Oběť války: americká ekonomika

Války v Iráku a Afghánistánu už stály americké daňové poplatníky 314 miliard dolarů. A rozpočtová komise Kongresu odhaduje na příštích deset let další vydání v hodnotě 450 miliard.

To by mohlo znamenat, že tahle kombinovaná válka, zejména ta irácká, je nejdražší vojenskou operací za posledních 60 let. Dokonce už i někteří nejkonzervativnější odborníci kritizují tento závazek s otevřeným koncem a nejistým cílem. Panují obavy, že cena, které zpočátku nebyla přikládaná velká váha, by mohla hrát stále rozhodnější roli při volbě americké strategie právě z důvodu svého finančního dopadu.

„Osama bin Laden nemusí zvítězit. Nechá nás pouze finančně vykrvácet k smrti,“ říká Michael Scheuer, bývalý člen protiteroristického týmu CIA, který vedl hon na bin Ladena a nedávno odešel do penze. Napsal dvě knihy, obě kritizují Clintonovu a Bushovu administrativu. „(Osama) je na dobré cestě, aby se mu to podařilo.“

Centrum pro strategické a rozpočtové odhady, nezávislý washingtonský mozkový trust odhadl, že korejská válka přišla asi na 430 miliard a vietnamská stála přibližně 600 miliard v přepočtu na dnešní dolar. Podle posledních odhadů by irácká válka mohla stát asi 700 miliard.

Jednoduše řečeno, říkají kritikové, tato válka nezvýšila naši bezpečnost a zraňuje americké daňové poplatníky tím, že je uvrhuje do obrovského dluhu. To proto, že je financována ze státních půjček.

Jedním z nejhlasitějších kritiků je senátor Chuck Hagel z Nebrasky. Konstatoval, že cena války – mnohonásobek toho, co původně Bílý dům v roce 2003 předpokládal – působí chaos v amerických fiskálních prioritách.

„Je to mimořádně neodpovědné,“ řekl v únoru tento senátor, když hovořil o válečných vydáních.

Později sdělil americkým a zahraničním reportérům: „Bílý dům žije ve světě velmi vzdáleném od reality“. Doplnil, že zřejmý nedostatek solidního plánování při potlačování povstalců a zajištění stability v Iráku ukazuje, že (cituji) „je zřejmé, že plánují ze dne na den, podle okamžité situace.“

Rovněž demokraté vyjádřili znepokojení nad zjevnou neexistencí plánů pro odchod z Iráku při současně rychle rostoucích nákladech, zvláště s ohledem na to, že Bush se rozhodl financovat válku formou zvláštních plateb nepodléhajících státnímu rozpočtovému plánu. Někteří demokraté trvají na tom, že by měl Bush redukovat jiné vládní programy, aby měl na zaplacení války. Jednak proto, že je to znakem finanční odpovědnosti a jednak aby cenu války nějak opodstatnil.

„Nebuďme v podpoře našich vojáků malicherní,“ řekl republikán John Spratt, dlouhodobý člen rozpočtové a vojenské komise. „To nejmenší, co můžeme pro naše chlapce udělat, je postarat se o to, aby jim nic nechybělo, a aby mohli vykonávat své úkoly. Ale musíme vědět, kolik to bude stát, jinak nebudeme moci připravit poctivý rozpočet.

„Existuje něco, čeho se lze vzdát, abychom tohle mohli zaplatit? Je nutno se na to podívat. Tohle (tahle válka) trvá déle a je intenzivnější, než kdokoliv očekával.“

Někteří konzervativní odborníci začínají mimo půdu Kongresu klást otázky, zda tato válka a její nejistý konec stojí za to, zvlášť přihlédneme-li k nákladům a prolité krvi.

„Snahou bylo dosadit vládu, která nám půjde na ruku,“ říká Charles V. Peña, ředitel obranného výboru na Cato Institute ve Washnigtonu, mozkového trastu libertariánů. „Stálo to zato? Ne, protože to není něco, co lze zajistit na dlouhou dobu. Jediné, co z toho vyplyne, bude mnoholetá povinnost daňových poplatníků tohle dobrodružství financovat. Nevidím nic, jak by se situace mohla zlepšit. Jde to od deseti k pěti.“

Zkušený člen národní bezpečnosti v Heritage Foundation James Jay Carafano, který obvykle podporuje prezidenta ve všech jeho rozhodnutích, varoval, že cena války bude v budoucnu pouze stoupat, vzhledem k nutnosti oprav a doplňování zničeného vojenské techniky, helikoptérami počínaje a Humvees konče. A vzrůstající počet obětí na životech má negativní dopad na nábor nových branců. Dlouhodobé služby demoralizují posádky včetně rezervistů poslaných do Iráku.

„Obávám se, že nebudeme mít na to, abychom pokračovali ve financování těchto vojenských základen, soudě podle toho, co po nás žádají,“ řekl Carafano. „Pokud nezvýšíme prostředky, vykotlame armádu zevnitř.“

Doplnil, že tahle válka stále více připomíná špatnou investici. „Myslím, že ubývá možnosti návratu z Iráku. Existuje určité stádium, od kterého problémy řešíme pouze tím, že tam vršíme stále více peněz. Upřímně řečeno, myslím, že jsem toho bodu právě dosáhli.“

Od března 2003, kdy válka začala, zahynuli 1 763 američtí žoldáci. A podle statistiky, kterou kompilují v Brookings Institute ve Washingtonu, nejméně 13 336 jich bylo zraněno.

V září 2002 odhadla Kongresová rozpočtová kancelář, nezávislý orgán Kongresu, že válka bude stát něco mezi 1,5 a 4 miliardami měsíčně. Ve skutečnosti stojí mezi 5 až 8 miliardami každý měsíc.

Pentagon říká, že rychlost spalování peněz – operační cena války – je v tomto fiskálním roce v průměru asi 5,6 miliardy měsíčně. Jenže do této položky nejsou zahrnuty ceny za určitou údržbu a doplňování zásob a cena za určitý výcvik a za rekonstrukci, doplňují odborníci.

Podle analýzy demokratů v kongresovém rozpočtovém výboru obdržela Bushova administrativa v období od března 2003 do konce fiskálního roku, tj. do 30. září, celkem 314 miliard dolarů formou zvláštních plateb (mimo státní rozpočet).

Oproti válce v zálivu z roku 1991 musely Spojené státy tentokrát hradit skoro všechny výdaje na válku z vlastní kapsy. Odbor pro výzkum v Kongresu hlásí, že ke dni 26. červen byly v Iráku přítomny vojenské jednotky z 26 zemí. Ale jejich posádky tvoří jen zlomek ze 140 tisícové armády Spojených států. A 11 zemí své posádky stáhlo z Iráku úplně.

V tomto roce obdržela administrativa formou zvláštních úpisů 107 miliard dolarů. Z toho bylo 87 miliard určeno na přímé vojenské operace. Zbytek byl použit k výcviku a výzbroji amerických sil v Iráku. Čísla zveřejnilo Centrum pro strategické a rozpočtové odhady.

Američtí daňoví poplatníci musí financovat ještě další věci. Spojené státy například budují v Bagdádu nákladem 658 milionů svou ambasádu. To spolu s provozními náklady této mimořádně zabezpečené budovy přijde na dalších téměř 1,3 miliardy poté, až bude velvyslanectví po mnoha létech otevřeno.

„Před dvěma roky nikdo nepředpokládal, že ta válka bude trvat tak dlouho,“ řekl Steven Kosiak, ředitel rozpočtových studii z Centra pro strategické a rozpočtové odhady. „Vezmeme-li jako základ pro výpočet cenu za vojenskou jednotku, byla tahle válka nesrovnatelně dražší než očekáváno, téměř dvojnásobně dražší než jiné.

Edward Luttwak, senior pracovník Centra pro strategické a mezinárodní studie ve Washnigtonu a bývalý vojenský konzultant obou prezidentských administrativ, demokratické a republikánské, řekl, že neočekávaně vysoké náklady naznačují nevhodně volené priority v Iráku. „Příliš mnoho prostředků věnujeme na operování složitých high-tech zbraní, jako tryskových bojových letadel a námořních bojových skupin, a příliš málo na pěchotu, která je pro boj s nepolapitelným odbojem nejúčinnější. To pouze dále dokazuje,“ řekl Luttwak, „že americká vojenská mašina je nejlepší na zeměkouli co se konvenčních bojů týče, ale jedna z nejhorších dojde-li na zajištění bezpečnosti a likvidaci odporu.“

Například si všiml, že k průzkumu terénu jsou používána těžká bojová letadla F-15E, ačkoliv by tutéž práci a možná lépe zastala levnější letadla. Klade otázku proč a k čemu je třeba udržovat v místě mohutnou skupinu námořní pěchoty včetně letadlové lodi v blízkosti iráckého pobřeží, když tato skupina jen stěží pomůže v boji s odbojáři většinou dobře ukrytými v iráckých městech a vesnicích.

„Je neobyčejně důležité podívat se na cenu války velmi odděleně od počítání peněz, což je podstatné,“ říká Luttwak. „Je to dobrý způsob jak zhodnotit, co se vlastně děje. Platíme příliš vysokou cenu za to, co získáváme.“

Článek CASUALTY OF WAR: THE U.S. ECONOMY vyšel 17. července na serveru sggate.com (San Francisco Chronicle).