Monsanto si nechala patentovat nový objev: vepř domácí

Tak je to oficiální. Firma Monsanto si se svými monopolními plány na farmáře pěstující vepře brousí zuby na světové zásoby potravin. A to nepočítáme nebezpečí genetického inženýrství a redukovanou biodiversitu. Prozkoumáním nedávno podaných patentů jsme objevili zneklidňující nové důkazy, že si činí nárok na vlastnictví vepře domácího včetně jeho potomků.

Jejich pobočka specializující se na setbu užitkových plodin je na dobré cestě diktovat, co budou spotřebitelé jíst, co budou farmáři pěstovat a kolik budou Monsantu platit za její produkty. V některých případech jsou tato semena geneticky upravena tak, aby neprodukovala potomky. V jiných se smečka právníků chystá zamést s farmáři, kteří protizákonně, mnohdy z nevědomosti spadli do jejich sítě když vyseli soukromé vlastnictví firmy Monsanto.

Ať tak nebo onak Monsantu se daří zajisti si, že nebude vypěstována žádná obilnina, kterou by nevlastnila. A existují důkazy, že se přitom neohlíží, zda je to pro prostředí bezpečné. Monsanto je rozhodnuta bezohledně převálcovat jakoukoliv námitku environmentalistů ohledně svých geneticky upravených semen a to na každém stupni kontroly.

Bráno z tohoto pohledu, proč by se měla firma zastavit na hranici rostlinné výroby? Ne dosti na tom, že vlastní pesticidy, herbicidy a k tomu samotnou setbu. Nyní učinila kroky směrem k živočišné produkci. Podala si dva patenty, které tomuto korporačnímu gigantu umožní absolutní vlastnictví jejího nového objevu: prasat.

Vepřový patent firmy Monsanto (dosud v procesním řízení)

Patentová žádost byla zveřejněna v únoru 2005 na schůzce WIPO (World Intellectual Property Organisation) v Ženevě. Zástupce Greenpeace, který sleduje patentové žádosti v tomto oboru, pan Christoph Then zjistil, že Monsanto si patentovala nejen způsob zušlechťování, ale i celá chovná prasata a jejich potomky.

„Bude-li patent udělen, bude Monsanto moci právní formou zabránit chovatelům a farmářům pěstovat vepře s charakteristikou popsanou v patentu. Nebo je budou moci přinutit, aby platili firmě Monsanto za takový chov autorský honorář,“ říká Then. „Ačkoliv jde o živočišnou výrobu, ten stejný postup směřující ke korporativnímu ovládnuti, používá Monsanto když agresivně sleduje svou linii vlastnictví v rostlinné výrobě.

V patentu je jmenováno 160 zemí, kde má být patent uplatňován, včetně Evropy, Ruské federace, Asie (Indie, Čína, Filipíny), Ameriky (USA, Brazílie, Mexiko), Austrálie a Nového Zélandu. Organizace WIPO sama o sobě patenty neuděluje. Pouze přijme patentové žádosti a podklady, načež je rozesílá do jednotlivých regionů.

Patenty jsou postaveny na jednoduchých procedurách, ale mají nesmírně široké spektrum záběru.

V jedné své žádosti o patent (konkrétně ve WO 2005/015989) popisuje Monsanto zcela běžné metody křížení a výběru za použití umělé inseminace a dalších dnes běžně používaných výběrových metod. Její hlavní „objev“ není nic jiného než určitá kombinace těchto metod navržena tak, aby urychlila chovný cyklus vybraného vzorku ve snaze zvýšit komerční ziskovost zvířat. (Monsanto radostně cvrliká o nižším obsahu tuku a vyšší nutriční hodnotě. Trošku jsem se tomu věnovali a v jejich výročních zprávách se nám nedařilo najít žádný filantropický altruismus, navzdory tomu, že v jejich inzerátech je toto téma neustále silně zdůrazňováno.)

Pan Then říká: „Nemohl jsem tomu věřit. Studuji patenty už deset let, ale tenhle jsem musel číst třikrát, abych to pochopil. Monsanto si nepatentuje metodu, oni se snaží patentovat si celého vepře, který touto metodou vznikne. Tohle je ohromující šířka záběru a nebezpečný požadavek.“

Dobrý chov se vždy pozná

Podívejme se na patent číslo WO 2005/017204. Referuje o vepřích, v jejichž DNA byly identifikovány jisté geny pro rychlejší růst. Takové geny jsou jen jedna z mnoha variant v přirozeně se vyskytujících sekvencích – Monsanto ji nevynalezlo.

Poprvé byly tyto geny identifikovány v DNA myší a lidí. Monsanto hodlá použít metodu detekce těchto genů u prasat a na jejím základě vytipovat, která zvířata budou pravděpodobně produkovat více vepřového na libru krmení. (Kteréžto krmení bude samozřejmě z geneticky upravených plodin patentovaných Monsantem a vypěstovaných na polích ošetřených herbicidy Roundup rovněž od Monsanta a pochopitelně dalšími pesticidy značky Monsanto.)

Znovu opakuji, Monsanto si hodlá přivlastnit nejen způsob výběru a šlechtitelské metody, nejen informaci o genetických indikátorech, ale s prominutím celé prase.

• Požadavek č. 16 požaduje patent na „... všechny potomky vyprodukované touto metodou...“
• Požadavek 17 si patentuje „... chovného stádo, který má zvýšenou frekvenci specifického genu...“
• Požadavek 23 si patentuje „ ... celou populaci vepřů produkovaných jejich metodou...“
• Požadavek 30 hodlá patentovat „... stádo vepřů produkovaných jejich metodou ...“

To znamená, že firma Monsanto hodlá vlastnit všechna prasata, jejich potomky a každé použití genetických informací za účelem zušlechtění chovu a jakákoliv napodobení či porušení jejich patentů člověkem nebo zvířetem bude znamenat placení autorských honorářů, v horším případě pro ty svině i kriminál.

Píce nejen pro prasata

Co se zisku týče, vepři jsou velké sousto. Monsanto uvádí, že (cituji) „ekonomický dopad na americký venkov je nesmírný. Prodej rostlinných farmářských produktů přesahuje ročně 11 miliard, zatímco zisky z prodeje vepřového dosahují každý rok 38 miliard.“

Monsanto se snaží monopolizovat téměř každý článek potravinového řetězce.

V dřívějších dobách firma profitovala výhradně na agrochemii. Ale posledních deset let investovala zhruba deset miliard dolarů skupováním výrobců osiva a dalších firem v odvětví agrokultury. Jejich poslední velkou akvizicí byla koupě největší světové firmy produkující zelinářská semena, firmy Seminis.

Monsanto je držitelem extrémně širokého spektra patentů týkajících se zemědělských plodin. Většinou jde o genetické modifikace, ale ne všechny jsou tohoto typu. Monsanto si už nárokovala patentová práva i na takové vynálezy, jako tradiční chlebová mouka z Indie a sojové rostliny z Číny. Mnoho těchto patentů se vztahuje nejen na využití semen, ale rovněž na veškeré využití rostlin a úrody, která z těchto semen vznikla.

Orwellovský newspeak: Země je plochá, Monsanto vynalezla prasata a GM potraviny jsou bezpečné

Každý, kdo se podívá z odstupu a nedůvěřuje tvrzení Monsanta o jejích dobrých úmyslech ohledně péče o prostředí, musí být zneklidněn.

Nezneklidňuje-li vás to doposud, je nejvyšší čas se probudit: Centrální kontrola potravinářských zásob je historicky standardní ingrediencí pro sociální a politické ovládnutí mas. Vytvořením monopolního postavení umožňuje Monsantu prosazení nebezpečných pokusů, jako například rozšíření GM plodin v přírodě navzdory nesouhlasu veřejnosti. Mohou si pojistit prodej a konzumaci GM produktů kdykoliv budou chtít.

Použitím globálně platných patentových práv napříč potravinovým řetězcem se Monsanto snaží vytvořit úplnou závislost farmářů a výrobců potravin a následně také jejich konzumentů na jedné jediné korporaci, přičemž potraviny patří mezi základní lidské potřeby. Je to stejný druh závislosti,do jaké dostala sovětská moc ruské občany po VŘSR. Stejnou závislost pocítili ve středověku francouzští nevolníci na svých feudálních pánech. Ovládnutí podstatné části potravinářského řetězce na globální úrovni jedinou firmou by nemělo v historii světa obdoby.

Přišel čas se tomu postavit. Přišel čas globálně zakázat patentovatelnost živočišné a rostlinné výroby. Přišel čas jasně říct firmě Monsanto, že máme jejich žvástů dost.

Článek Monsanto files patent for new invention: the pig byl uveřejněn na serveru Greenpeace.org 2. srpna.

Poznámka vydavatele

Osobně považuji firmu Monsanto za nejhoršího a nejnebezpečnějšího zloducha globálního korporačního světa. Výrobky této firmy jsou nekonečně více nebezpečné než např. zbraně nebo ty tak často citované tabákové výrobky. Bohužel moc firmy je taková, že si zaplatila bezpečnost a beztrestnost. Jejich lobbisté mají všechny světové politiky na háčku. Jediné, v co snad lze v budoucnosti doufat, je to, že dojde k tragedii, kterou nebude možno ututlat a následné soudní procesy by mohly firmě zlomit vaz. Ale v té době budou škody na přírodě už zřejmě nezvratné.