Jak je to s velrybami

Původně šedé velryby existovaly ve třech druzích: severoatlantický (vyhuben kolem roky 1700), dále druh žijící v severozápadní oblasti Tichého oceánu (téměř vyhuben v roce 1968) a druh kalifornský (dosud se vyskytuje v počtu asi 17 až 18 tisíc). Toto číslo se může zdát někomu vysoké, nicméně pravdou zůstává, že šedé velryby jsou uvedeny na mezinárodním seznamu ohrožených druhů a chráněny International Whaling Commission jakožto druh, kterému hrozí vyhubení.

Na severozápadním pobřeží Spojených států existuje rezervace indiánského kmene Makahů. Před 154 lety, v lednu roku 1855, uzavřel tehdejší guvernér Spojených států Isaac I. Stevens s Indiány smlouvu (Treaty) o rybolovu. Článek IV. této smlouvy dovoloval Indiánům kmene Makahů lovit velryby za účelem tradičních rituálních obřadů. Jiné části této smlouvy vysloveně zakazují Indiánům mezinárodní obchod s ulovenými velrybami.

V roce 1992 byla náhle šedá velryba vyňata z amerického seznamu ohrožených druhů. Ve zdůvodnění se praví, že šedá velryba byla vyjmuta z amerického seznamu ne proto, aby byl umožněn její volný lov, ale proto, aby finanční prostředky a výzkum mohly být přesunuty i na jiné ohrožené druhy. Ve skutečnosti se ví, že se tak stalo na přímý nátlak Indiánské rybářské komise, která zase jednala na popud Indiánů kmene Makahů.

2.května 1995 Makahové podepsali smlouvu s US Army Corps of Engineers na konstrukci vlnolamu a zlepšení vybavení jejich přístaviště. Jako důvod uvedli rybářství, turistický ruch a pozorování velryb. O tři dny později, po té, co získali ke svému projektu příslib finanční podpory od pěti federálních agentur, oznámil Makah Tribal Council (MTC), že Makahové obnovují svou tradici lovu velryb a počínaje rokem 1996 Makahaové uloví každý rok 5 velryb. Vše zdůvodnili potřebou obnovit starobylé tradice a nalézt znovu svou kulturní identitu, což přispěje k jejich sebeuvědomění si. Makahové přestali lovit velryby roku 1926. Dnes už není mezi nimi pamětníka, který by dokázal přesně popsat tradiční lov velryb.

Co je v pozadí téhle nenadálé potřeby "sebeuvědomování si své identity", ukazuje několik dokumentů, které pronikly na veřejnost. Z těchto dokumentů jasně vyplývá, že nejde o identitu, ale o výhodný obchod. Indiáni byli osloveni Japonskem a Norskem a byla jim nabídnuta pomoc a podpora, budou-li velrybí produkty těmto zemím prodávat. Jde o velmi lukrativní obchod, neboť žádná země dnes nesmí tyto velryby lovit. Aby vše prošlo, a protože vědí, že smlouva, kterou se ohánějí, vyloženě zakazuje mezinárodní prodej (články 9 a 13), prezentují vše jako "starobylé tradice" a "hledání kulturní identity". Když byl na otázku možného obchodování dotázán indiánský mluvčí, omezil se na lakonické: "No a co?".

Indiáni tvrdili, že k zabíjení velryb použijí tradičních prostředků, např. harpuny. Později ovšem vyšlo najevo, že si najali Allena Inglinga, který sám sebe označuje jako odborníka na zbraně, (jinak je veterinář) a ten pro ně navrhl upravenou verzi 15 kg těžké protitankové zbraně s ráží 0,50 a zvláštní druh projektilu s měděným povrchem a olověným středem. Mezi skupinami ochránců velryb vzniká oprávněný dojem, že tato zbraň může být úspěšně použitá také k zastrašování případných nezvaných pozorovatelů. Ne nadarmo je totiž stejný typ zbraně ve výbavě vojenských útočných helikoptér.

Navzdory volání po obnově svých tradic Makahové používají veškeré moderní techniky při lovu velryby. Jako kapitána si najali kanadského Eskymáka. Vybaveni jsou nejen silnými motorovými čluny, ale také vojenskou kamuflážní technikou, celularními telefony apod. Peníze na vybavení (téměř milión dolarů) dostali od americké vlády. Další peníze dostali z Japonska a Norska, tyto peníze slouží k lobování amerických politiků.

17.května 1999 se Makahům podařilo zabít první velrybu. Celá scéna lovu byla neprodyšně uzavřena americkými pobřežními hlídkami, které nedovolily přístup žádným reportérům, ani aktivistům. Indiáni prý byli ve člunu opilí nebo pod vlivem omamných drog, průkazný záznam ovšem chybí, protože americká pobřežní hlídka nedovolila aktivistům filmovat. Několik dnů předtím byl indiánský "harpunář", střelec Wayne Johnson usvědčen z používání drog. Testy byly provedeny jako součást rutinního vyšetření k povolení operovat vysoce nebezpečnou protitankovou zbraní. Navzdory pozitivním testům americké úřady neučinily nic, aby Wayne Johnsonovi zakázali použití protitankové zbraně.

Tak jako Makahové i jiné indiánské kmeny, soustředěné v této oblasti, mají tradici lovu velryb. V bezprostředním okolí Makahahů to jsou kmeny Hoh, Quileute, Quinault, Humpback, Orca, v Kanadě pak Ahousaht, Ditidaht, Ehattesaht, Hesquihtand a devět dalších kmenů. Kromě výše vyjmenovaných kmenů existují další kmeny rozseté po západním pobřeží Spojených států. Všechny tyto kmeny přestaly s lovem velryb před desítkami let a teď se zájmem sledují, jak se celá věc vyvine. Není pochyb, že i ony brzy uplatní svá práva. Pokud se tak stane a bude jim vyhověno, budou za jinak normálních okolností chráněné velryby, putující po celé délce západního pobřeží Spojených států do oblasti Baja California, kde přivádějí na svět mláďata, bezostyšně loveny a vybíjeny. Opět se ukazuje, že důležitější než zákony je správná barva kůže.

Stálí čtenáři této rubriky si možná vzpomenou, že článek s podobnou tématikou už zde jednou byl. Byla to Zpráva ze země, kde jsou si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější. Kulisy a herci se vyměnili, tragédie pokračuje.

Použité zdroje:

• Sea Shepherd (tento odkaz bohužel přestal pracovat)
• The West Coast Anti-Whaling Society
• The Gray Whale
• Ivan Rebensteiger v článku Odvolací soud potvrdil pravomoc indiánského soudu v Neviditelném psu to vidí jinak.