EU dostala další ránu - rozpočet zamítnut

Po pátečním zostuzení voličů jejich politickými reprezentanty, kteří odmítli demokraticky vyjádřený, zamítavý názor na zavedení ústavní smlouvy a navrhli další a další a další referenda – dokud volič nezmoudří a neodsouhlasí to, co si bruselská elita přeje slyšet, dostala Evropská unie další ránu. Ránu kterou nečekala. Ba naopak, ještě v onen „nešťastný“ pátek eurokraté prohlašovali, že rozpočtový výhled bude přijat, neb Británie se „srovná“ a „přestane zlobit“. Dnes je vše jinak. K jediné zemi, která v rozpočtové politice neztratila rozum se přidalo Nizozemsko, Švédsko, Španělsko a Finsko! Nebude rozpočtového výhledu na roky 2007 – 2013, nebude již žádného jednomyslného rozhodování pod zastrašováním…

Nechci zde rozebírat takové zrůdnosti, které obsahuje Lucemburskem navrhnutý rozpočtový výhled, jako dotování francouzských zemědělců, kteří spolykají absolutně nejvíce přerozdělovaných peněz (pro upřesnění, tato praxe již funguje delší dobu), jsem ale nucena se pozastavit nad jedním výrokem našeho ministerského předsedy Paroubka.

Když některé členské státy navrhly před závěrem jednání dobrovolné snížení své příjmové kvóty, aby prý přesvědčily Británii a spol., že je nutné se o budoucí chudobu dělit, prohlásil socialista Paroubek, že není vhodná doba na národní egoismy! Přeloženo do češtiny. Když si rozumné státy hájí své národní zájmy a svá hospodářství, když prosazují ochranu svých občanů, když respektují pověření, které jim volič udělil, jedná se o nevhodný národní egoismus – Paroubkova slova.

Koho tedy reprezentoval na summitu Paroubek? Čí zájmy hájil? Německo-francouzské? Zájmy těch, kteří na EU nejvíce vydělávají? Neměl náhodou hájit zájmy své vlastní země, kde má půl milionu nezaměstnaných, zemědělství v troskách, zdravotnictví na hranici úmrtnosti, školy a nemocnice bez koruny, hospodářství v držení nadnárodních korporací a tolik imigrantů, že kdyby to šlo, tak spolu založí druhé největší město v republice! Kdo dal Paroubkově delegaci právo jen tak se vzdát peněz, na které máme nárok (protože je sami do EU odvádíme) jen proto, aby se někde nezhoršila čísi pozice? O co usilují lidé jako Paroubek? O socialistické rovnostářství napříč EU! O vyrovnanou, spravedlivě rozdělenou mezinárodní chudobu!

Vše negativní je pro něco pozitivní. Volby se blíží.

Článek vyšel na stránkách Národní strany, odkud jej přebírám.