Máme stále čas?

Poslední dobou se roztrhnul pytel s proroky kdejakých pohrom na světě. Mnozí lidé si myslí, že se blíží konec světa. Chtěl bych to uvést na pravou míru. Nikoli - konec světa se neblíží. Je to jinak - konec světa zrovna probíhá a jestli se něco blíží, potom tedy konec konce světa.

Předpokládám, že většina čtenářů jsou bystří pozorovatelé světa kolem sebe a že jsou spíše nadprůměrně vzdělaní - tedy výrazně omezím faktografii a případně to pak v diskusi doplním podle aktuální potřeby. Přesto bych hned na začátku vyjmenoval tak říkajíc doporučenou četbu, která by umožnila zvýšení již tak vysokých schopností laskavých čtenářů diskutovat tento problém:

- Francis X. King, "Nostradamus, Velká kniha předpovědí",
- John Hogue, "Kniha proroctví na prahu milénia",
- Zecharia Sitchin, "Dvanáctá planeta" a "Kroniky Země",
- Erich von Daniken, "Bohové byli astronauti".

Doporučené četby by mohlo být mnohem více, ale nechci Vás nikoho mít na svědomí. Celá moje následující úvaha z výše uvedených knih prakticky skoro nic přímo nepřejímá, tedy není nezbytné to číst. Ovšem v případě přečtení by jste získali obecnější rámec vědomostí pro snadnější si uvědomění, že se jedná vskutku o vážný problém a nikoli jen o nějaký náhodný "výkřik do tmy". Faktografii jsem proto cíleně omezil na nezbytné minimum. Ale něco musím o faktech napsat. Celý život studuji ekologii, pracuji v oboru jako ekolog a patrně jako takový i dodýchám.

A teď maličko faktů k vlastnímu problému. Bloumal jsem jednou netem a narazil jsem na stránky OSN, bylo tam zajímavé povídání o ochraně půdního fondu na světě. To mě zaujalo, psalo se tam třebas o tom, že v USA za posledních 50 let bylo odepsáno asi 20% původně kvalitní zemědělské půdy a dalších asi 30% bude v tomtéž stavu co nevidět. A důvodem je ta tak vychvalovaná "zelená revoluce". Tedy vysoká intenzifikace zemědělské výroby umělými hnojivy, těžká technika a hluboká orba, nadužívání insekticidů a herbicidů, zvyšující se salinita půdy v důsledku závlah, v neposlední řadě pak i nadměrná velikost ploch a osazování monokulturami. Právě ten poslední uvedený faktor znamená výrazné znehodnocení prostředí zničením původní biodiverzity. To je právě to, co jsme vyčítali u nás doma komunistům - že rozorali meze a zlikvidovali lesíky, čímž došlo ke zcelení polí a vytvoření "velkých rodných širých lánů".

No, ale aby nebylo někomu líto, že pomlouvám USA - bývalý "CCCP" to dopracoval k ještě horším výsledkům, tam ta devastace postihla v absolutním měřítku ještě více půdy, viz třeba kauzu "Celiny" nebo okolí Aralského moře. Ještě mnohem hůř pak je na tom Čína, tam je to skutečně katastrofa, třeba kolem Žluté řeky. Stačí vyjmenovat jen tyto tři země, ovšem v zásadě je to všude po světě stejné. A teď nějaké číslo - OSN uvádí, že ročně je vodní erozí spláchnuto do vodních toků cca 24 miliard tun ornice a to pouze ve sledovaných zemědělsky nejaktivnějších zemích. Nebudu unavovat výpočty, ale jelikož tato vodou unášená půda jde převážně do moří, lze si spočítat, že již za pouhých 1,5 milionů let by tímto tempem byla celá zeměkoule zcela zarovnaná "naplacato" a stejnoměrně zalita oceánem. Řeknete si asi, jak souvisí něco tak vzdáleného se současně probíhajícím koncem světa ?

Ano, zdánlivě to s tím naším aktuálním koncem světa souvisí jen nepřímo. Ale pokračuji v rozkladu dále a pak se vrátím k vodní erozi. Totiž, podle stejných statistik se ročně na planetě změní na pouště typu Sahara asi 100 000 km² původně úrodné krajiny. Zhruba ta samá plocha lesů se však vykácí a změní na pole - čili zatím se to nijak dramaticky neprojevuje, že by někde chyběla půda. Zatím na smrt hladoví jen asi 1 miliarda lidí.

Ovšem hloubavé povahy jistě již tuší háček, že planeta Země má jen jakousi konečnou velikost souše. Včetně zaledněné Arktídy a Antarktídy činí plocha souše cca 149 milionů km² a kdoví, jak to je, když víme, že hladina oceánů stoupá. Tedy ty zaledněné plochy odpočítejte, dále odpočítejte Himalaje, Alpy, Kordillery a všechny další jen stěží obdělávatelné hory. Potom taky odpočítejte Saharu, Gobi, Kalahari, Nefud a další stávající pouště - i v USA jsou miliony km² takových pouští. Potom odpočítejte veškerou urbanizovanou půdu, plochy letišť, plochy dálnic, fabrik a rafinerií, skládek a vojenských střelnic a spoustu další již znehodnocené půdy. Nezapomeňte na minová pole! Co nám tedy vlastně v současnosti zůstává na výrobu potravin? Nechce se mi teď do statistik, ale v diskusi, pokud to bude někdo chtít přesně, pak to pracně doplním, mám ta čísla nepřímo k dispozici. Ale není to teď to podstatné. Zůstává nám totiž dost maličko, dámy a pánové, jen asi 13 milionů km² půdy, kde stále ještě lze zasadit a pak dokonce i sklidit.

A teď se můžu vrátit k té erozi - těch 13 milionů km² zemědělské půdy již taky není úplná pravda. Tato zbývající půda je pro alespoň zachování produkce intenzívně obdělávaná za užití těžké techniky, chemických hnojiv, herbicidů, insekticidů, fungicidů. Dále je ničena imisemi škodlivin z průmyslové výroby, všemi možnými odpady, kyselými dešti a mohl bych dál vypisovat další vlivy. Tady je ten důvod, proč je ta zemědělská a tedy hlavně orná půda tak ohrožena vodní erozí - ta půda je totiž vlastně taky zničená! Každý pedolog Vám z hlavy vychrlí, co musí ta půda umět, aby odolávala vodní erozi. A to navíc mluvíme jen o vodní erozi - existuje však i větrná eroze, která sice jinak, ale je ještě výkonnější.

Položím sugestivní otázku - vážení a milí, za jak dlouho si myslíte, že postupnou proměnou zemědělské půdy na pouště se stane, že již na planetě nebude žádná taková půda? Prostá matematika říká, že za 130 let, že jo. Jenže doopravdy nikoli. Těch necelých 7 miliard lidí na planetě musí jíst, tedy jak se bude ta "ještě pořád zelená plocha" zmenšovat, musí se intenzita exploatace zvyšovat. Ale to nepůjde zase jinak, než ještě větší zátěží chemií, technikou, genetickými mutanty - tedy se podmínky pro erozi ještě zvýší. Je to prosím pěkně tak zvaná "kladná zpětná vazba" . Tedy ten kritický bod, kdy se systém zhroutí, nebude samozřejmě za 130 let, nebude však ani za 13 let. Odborný odhad je 5 až 10 let, do kdy se zhroutí potravinová základna planety Země jako celku. Jste překvapeni? No, tak já skromně dodám, že tyto výpočty jsem poprvé vážně dělal někdy v roce 1995. Strašně mi vrtalo hlavou nad plnými regály - s prominutím - "žrádla" v supermarketech, co ti proroci pořád mluví o "neslýchaných hladomorech". A dospěl jsem k číslu 10 let, tedy k roku 2005 - ejhle ho, teď by jste asi měli být překvapeni! Takže? Můj dnešní skromný odborný odhad je 0 roků. Zrovna to začalo.

Jenže teď ještě trochu přitvrdím. Aby vůbec bylo "jen tak špatně, jak dnes je", potom by již nesmělo dojít k dalším komplikacím. Barel ropy stále kmitá kolem 60 dolarů, že by ropná krize? Že ne? Tak co tahleta jobovka - stálé zhoršování klimatické stability v důsledku "globálního oteplování + stmívání". A nebudou přitom stoupat hladiny moří? Taky to není pravda? Pak tu máme "ozonovou díru" a vliv UV záření na produkční schopnosti plodin a zvířat. Nebo ještě takto - co kdyby vypukla nějaká pandemie například chřipky - nemohlo by to snížit výkonnost ekonomik včetně zemědělství při současném nárůstu potřeb? Ani to nepřipadá v úvahu? Hm, jste Vy to ale optimisti!

Co by to muselo přijít, aby to každého přesvědčilo, že je něco špatně? Na co vlastně stále čekáme, jak to bude vlastně dál - hlaste se vědátoři, jak to vše budeme najednou řešit. Hlaste se demokrati, co máte stále práci kdesi v Iraku, jaksi není již čas na blbosti. Protože Bohu žel na tom orloji zvaném "Matka Země" již velká ručička minula "za pět dvanáct". No a já bych ještě skromně dodal slovy jednoho nejmenovaného proroka - bude to zlé!

Na úplný závěr - vodní eroze půdy ve spojení s neúnosně intenzivní exploatací zemědělské půdy je pouze jeden z mnohých faktorů, které hrozí zkázou lidstvu. Jen tak z hlavy mě napadá dalších asi pět stejně závažných faktorů, které "hlodají" lidstvu půdu pod nohama právě teď. Lze z toho udělat seriál.

Zdroje

Proč lesy mizí?
Vodní eroze