Dotují dobrovolní dárci krve nedobrovolně cizí zisky?

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/prispevky/2005/11/1419-dotuji-dobrovolni-darci-krve-nedobrovolne-cizi-zisky.htm

Před nějakou dobou jsem narazil v tisku na zajímavou informaci o kterou bych se rád podělil s ostatními čtenáři Zvědavce a přitom zjistil, nakolik jsou tyto informace pravdivé. Těším se na následnou debatu, která může níže uvedené potvrdit nebo vyvrátit.

V České republice je rozšířeno bezplatné dárcovství krve. To je samo o sobě ušlechtilé a pokud je tato cenná látka použita tak, že někomu zachrání nebo prodlouží život je její cena nevyčíslitelná.

Ale protože se tato krev dále zpracovává, skýtá to možnost práce pro odborný personál lékařů a sester a zisku pro různé obchodníky(dovozce setů na úschovu a testování krve atd.) Až posud je vše bez problémů.

Možný problém nastává až ve chvíli, kdy se část takto bezplatně získané kreve vyváží z ČR do ciziny, odkud se protihodnotou dováží zpracované krevní výrobky. Vlastně zde probíhá výměnný obchod : krev – výměnou za – zpracovanou krev.

Z české strany odchází do ciziny krev za cenu do níž jsou započteny náklady na získání a uchování krve ( tj. platy, nájmy prostorů, sety na uchování krve, energie atd.), ale není v ní obsažena cena samotné krve, protože tu dávají dárci zadarmo.

Cena kupovaných krevních výrobků je standardní cenou určenou trhem –v ceně výrobků jsou započítány veškeré náklady na zpracování, zisk a zřejmě náklad na koupi výchozího materiálu tj. krve za tržní cenu.

Pokud je pravda výše uvedené, potom Dobrovolní dárci krve financují zisky továren na zpracování krve způsobem o kterém ani neví. Oni dají krev zadarmo a továrna si za ni dá od ČR ( = občanů státu) zaplatit.

Možná se i Vy po přečtení tohoto článku začnete ptát, je li tomu skutečně tak, jak je zde popsáno. Možná se i zamyslíte nad otázkou, proč byla v ČR uzavřena továrna na zpracování krve jejíž výstavba nás stála skoro miliardu Kč(to by potom toto schéma obohacování asi nemohlo fungovat,) A pokud se začnete ptát a uděláte v této otázce jasno, potom tento článek dosáhl svého cíle.

Článek mi přišel emailem celkem čtyři krát. Zdá se, že od stejné osoby. Bohužel ani po opakovaných žádostech se dotyčný neozval a nesdělil mi, kdo je autorem a zda článek někde vyšel. Považuji obsah článku za celkem zajímavý, proto jsem se nakonec rozhodl jej uveřejnit.

Článek byl publikován 24.11.2005


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.