Zpráva z druhého slyšení – krajský soud Mannheim, 15.11.

Dnešní přelíčení bylo zahájeno v 10:00. Tou dobou se na chodbě budovy shromáždilo přes sto příznivců. Bylo zde několik nových tváří a opět přijeli i návštěvníci z ciziny. Dorazilo velmi málo novinářů a bylo tu jen pár fotoaparátů. Bezpečnostní nařízení dnes byla mnohem přísnější než posledně; nebyly povoleny žádné foťáky ani zavazadla, což není tak neobvyklé, ale nebyly povoleny ani plastové lahve. Kromě toho bylo v soudní síni nejméně dvakrát víc policistů než minulý týden.

Veřejnost byla do soudní síně vpuštěna v 10:40. Síň byla naprosto přeplněná a přes dvacet lidí muselo zůstat venku. Ernst Zündel přišel v 10:50, krátce před soudci a porotci, a byl přivítán vřelým potleskem.

Soudce hned po příchodu varoval publikum, že protesty ani potlesk nebude tolerovat a nařídil policii, aby publikum sledovala, případné narušitele si zapisovala a vyváděla je ven.

Poté Dr. Meinerzhagen zamítl Zündelovu stížnost na podjatost soudu jako nepodloženou. Prohlásil, že neexistují žádné důvody, aby obžalovaný o soudu pochyboval.

Dále potvrdil odvolání Sylvie Stolz z funkce mandátního obhájce (to jest obhájce stanoveného soudem) a zopakoval důvody, které už vyslovil minulý týden, stejně jako to, že slečna Stolz má k obžalovanému příliš blízko. Meinerzhagen tvrdil, že se tak nerozhodl na základě žádného emocionálního popudu, ale na základě objektivních faktů. Znovu argumentoval tím, že slečna Stolz není vhodná, jelikož nemůže zaručit řádný procesní postup, a to by mělo za následek konflikt obžaloby a obhajoby.

Soudce pokračoval oficiálním sdělením, že jako obhájci jmenovaní soudem nejsou přijati ani Jürgen Rieger ani Dr. Herbert Schaller. Své důvody prohlásil za přiměřené, prospěšné a nezbytné k tomu, aby se zamezilo průtahům řízení.

V dalším bodu soudce zamítl žádost slečny Stolz o vyloučení veřejnosti z jednání. Řekl, že by veřejnost mohla být vyloučena pouze tehdy, kdyby představovala hrozbu, a to není v tomto případě splněno. Je to naopak obhajoba, která představuje pro soud hrozbu, protože jejím cílem je rozeštvání národa. Kromě toho se dá předpokládat, že by obhajoba v případě vyloučení veřejnosti předkládala žádosti a návrhy o předložení důkazů.

Dr. Meinerzhagen poté jednání odložil. Zdůvodnil to následovně: Soud musí ustanovit nového mandátního obhájce. Ten bude vzhledem k obsáhlosti spisů potřebovat čas na to, aby se s nimi seznámil. Soud se tedy odkládá, aby měl nový obhájce čas na přípravu.

Zündel má být držen ve vězení; to je spravedlivé, když si uvědomíme vážnost jeho zločinu. To, že se slyšení pozastavuje, je vina obhajoby, pokračoval Meinerzhagen.

Na to Jürgen Rieger odpověděl, že soud obhajobu o svém záměru pozastavit jednání neinformoval – což má soudce udělat, a obhajobě nebyla dána možnost se k tomuto rozhodnutí vyjádřit. Soudce tvrdil, že obhajobu o tomto záměru informoval – nestydatá lež.

Soudce poté řekl, že Zündel může jmenovat mandátního obhájce. Poukázal na důležitost toho, aby měl jím zvolený právník jeho důvěru. V 11:20 bylo přelíčení na 5 minut přerušeno, aby se Ernst Zündel mohl rozhodnout.

Když bylo jednání po pěti minutách opět zahájeno, Zündel řekl, že by mohl mandátním obhájcem jmenovat Dr. Schallera a že se tento těší nejlepšímu zdraví. Schaller ihned prohlásil, že je připraven tuto úlohu převzít.

Ulrich Meinerzhagen odpověděl, že porota potřebuje na rozhodnutí této záležitosti čas a že také potřebuje slyšet komentář státního zástupce.

Rieger se jednoduše zeptal: „Proč to nemůžeme udělat teď?“ Soudce tedy požádal státního zástupce o vyjádření názoru. Státní zástupce Großmann řekl, že ve způsobilost Dr. Schallera pro tento úkol nevěří.

Jürgen Rieger se poté dotázal, proč by soud nemohl rozhodnout už dnes a řekl, že jednání nelze odkládat donekonečna, protože Zündel je vězněn a tyto odklady nejsou v zájmu obžalovaného. Meinerzhagen konec konců sám horlivě tvrdil, že by jednání mělo být rychlé.

Zde je slovní přestřelka mezi soudcem a obhajobou, která proběhla přibližně takto:

Meinerzhagen: „O této věci dnes rozhodovat nebudeme.“

Stolz: „Chci učinit prohlášení ohledně mého zamítnutí coby mandátního obhájce.“

Meinerzhagen: „To nepřipadá v úvahu!“

Stolz: „To nemůžete, to nejde!“

Meinerzhagen: „Soud je odročen.“

Stolz: „Neměla jsem možnost učinit prohlášení!“

Meinerzhagen: „To je mi jedno!!! Přelíčení se odkládá!“

Bylo 11:40 a při těchto závěrečných slovech veřejnost hlasitě vyjádřila svůj nesouhlas a hněv výkřiky jako „to je cirkus!“, „skandál!“, „vy už chcete jet slavit svoje narozeniny!“ atd.

Soud tak pokračuje v cestě, kterou si sám nastavil. Proces bude nejspíš pokračovat v únoru/březnu 2006.

Po přelíčení se příznivci a právníci Ernsta Zündela sešli na diskusi, během které jim Jürgen Rieger poskytnul zajímavé informace ze zákulisí soudu.

Zdá se, že když obhájci začnou Zündela obhajovat, soudce se je pokusí perzekuovat. Aby se předešlo tomu, že soud kvůli všem právníkům, kteří byli vyhozeni (kteří by vrhli na Meinerzhagena špatné světlo), skončí fiaskem, chce soudce jmenovat takového obhájce, který jeho vrtochům vyjde vstříc. Také může vyvíjet tlak hrozbou obvinění obhajoby za veřejné vyjadřování zakázaných myšlenek, čímž by je dostal od soudu pryč a pak by mohl celý proces potrestáním Zündela rychle ukončit. Jeho osobně stanovený právník by v této šarádě sehrál pokornou roli.

Podle obecně platných norem by soudce Dr. Schallera jako mandátního soudce stanovit samozřejmě musel, protože Herbert Schaller nemá blízko k Horstu Mahlerovi (Sylvia Stolz), ani nemá kriminální záznam (Jürgen Rieger). Nejmenovat Dr. Schallera kvůli jeho věku je neslýchané a nemá to vůbec žádné opodstatnění – zvlášť když je Dr. Schaller v 84 letech naprosto fit.

Jürgen Rieger nám také řekl, že soudce Zündelovi omezil poštu. Smí dostat jen dva dopisy denně a jen ty, které nejsou delší než pět stránek. Dopisy, které dostává, jsou náhodně vybírány z krabice. Tiskoviny jsou zakázané.

Jelikož Zündel dostává mnoho materiálů vztahujících se k jeho obhajobě v Kanadě, jsou tištěné texty posílány panu Riegerovi ke zhodnocení, které z nich se musí do tří dnů vrátit. (Pro znázornění této absurdní situace: Rieger dostal ke zhodnocení obrázkovou knížku o Tyrolsku, kterou poslali vydavatelé Zündelovi jako dárek.)

Soudce tedy Zündelovi znemožňuje podívat se na spisy, které mu posílají jeho kanadští právníci. Soudce také ještě před začátkem procesu řekl, že Zündel bude odsouzen na víc než čtyři roky vězení.

Zatímco probíhal soud a po něm toto setkání, byl do Německa deportován Germar Rudolf, na frankfurtském letišti byl zatčen a vzat do vězení ve Stuttgartu. V Amsterodamu byl nedávno zatčen vlámský revizionista Siegfried Verbeke a má být vydán do Německa.