Londýn deset dnů po útoku - prach se usazuje

Dvaadvacetiletý Shehzad Tanweer právě dokončil univerzitu se zaměřením na sport. Byl to pohodový mladý muž, miloval kriket a kopanou. Byl první, který 7. července zahynul při výbuchu bomby v Londýně. Jeho bomba vybuchla v metru na Circle Line.

Třicetiletý Mohammed Sadique Khan se nedávno ženil a byl šťastným otcem osmiměsíční holčičky. Byl učitelem na Hillside Primary School, oblíbený dětmi i rodiči. Zemřel jako druhý.

Osmnáctiletý Hasib Hussain byl to podle rodiny normální veselý a milující chlapec. Žádný náboženský fanatik. Rodičum řekl, že jde do Londýna navštívit přátelé. Zahynul v autobuse číslo 30. Detaily.

O čtvrtém útočníkovi, Lindsey Germaine, původem z Jamajky, se příliš neví. Jeho bomba vybuchla v podzemní dráze pod Russell Square.

Tři z útočníků byli Britové pákistánského původu, jeden Jamajčan. Všichni čtyři měli důvod žít. Všichni čtyři měli u sebe doklady a všechny doklady zázračně „přežily“ výbuch, ačkoliv z útočníků samých nezůstalo téměř nic.

Docela jako když se po útocích 11. září vznášel nad spáleništěm neporušený cestovní pas Mohammeda Aty. Doklady jednoho z útočníku, třicetiletého Khana, se našly na dvou místech: tam, kde bomba roztrhala jeho tělo na Edgware Road a pak také na Aldgate, kde vybuchla čtvrtá bomba.

Sedmého července ráno začalo v Londýně protiteroristické cvičení. Byla najatá firma Visor Consultants specializující se na krizový management. Cvičení se mělo týkat útoku na londýnskou dopravu, na metro a autobusy. Podle scénáře mělo v metru a v autobusech vybuchnout současně několik bomb. Detaily. Stejně tak se 11. září konalo protiteroristické cvičení NORAD. Zvláštní náhoda.

V Londýně je 274 stanic metra otevřeno 19 hodin denně 364 dnů v roce. Pravděpodobnost, že ke cvičení budou vybrány tři náhodné stanice a v jejich blízkosti nebo přímo v nich dojde ve stejném časovém okamžiku ke skutečnému útoku, je 1 ku 3,715,592,613,265,750,000,000,000,000,000,000,000,000.

Autobus číslo 30 byl na poslední chvíli odkloněn ze své pravidelné linky vedoucí podél Euston Road z Hackney do Marble Arch. V dopravní zácpě v neznámých ulicích Bloomsbury ztratil řidič směr. Když zastavil u chodníku, aby se zeptal na směr, bomba v autobuse vybuchla.

Všechny autobusy jsou vybaveny kamerami, které jsou schopny zaznamenat až dva týdny provozu. Kamera v autobuse číslo 30 ale nefungovala. Podle zaměstnance firmy Stagecoach, která vlastní většinu londýnských autobusů, je taková možnost velmi nepravděpodobná. Kamery jsou pravidelně kontrolovány 2-3 krát týdně. Kontrolu provádí firma, která z důvodu bezpečnosti používá vždy stejné zaměstnance k provedení údržby kamer. Podle manažera výše jmenovaného zaměstnance strávil tu sobotu před výbuchem zaměstnanec provádějící inspekci kamer v garážích dvacet hodin. Tolik času potřeboval k tomu, aby zjistil, zda kamery v několika autobusech fungují? A co je ještě zajímavější, byl to nový člověk, ne ten, který chodí jindy.

V Londýně se prý povídá, že před útokem někdo sháněl muslimy, aby v připravovaném protiteroristickém cvičení hráli teroristy. Ale tuto informaci opravdu berte jako JPP (jedna paní povídala).

Jedenáct bodů, jak lze úspěšně provést v Londýně teroristický útoku (podle PrisonPlanet.com)

1. Najmi firmu, která připraví teroristické cvičení na čtyřech místech v Londýně. Je nutno zajistit, aby šlo o stejná místa, kde dojde ve stejnou dobu ke skutečnému útoku. Kdyby se náhodou v průběhu protiteroristické hry stalo, že policie chytí nějakého Araba s bombou v ruksaku, můžeš vždycky říct, že šlo o cvičení.

2. Najmi několik Arabů. Řekni jim, že budou představovat v Londýně teroristy. Vybav je ruksakem s výbušninou, nezapomeň je ujistit, že to je neškodná atrapa a že jim nemůže ublížit.

3. Přikaž Arabům, aby se setkali na stanici podzemní dráhy a odsud vyrazily do čtyř různých směrů. Je nutno, aby to bylo v místě, kde je bezpečnostní kamery zachytí. Ten zrnitý záznam potom můžeš přehrávat zpitomělé veřejnosti do úplného zblbnutí.

4. Zatímco naší čtyři Arabové se dopravují na místo určení, nech umístit v jejich domech výbušniny. Nezapomeň také na nálož do jejich auta, které policie brzy objeví.

5. Nezapomeň varovat včas své přátelé. Pokud se informace o varování omylem dostane do médií, prostě ji popři.

6. Čtvrtý Arab ale předchozí noc flámoval a ráno přišel na setkání pozdě. Nevadí. Při útoku na dvojčata se stalo něco podobného a nijak to výslednou akcii neohrozilo. Zatímco náš čtvrtý Arab cestuje v autobuse, uslyší o výbuších v londýnském metru a okolí a možná si uvědomí, co se děje. Možná ho popadne strach. Otevře ruksak a zatímco se snaží manipulovat s bombou, bomba vybuchne.

7. Pokud jsi měl ve hře více Arabů jako náhradníky, v případě, že by někdo z těch čtyř selhal, musíš je nechat zabít co nejrychleji . Nepotřebuješ svědky.

8. Poté, co bomby vybuchnou, vypusť historku o nějaké drobné nehodě transformátoru. Tím získáš nejméně hodinu času k tomu, aby ses přesvědčil, že všichni Arabové včetně toho lenocha z autobusu a včetně náhradníků jsou úspěšně mrtví a nikdo nebude zbytečně žvanit.

9. Po několika hodinách nech na nějakém obskurním webu prohlášení al-Káidy, že to udělali oni. Pokud máš v prohlášení chyby, jaké by věřící muslim nikdy neudělal, to nevadí. Ti blbci to stejně nepoznají.

10. Po útocích nech policii pár dnů hledat viníky. Nech ji, ať sama najde výbušniny v domě a v autě. Pamatuješ na tu příručku pilota, kterou našli v autě po útocích na dvojčata hned několik hodin po tom? Haha, to byla tenkrát chyba. Nech uplynout několik dnů, aby veřejnost viděla, že policie pátrá.

11. Posaď se pohodlně do křesla a sleduj v televizi, jak Blair a jeho nohsledi vyplivují věty o setrvání v nastoupeném kurzu a v pokračování v boji proti terorismu. Zvýšený přísun státních peněz různým protiteroristickým agenturám a firmám specializujícím se na odposlechy a šmírování, zvýšena moc policie, bezpečnosti a armády, na druhé straně větší kontrola občanů, méně jejich práv – to vše je smetánka, která nám z toho vznikla. A že při tom zemřelo pár lidí – no a co? Účel světí prostředky.

Slovo na závěr

Ačkoliv se zdá předchozí text na první čtení poměrně přesvědčivý, při podrobnějším rozboru tam najdeme nepevná tvrzení a protiřečící si argumenty. Např. prohlédl-li čtvrtý „terorista“ v autobuse hru a začal s bombou manipulovat, aby ji neutralizoval, přičemž bomba vybuchla (bod 6), jaká byla úloha muže kontrolujícího kamery, který strávil v garáži 20 hodin (Odstavec začínající „Všechny autobusy jsou vybaveny kamerami...“)? Proč by tam vůbec chodil?

Dále: Kdo a jak prováděl výpočet počtu pravděpodobností, že místa cvičení a teroristický útok se strefí do stejných míst ve stejném čase? Jakou metodu použil? Je to dobře spočítáno? Samotný článek na tyto otázky příliš neodpovídá. A vychrlit obrovská čísla vycucaná z palce není žádný problém. Zvlášť když tomu věřit chceme.

A našlo by se zřejmě ještě více nejasností. Je třeba vědět, že autoři článků, jejichž odkazů v textu používám, patří k lidem, kteří neuvěří ve skutečný teroristický čin Arabů ani kdyby jim bomba vybuchla přímo před nosem. Abyste rozuměli: Já nechci zlehčovat jejich závěry, ani svůj vlastní článek. Sám říkám, že nevím, kdo to udělal. Mnoho věcí tady nehraje. Uznávám nicméně, že byl-li ten útok spáchán někým jiným než Araby, pak dotyčný tentokrát odvedl dobrou práci. Mnohem méně chyb než v případě 11. září. Inu opakování dělá mistra.

Pro konspirační teorii hovoří (mimo výše uvedené) ještě několik argumentů. Dotyčný nechtěl ublížit více, než bylo nezbytně nutné. Na čtyři výbuchy v centru plném lidí je počet mrtvých neobyčejně nízký. Ty bomby měly za úkol spíše vystrašit. A pak určitá podobnost s 11. zářím (jako kdyby to plánoval stejný tým): (a) Doklady útočníků byly nalezeny neporušené a čitelné ihned po výbuchu, takže se vědělo, kdo to byl a (b) protiteroristické cvičení konané ve stejnou dobu na stejném místě.

V podstatě ale zůstávají dva hlavní argumenty, které se nedaří jednoduše vyvrátit:

1.Kdo varoval izraelského ministra Benjamina Netanyahu to ráno před nebo po útoku? Tady zřejmě došlo k úniku informace, která se neměla dostat ven. I kdybychom přijali skutečnost, že zprávu později dementovali, faktem je, že Netanyahu měl to ráno být v blízkosti výbuchu a nebyl, aniž by to nějak uspokojivě vysvětlil. Inu, chybička se vloudí.

2.Ale nejsilnější argument spočívá podle mého názoru v hledání odpovědi na otázku komu to prospělo. Zvlášť ve světle bleskových akcí západní politické elity v utahování kohoutků a zavádění dalších restriktivních zákonů a zvýšeného šmírování občanů.

Další materiály:

• http://www.prisonplanet.com/archives/london/index.htm
• http://wagnews.blogspot.com/2005/07/glaring-flaw-in-london-suicide-bombs.html
• http://infowars.com/articles/London_attack/frame_up_do_these_people_fit_bill_suicide_bombers.htm
• http://www.uruknet.info/?p=m13556