Al-Kaida hodlá vyhodit do vzduchu kanadský parlament... Pomoooc!

Šestatřicetiletý Kanaďan El Maati narozený v Kuvajtu se živí jako řidič náklaďáku. Do Spojených států jezdí služebně často. 16. srpna 2001 (ano, před 11. zářím) jej poslali do Pensylvánie s nákladem použitých baterií k recyklaci. Jeho náklaďák, se kterým běžně jezdí, byl zrovna v servisu, proto mu ráno přidělili na cestu do Států jiný nákladní automobil. Předchozí řidič v kabině zanechal nějaké papíry, mapy a brožurky. El Maati je příliš neprohlížel, strčil vše do přihrádky na palubní desce a okamžitě na to zapomněl.

Na hranici byl jeho automobil odstaven a podroben prohlídce, kterou považoval za rutinní. Američtí celníci našli v přihrádce automobilu podivný plánek. Při podrobnější prohlídce zjistili, že jde o mapu všech vládních budov v Ottawě. Domy byly označeny čísly jedna až dvacet tři. Mimo to mapka obsahovala podivná čísla, jako 1087 apod. Jedna z budov nesla označení Atomic Energy of Canada (Atomová energie Kanady), druhá Health Canada virus lab (Virová laboratoř ministerstva zdraví). Pan Maati absolvoval osm hodin ostrého výslechu, ale nebyl schopen vysvětlit, jak k plánku přišel. Americká policie mu odebrala otisky prstů, vyfotografovala jej, skenovali mu zorničky. Okopírovali rovněž mapu a ponechali mu originál. Pak jej propustili.

Po návratu domů do Kanady pověděl pan Maati vše otci a společně se rozhodli, že by měli incident hlásit Maatiho zaměstnavateli. Tak se také stalo. U firmy, kde byl Maati zaměstnán, byl o prohlídce na hranicích sepsán podrobný záznam a uložen do archivu. „Bylo by velmi těžké zjistit, komu ten plánek patří,“ uvádí se ve zprávě. S automobilem jezdila řada řidičů. Poslední rozvázal pracovní poměr v červenci 2001.“ Původního vlastníka plánku se nepodařilo nikdy zjistit. Celá událost a mnoho hodinový výslech panem El Maati značně otřásla. Ale jeho trampotám zdaleka nebyl konec. Spíše to byl začátek.

Po 11. září přišla za El Maatim kanadská bezpečnostní služba CSIS. Chtěli znovu vidět mapu a pokoušeli se vyzvědět, jak se dostala do jeho rukou (jak se o incidentu na hranici dozvěděli?). Pan Maati totiž měl víc smůly než je zdrávo. Především byl muslim. Dále absolvoval pilotní trénink v Buttonville nedaleko Toronta. Nedokončil jej ale, protože – jak sám říká – měl strach ovládat řadicí páku. A v devadesátých létech pracoval jako řidič sanitky a náklaďáků v Afghánistánu pro mujahedíny. Tvrdí, že to byla jeho muslimská povinnost.

Nicméně nejvíce El Maatina pronásledovala samotná mapa. První noviny, které se o incidentu s mapou zmínily, byly Los Angeles Times. V dlouhém článku po 11. září rozebíral autor mnoho stop, které vyšetřovatelé sledují. V článku se píše: „Američtí agenti byli upozorněni na 36letého Kuvajťana, u kterého byla nalezena mapa vládních budov v Ottawě, včetně budovy pro jadernou energii a virové laboratoře.“

Kanadské noviny nebyly schopny získat vyjádření oficiálních míst. To ale nebránilo deníku Globe and Mail, aby následujícího dne neuveřejnil na titulní stránce obsáhlý článek, kde se psalo, že (cituji) „objev plánu s detaily umístění vládních budov posiluje vzrůstající obavu, že Kanada může být cílem teroristů.“ Článek z Globe and Mail převzal Canadian Press wire service. Pan El Maatina večer sledoval televizi, když ke svému úžasu zjistil, že v proužku s posledními zprávami běžícími pod obrazem se píše o „šestatřicetiletém Kuvajťanovi s kanadským pasem, u kterého byly nalezeny citlivé dokumenty o umístění vládních budov v Ottawě“.

„Panenko skákavá, to určitě mluví o mě,“ polekal se pan El Maatin a rozhodl se jednat. Požádal svého právníka, aby mu zprostředkoval schůzku s agenty bezpečnostní služby CSIS. Ale CSIS odmítli s El Maatinem hovořit v přítomnosti jeho právníka. „Jak můžeme brát vážně člověka, který tvrdí, že by s námi rád hovořil, když přitom trvá na tom, že u rozhovoru musí být přítomen svědek nebo právník, aby byla zajištěna přesnost jejich výroků?“, vzkázali mu z CSIS.

V prosinci 2001 se tedy právní zástupce El Maatina setkal alespoň s RCMP (policii), kde učinil prohlášení ve jménu svého klienta a přenechal policii kopii plánku vládních budov.

V té době už byl jeho klient mučen a vyslýchán ve věznici v Sýrii.

El Maatina odjel nic zlého netuše na svatbu do Damašku. Na letišti byl zdržen syrskou vojenskou policii a vsazen do vězení. Říká, že ho při výslechu mučili. Aby unikl mučení, vymyslel si přiznání, že se chystal vyhodit do povětří kanadský parlament tím, že vjede do budovy autem naloženým výbušninami. Syrská policie na něj naléhala, aby přiznal, že skutečným cílem byla americká ambasáda v Ottawě, ale El Maatin se obával dalšího věznění ve Spojených státech a trval na tom, že mu šlo o kanadský parlament. Počátkem roku 2002 jej syrská policie předala do Egypta, kde, jak říká, byl znovu vyslýchán a mučen.

Při výslechu v Egyptě mu předložili nejasný obrázek, který nakonec rozeznal, jako tu nešťastnou mapu, kterou u něj našli američtí celníci.

V roce 2003 napsal americký investigativní reportér Seymour Hersh, odměněný mnoha cenami, že Sýrie se stala jedním z nejefektivnějších partnerů CIA, zvlášť co se týče boje proti al-Kaidě. A doplnil, že Syřané rovněž pomohli Spojeným státům odhalit důležité spiknutí namířené proti americkým budovám v Ottawě. Rovněž kanadský National Post přinesl podobný článek, kde se uvádělo, že cílem byly americké objekty v Ottawě. El Maatin strávil v syrských a egyptských věznicích dva roky, aniž by byl z něčeho obviněn. Znovu a znovu byl vyslýchán a bylo zřejmé, že tamní orgány vědí velmi dobře o všem, co na něj shromáždila kanadská bezpečnostní služba CSIS.

Asi se teď ptáte, kdo tedy vlastně tu mapku vyrobil. Ukazuje se, že pachatel byl po celou dobu znám – a to velmi dobře. Tiskne je totiž samotná kanadská vláda a masově je šíří. Jsou to mapky ulehčující turistům orientaci v komplexu vládních budov. Čísla budov na mapce odpovídají číslům na informačních tabulích před jednotlivými budovami. Podivná čtyřmístná čísla jsou čísly parkovišť, pro která potřebujete povolení.

„Tuhle mapku jsem dlouho neviděla,“ říká komisařka v budově číslo osm, kam reportér mapku přinesl. „Tohle je velmi stará mapa, ty budovy už tam nestojí. To, co máte označeno jako budovu atomové energie, je teď parkovací plocha. A tahle budova s virovou laboratoři byla přestěhována na okraj města. Tady prosím,“ komisařka sáhla do přihrádky, „vezměte si novou mapu. Tahle je platná.“ A podávala překvapenému reportérovi poslední verzi „teroristické mapy“.

Ministerstvo veřejných prací, které má pod kontrolou také produkci těchto turistických map, nebylo schopno říct, kdy byla mapka, která stála El Maatina dva roky mučení, vytištěna. „Ale muselo to být někdy před rokem 2000,“ říká zástupce ministerstva. „Ty budovy totiž byly přestěhovány právě v roce 2000.“

Podle článku v Globe and Mail It was hyped as a TERRORIST map. It was cited by Egyptian TORTURERS. It was a VISITOR'S GUIDE to Ottawa. z 6. září.