Hon na čarodějnice vstoupil do další fáze

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2001/03/13-hon-na-carodejnice-vstoupil-do-dalsi-faze.htm

Vladimír Stwora

Jsou čtyři hodiny ráno. Ulice spí, k domku v klidné rodinné čtvrti tiše přijíždějí tři auta. Vystupují z nich ozbrojení zakuklenci v neprůstřelných vestách. V tichosti obkličují dům. Teď! Vrhají se dovnitř vyraženými dveřmi a rozbitým oknem přes balkón. Domácí psi nestačí ani štěknout - jsou skoleni první ránou - přesně podle předpisu (při vpádu do domu má policie právo preventivně zastřelit domácí psy - a v to i v tom ppřípadě, že ani neútočí). Rozespalí manželé nechápou, co se děje. Nahoře v pokojích se rozplakaly děti. Dům je plný policajtů. Jejich prvním zájmem je počítač. Odpojují jej, zabavují vše, co k počítači patří - disky, diskety, CD. V domě je ovšem více počítačů, i děti mají své. Policie tedy vstupuje i do jejich pokojů a odnáší je s sebou také.

[Za pohled muzete dostat 10 let]
Je slečna na obrázku natolik mladá, že by pohled na ni mohl být kvalifikován jako pedofilie? Obávám se, že podle nového zákona ano.
Konečně se muž dozví obvinění. "Dostali jsme hlášku od vašeho poskytovatele IS (internetovských služeb), že jste v minulém měsíci třikrát navštívil stránky s dětskou pornografií", říká policista. "Jste obviněn z pedofilie. Počítače zabavujeme jako doličné předměty. Můžete si zavolat svého advokáta. Budete jej potřebovat", směje se policista. Manželka a děti pláčou, policie odvádí manžela v poutech do auta.

To nebyl výňatek z Orwella. To je Kanada dnešních dnů.

Ministryně spravedlnosti McLellan předložila k prvnímu čtení balíček zpřísňujících novel zákonů. Největší pozornost vzbudila pasáž bojující proti návštěvníkům porno-stránek, na kterých mohou vystupovat děti. Až dosud se trestalo pouze vytváření a rozšiřování tzv. "dětské pornografie". Před nedávnem rozhodl Nejvyšší soud Kanady, že i prosté vlastnictví takovýchto věcí je trestné. Šlo o případ muže, který si sám pro sebe psal povídky s erotickou tématikou, nerozšiřoval je, ani je s nikým nesdílel, a u kterého našli několik obrázků obnažených chlapců. Muž nikoho neohrožoval, nepůsobil veřejné pohoršení, nelákal školačky v parku na pytlík bonbónů. Přesto Nejvyšší soud rozhodl, že je nebezpečný pro společnost. Kolik dostal, nevím, ale málo to nebylo. Psal jsem o případu ve Zvědavci v článku I Kanada má svého Larryho Flynta.

Nyní tedy pokročila zákonná státní moc ještě o krůček dopředu. Podle nejnovějšího návrhu bude trestné nejen vlastnictví diskutabilních obrázků, ale jakákoliv návštěva stránky, na které budou pózovat děvčata nebo chlapci mladšího vzhledu. Trest za úmyslnou návštěvu může být 10 let vězení - více, než za úkladnou vraždu. Těch deset let vám přišijou, i když u vás žádné dětské porno nenajdou. Stačí, když vám dokážou, že jste podle nich něco takového viděl.

Tak drakonický zákon nemají zatím nikde na světě.

George Orwell,"1984"

Cílem Strany nebylo jen předcházet tomu, aby mezi muži a ženami vznikaly vztahy, které nebylo možné kontrolovat. Pravým, i když nevyhlášeným cílem bylo odstranit ze sexuálního aktu veškerou rozkoš. Ani tak láska, ale erotika byla nepřítel, a to jak v manželství, tak mimo ně.

Jediným uznávaným účelem manželství bylo počít děti, které by sloužily Straně. Na sexuální styk se pohlíželo jako na poněkud nechutný menší zákrok, něco na způsob klystýru. Toto pojetí ovšem úředně neexistovalo, ale nepřímo se už od dětství vtloukalo do hlavy každému členu Strany. Existovaly dokonce organizace jako Antisexuální liga mladých, které obhajovaly naprostý celibát pro obě pohlaví (srovnej Čekání na pravou lásku, pozn. vydavatele). Všechny děti měly být počaty umělým oplodněním.

Strana se pokoušela pohlavní pud umrtvit, a jestliže to nebylo možné, alespoň ho pokřivit a pošpinit.

Pokud šlo o ženy, setkalo se úsilí Strany do značné míry s úspěchem.

(Ukázka z románu)

Surfováním na Internetu jsem osobně strávil už tisíce hodin. Viděl jsem stovky stránek s porno tématikou, přiznávám. Nikdy se mi ale nepodařilo navštívit stránku se skutečnou dětskou pornografií. Nepochybuji, že někde takové stránky zřejmě budou, já osobně jsem je nenašel. Předpokládám, že tyto stránky budou asi přístupny jen velmi úzkému a uzavřenému kruhu, že asi budou vznikat a zanikat ze dne na den a za nejpřísnějších bezpečnostních opatření tak, jako stránky špičkových profesionálních hackerů nabízejících ke stažení nejposlednější software, tzv. warez.

Hojně bývají zastoupeny stránky s tématikou lolita, tedy stránky, kde jsou modelky úmyslně stylizovány do mladších rolí. Samozřejmě jsou vybírány dívky svěžího až dětského vzhledu. O tom, že si provozovatelé pornostránek s oblibou vybírají modely vypadající velmi mladě, snad nemusím zdůrazňovat. Málokdo vyhledává "vysloužilou" ženu, každý se raději podívá na mladou dívku. Bude tak zcela na libovůli orgánů činných v trestním řízení, aby rozhodly, zda obviněný si prohlížel jenom porno, nebo tzv. dětské porno.

Další problém vidím v tom, že se při zavření jedné stránky běžně otevře pět dalších. Některé z nich by klidně mohly být při trošce dobré vůle kvalifikovány jako dětské porno. Paní McLellan ovšem tvrdí, že náhodné návštěvy nebo návštěvy omylem nebudou trestné. Dovolil bych se zeptat, jak se pozná náhodná návštěva od nenáhodné? Tím, že se opakuje? A jak dokážu, že opakování nebylo náhodné? Nemohu se zbavit dojmu, že za zástěrkou boje proti dětské pornografii se skrývá boj proti pornografii jako takové. Je totiž zhola nemožné určit z pouhého pohledu, zda objekt na fotografii je zletilý nebo ne. Rodný list modelu bývá zřídkakdy vystaven spolu s fotografiemi.

Domnívám se, že nový zákon přispěje k vytvoření atmosféry strachu a udávání, takže si jedinec nakonec rozmyslí, jestli mu návštěva jakékoliv erotiky stojí vůbec zato. Jinak řečeno: nechcete-li mít problémy s policií, vůbec na žádné erotické stránky nechoďte. O to ve skutečnosti kanadským mravokárcům jde. Hysterie rozpoutaná kolem dětské pornografie se jim velmi hodí. K tomu přistupuje celková neznalost a neinformovanost širokých mas (včetně politiků), co se prostředí Internetu týče a způsob, jakým media Internet prezentují.

Technicky není žádný problém monitorovat aktivitu kteréhokoliv surfaře a ihned hlásit orgánům jakoukoliv "kriminální" činnost. Je to tak snadné, že mě z toho doslova mrazí.

Velký bratr se dívá. Vítáme v Orwellově románu "1984".

Článek byl publikován 17.3.2001


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.