím jsme bezohlednější vůči všemu, co by mohlo byť jen vzdáleně ohrozit náš blahobyt. Žádný hospodář, který respektuje přírodu, by nikdy nic takového, jako je preventivní vybití milionů ptáků pro jakési vzdálené, teoreticky možné nebezpečí, nepřipustil. Protože to je v rozporu se zákonem přírody.

A abych předešel zbytečným dotazům – ano, měl-li bych já sám se stát obětí takové pandemie, pochopitelně bych nebyl nadšen, ale smířil bych se s tím a bral bych to stoicky. Jako nutnost.

Zdroje

• Chřipka a ptačí hysterie
• Bird Flu Pandemic Is Imminent
• Česká ornitologická společnost - stanovisko
• Canada orders cull of about 60,000 birds in farm where bird flu found
• Bird Flu - Should you concerned about a possible pandemic?
• Ptačí chřipka
• Pozor na ptačí mozky!
• Zvíře v tísni