Na Klause mi nesahejte

Chtěl jsem o Klausovi psát už dříve, ale tak nějak pořád nebyla ta správná nálada. Teprve když pan Král napsal článek Klausova justiční vize, kde Klause setřel jako pokrytce a levičáka, řekl jsem si, že už nemůžu déle čekat. Samozřejmě v Čechách nežiji, takže mi mnoho detailů z Klausova života, jeho gest i rozhodnutí uniká, ale možná je to tak lépe. Mohu alespoň odsud ze zámoří podat obraz zvenčí – jako když se díváte na krajinu z velké výšky. Nepodstatné detaily mizí, zůstává to důležité.

Máme my Češi nehezkou vlastnost, že nedokážeme odhadnout kvalitní lidi, dokud žijí. Tak to bylo např. v případě Ladislava Zajíčka. Dokud psával své netem.cz, lidi jej četli, část z nich mu nadávala, část ho brala, ale málokdo dokázal ocenit jeho skvělý pozorovací talent, vtip, schopnost odhadnout budoucnost, apod. Teprve když umřel, najednou si ho všimli a dali mu i jakýsi medál za novinařinu.

Takových případů by se našlo jistě mnohem více.

Domnívám se, že Klaus je dobrý státník. Zřejmě nejlepší, jakého jsme měli od doby tatíčka Masaryka. Nevím, jaký byl Masaryk ve skutečnosti, dnes z něj dělají modlu, postavili jej na piedestal Velkého muže svého národa. Pochybuji, že byl bez chyb. Osobně jsem nikdy Masarykovi zvlášť na chuť nepřišel. Možná opravdu byl skvělý. Ale jeho myšlení je už pro mě příliš vzdálené. Problémům, které tenkrát řešil, nerozumím. Jeho filozofické úvahy mě nezaujaly. Což je zajímavé vzhledem k tomu, že jiní jeho současníci mě oslovují podstatně více. Např. Friedrich Nietzsche.

Ani Klaus není bez chyb. Dokud byl předsedou ODS, byly ty chyby více patrné: arogantní, samolibý a já nevím jaký ještě. Jako prezident tak nějak vyzrál. Vyrostl. Dostal se nad stranické půtky. Že udělal mnoho chyb? Samozřejmě, že ano. Protože něco dělal. Každý, kdo něco dělá, se chybám nevyhne. Jeho kuponová privatizace se dnes považuje za velké selhání. Snad to bylo selhání, nevím. Jenže to byla neprošlapaná cesta. Nikdo předtím nic podobného nezkusil.

Naproti tomu vezměme takového Havla. Plná ústa humanismu, ale seškrábněme lesklou fasádu a objeví se něco škaredého. Havel je pokrytec a jeho kolaborace s nejhorším, nejnebezpečnějším a nejnelidštějším politikem současnosti, jeho slepota vůči zločinům proti lidskosti páchané Bushem jej staví na úroveň ještě nižší než je samotný Bush. Protože ten má alespoň vizi. Havel všechny svoje vize pokálel. Ale o Havlovi jsem psát nechtěl, pojďme zpátky ke Klausovi.

Předchozí článek mu vytýká jmenování komunismem zatížených soudců. Nemyslím si, že je to něco, co by Klausovi uškodilo. Především bych upozornil na to, že Klaus je diplomat. A diplomaté málokdy jdou přímou cestou. Naopak. Aby dosáhli svého cíle, často volí kompromisy. To je právě znakem diplomacie. Ale skutečně velcí diplomaté současně – navzdory kompromisům v méně podstatných věcech – nescházejí ze své cesty. Klaus se nikdy neprovinil tím, že by ustoupil ze svých hlavních názorů. Má určitou vizi a tu uskutečňuje – v mezích svých možností.

Nedávno odmítl Klaus jmenovat několik desítek soudců, protože byli příliš mladí. Dobře udělal. Být na jeho místě, udělal bych totéž. K soudcování člověk potřebuje životní zkušenosti. Nemůže být dobrý soudce člověk, který ještě nedostal od života přes hubu. To prostě nejde. Soudcování se neučí ve škole. A jmenoval-li teď soudce starší, zatížené komunistickou minulostí, říkám, no a co? Kde brát a nekrást? Všichni jsme měli máslo na hlavě.

Jmenování paní Kláry Veselé-Samkové je zřejmě nutno chápat jako úlitbu diplomacii. Jsem si téměř jistý, že ani sám Klaus není paní Samkovou nijak zvlášť nadšen. Ale patrně to chápe jako nutné zlo, aby ucpal ústa různým politicky korektním kolegům. Klaus má jistě řadu nepřátel a nechce a nemůže dále oslabovat svou už tak otřesenou pozici po nedávných extempore s předsedou vlády a dalšími eurofanatiky.

Dostávám se k tomu podstatnému, co u Klause hodnotím nejvíc. Klaus jako jeden z mála, snad jediný český a snad dokonce evropský politik, který dokáže říct nahlas to, co většina soudných lidí dávno ví. Totiž že EU smrdí. Podřezává si tak větev své vlastní politické existence. Pro politika v Evropě, který nekolaboruje s Bruselem, je to dnes čistokrevné harakiri. Takový politik nemá v Evropě budoucnost. Vykoušou ho dříve nebo později. Označí ho ošklivými nálepkami nacionalismu, popř. i homofoba a já nevím čeho ještě (jen se podívejte, jak označují Le Pena). A co je nejhorší, až jeho volební období skončí, najde zřejmě dveře do Bruselu, kam se odkládají použití politikové, aby tam v klidu a bezpečí a za mnoho peněz škodili dál své zemi, zavřené.

Podle mého hloupého názoru je Klaus největším evropským a možná i světovým politikem současnosti. Je to člověk s vizí. Važme si toho, že ho máme, a neplivejme po něm.