Holocaustová pumpa nekončí

V New Yorku padl další rekord v odškodném pro oběti tzv. "holocaustu". Pozůstalým údajných obětí náleží 22 milionů dolarů. Takový úspěch vyprovokoval další žaloby a zlověstný tlak se zvyšuje. Podléhají i ti, kteří dlouho odolávali.

Soudce z New Yorku Edward R. Korman přiznal židům vysokou náhradu v celkové výši 21,9 milionu dolarů. Švýcarské banky Credit Suisse, UBS AG a další zaplatí za to, že umožnily nacistům, aby zabrali a zkonfiskovali židům jejich cukrovaru tím, že vydali nacistům akcie cukrovaru. Žalobcem byla "oběť holocaustu" Maria Altmann a další údajní dědicové Ferdinanda Bloch-Bauera and Otto Picka, předválečných židovských majitelů jistého cukrovaru v Rakousku. Podle soudu v New Yorku nacisté poslušně čekali, až jim banky v Zurychu uvolní akcie cukrovaru, jinak by ho asi nezabrali a čekali před bránou. Mimochodem, jakékoli písemné doklady o tom, že si Ferdinand Bloch-Bauer and Otto Pick do bank akcie skutečně uložili, či o tom, že byly později vydány nacistům, samozřejmě chybí. Soud pro to má samozřejmě vysvětlení, že je "banka zničila". Nechybí však kouzelné slovo "oběť holocaustu".

A paní Altmannová a spol. se mohou těšit na další prebendy. Minulý rok jim Nejvyšší soud Spojených států přiznal právo soudit rakouskou vládu o 150 milionů za údajné obrazy, které byly jejich rodinám ukradeny nacisty. Zda skutečně existovaly či byly skutečně odcizeny důkazy sice chybí, ale opět nechybí jeden velký argument jménem "holocaust".

S jídlem roste chuť a po přiznaných 22 milionech, požadovaných 150 milionech je možno čekat další pořádnou žalobu. Důvod se nějaký najde.

Doporučuji proto všem, aby si prověřili, co dělali jejich předkové za druhé světové války. Pokud podnikali, a při výkonu svého podnikání se byť jen setkali s firmou, která vyráběla cokoli, co lze označit jako "válečný materiál" či dokonce zaměstnávala nuceně nasazené, můžete mít ještě velké problémy. A i kdyby tomu tak nebylo, třeste se, že takové obvinění padne. Důkazy po šedesáti letech stejně nejsou a půjde o tvrzení proti tvrzení. Komu si myslíte, že bude nezávislý soud věřit? Vám, odpornému potomkovi zrůdy, která se přiživovala na strašlivém "holocaustu", nebo ubohým pozůstalým "holocaustu"?

Že taková možnost není utopií, ukazuje případ z Německa. Friedrich Christian Flick je sběratelem umění a podnikatelem. Je i poměrně zámožný, neboť zdědil po svých předcích velký majetek. Jeho děd Friedrich Flick vedl za druhé světové války rodinnou firmu, resp. továrnu na výrobu zbraní a ocelárnu. Po válce se dočkal odsouzení, byl mu zabaven majetek a propuštěn z vězení byl v roce 1950. Poté z ničeho svůj podnik znovu vybudoval, než v roce 1972 zemřel. Podnikání rodinné firmy prosperovalo a proto se na scéně objevili holocaustoví vymahači od Mrtvého moře. Jejich útok byl soustředěný a promyšlený. Když Flick odmítl cokoliv platit, neboť po válce rodina o vše přišla, byla zorganizována kampaň nejen proti rodinné firmě, ale i proti jejím dodavatelům a obchodním partnerům. Heslo znělo "to jsou ti, kteří profitovali z otrocké práce nuceně nasazených a ti, kteří s nimi spolupracují". Důkazy, nebyly třeba, v podobných případech platí jednoznačná presumpce viny.

Dodavatelé a obchodní partneři brzy podlehli a zaplatili do fondu obětí "holocaustu". Flick však odolával a aby doložil své nezávadné smýšlení, založil vlastní Nadaci proti rasismu a intoleranci. Tím však židy rozzuřil na najvyšší míru, neboť nejen, že odmítal zaplatit do jejich fondu jako ostatní, ale založil si konkurenční fond a vyvstalo nebezpečí, že mohl narušit jejich holocaustový monopol. "Nemyslím si, že by fond podporující boj proti ultrapravicovému extremismu je správná cesta, jak čelit odpovědnosti z minulosti", nechala se slyšet Deirdre Berger z berlínské pobočky American Jewish Commitee a dodala, že "je to hanba", obcházet takhle připravené a bezedné kapsy obětí "holocaustu".

Vše vyvrcholilo loni v září, kdy Flick uspořádal v Hamburku výstavu své rozsáhlé sbírky moderního umění. Hysterie nebrala mezí, před muzeem stáli židé oblečeni do hůzostrašných pruhovaných holocaustových mundůrů a vyzývali každého, aby výstavu nenavštěvoval a nazývali ji "hanbou". Tiskovou konferenci navštívily stovky novinářů z celého světa a místo moderního umění se zabývala "holocaustem" a rolí Flickova děda za války.

Další podobné výstavy se mu uspořádat již nepodařilo. Ve Švýcarsku zaslaly židovské organizace muzeím výhrůžný dopis, aby zvážily, nechají-li vystavovat někoho, kdo odmítá přispět do jejich fondů. Stejně tak v dalších zemích. Flick byl zatlačen do kouta a nedávno zaplatil celkem 6,5 milionu dolarů do fondu obětí "holocaustu" a nuceně nasazených. Michael Fuerst, vůdce židovské komunity v Dolním Sasku to uštěpačně okomentoval slovy, že "tahle změna v srdci měla přijít mnohem dřív". Možná by potom byl i odpustek levnější.

A co Vy? Zaplatili jste již svůj "holocaustový odpustek"? Pokud ne a jste si jistí, že židé Vás nedostanou, vyhráno zdaleka nemáte. Přichází nový, tenkráte "romský holocaust" a jeho odškodnění. A kolik na cikány platíme nyní, zdaleka nestačí. Evropský parlament nás nedávno odsoudil pro diskriminaci a rasismus. Připravte si peněženky.