Sudety byly a budou navždy české

Tento článek berte jako reakci na článek R. Krále o české poválečné brutalitě vůči Sudetským Němcům. První co je třeba v jakékoliv reakci uvést, je poodhalení roušky o anonymním autorovi Richardu Královi. Evidentně má nacifilní smýšlení, to si nebudeme nic nalhávat. Také mnozí milí diskutující (pod jeho články), kteří mu články chválí, jsou jistojistě nacisté (viz nick 88). Tím jim samozřejmě neberu právo psát či diskutovat. Je to ovšem velice důležité vědět, pro úplné pochopení motivů, názorové směřování a manipulaci s fakty, kterých se autor dopouští.

Každý člověk, který se o sudetoněmeckou otázku zajímá docela dobře ví, jaký status Němci v Čechách měli. Až na výjimky to byli nasmlouvaní pracující, kteří ve třech hlavních vlnách osídlili nevyužité části krajiny (podotýkám že zásekové pásmo bylo nevyužito jako obrané pásmo proti neustálé agresivitě německých národů). Dále osídlili průmyslové oblasti jako horníci apod., protože narozdíl od Čechů poslouchali německou a proněmeckou šlechtu. Historické dokumenty a hlavně právo hovoří jasně, v případě že tito lidé povstanou proti koruně (podotýkám, že české), nemají v naší krajině co dělat. Transfery (přísun) obyvatel na žádost panovníka, vždy podléhal naprosté ochotě k asimilaci obyvatelstva nebo loajalitě vůči státu. Tak se to například stalo s transfery z Polska a částečně z Rakouska. Nebo se jako loajální vůči zemi zachovali naši Čechové na Volyni.

K historickým faktům také patří to, že Němci již od konce 19. století velice napadali (i brutálně) Čechy a vyháněli je z českého pohraničí. Zpočátku ojediněle, ale tyto příběhy jsou dobře zaznamenány a jejich zpochybnění může udělat jen naprostý diletant. Toto vyhánění pokračovalo až do I. republiky, kdy se následně skrylo do šikany česky mluvících obyvatel od německé menšiny. Vůbec nemluvím o "sudetoněmecké" snaze rozbít republiku (po rozpadu R-U), protože pro tu jedinou bych měl pochopení. Ti lidé byli v mnoha ohledech prostí, manipulovatelní (jak to u Němců bývá) a slabost Rakouska si zároveň vysvětlovali jako slabost českou.

V této reakci naprosto vynechávám události od roku 1933 až 1947. Doba, kdy se naprostá drtivá většina Němců podílela na vraždách a genocidě, nebo je alespoň schvalovala, je většině lidí známa. Ona je známa i autorovi, akorát o tom raději nepíše.

Zastavím se až nad samotným odsunem. Poválečné transfery obyvatelstva byly geniálním vyústěním mnoha válek. Například výměna obyvatel mezi Tureckem a Řeckem konečně obrousila staletou nevraživost. Stejně tak se vítězné mocnosti rozhodly, že musí dojít k přesunutí Němců do Německa. A to dokonce i z území, kde jako pátá kolona nefungovali. Vyvlastnění majetku také bylo dáno mezinárodně (a to i v Africe!) a nikoliv Benešem. Je třeba si také uvědomit, že Německo bylo díky Hitlerovi vylidněno.

Co se kolektivní viny týče. Ano, ta byla naprosto v pořádku. Bylo to nejlepší možné řešení a sudetští Němci, vždy princip kolektivní viny uplatňovali na Čechy. Naopak, trest byl velice mírný a těch několik desítek českých ubožáků, kteří se mstili? Vždyť to z velké části to byli němečtí (a následně komunističtí) udavači, takže si je vlastně vychovali sami Němci.

Těch pár desítek tisíc Němců co přesun nepřežili je jen smítkem v moři. Tato čísla jsou malá a naopak vypovídají o velkém sebeovládání československého národa. Existuje naštěstí dostatek svědectví a dokumentů z té doby, takže ani neonacisté nemohou pravdu změnit (ani tím, že mezi zabité počítají popravené Werwolfáky, nezvěstné atd.).

Myslím, že Sudetští Němci dodnes trpí komplexy, za které ovšem my jako Češi nemůžeme. Předně už za války jimi bylo nacisty pohrdáno jako Němci 2. kategorie. Samotný vůdce se takto několikrát vyjádřil a i proto se K.H.Frank nemohl stát říšským protektorem (ačkoliv po tom neskutečně toužil). Toto pohrdání vůči unterdeusch ze Sudet přetrvalo i po válce a Sudetští Němci byli mnohde starousedlíkům pro smích. Upřímně, ani se jim nedivím.