Imigrační horečka

Vládnoucí liberální strana oznámila, že zjednodušila pravidla pro imigraci rodinných příslušníků imigrantů. V současnosti přichází ročně do Kanady asi 5,5 tisíce starších příbuzných imigrantů. Díky novým opatřením přijede tento rok do země asi 18 tisíc starších příbuzných imigrantů navíc.

Už celou jednu generaci je Kanaďanům vtloukáno do hlavy jedno, nekonečně se opakující tvrzení: POTŘEBUJEME mladší imigranty, abychom nahradili stárnoucí populaci. POTŘEBUJEME imigranty, aby platili na náš důchod. Takže si nevšímejte pistole tlačící vás pod žebra, usmívejte se a chovejte se přirozeně... Hej, ty tam! Ne až tak přirozeně!

Říci pravdu, Ottawa svou domácí politikou (ne příliš nakloněnou rodinám) a trestajícím daňovým systémem penalizovala celou jednu generaci. Cena, kterou musí rodiče zaplatit za dítě, aby je přivedli před práh univerzity, byla vypočítána na 160 tisíc dolarů. (A za universitu se platí ještě navrch - kolem 10 tisíc za semestr, pozn. vydavatele.) Kolik dětí si může průměrná kanadská rodina dovolit? Podívejme se na to s chladnou hlavou: je imigrační politika (prováděná formou neustálých pokusů a omylů) opravdu levnější než poskytnutí daňové úlevy kanadským rodinám k podpoře vlastního přirozeného přírůstku? Jistěže ne, ale miminka narozena kanadským rodinám většinou se sebou nepřivedou celý etnický blok volebních hlasů, stejně jako nenaplní pokladničky politické strany. Vzhledem k tomu, že Ottawa zvýhodnila manželství, ve kterém oba rodiče pracují, stala se samotná péče o díte další zábranou. -- Ačkoliv možná ne pro všechny. Pro imigrantské rodiny přivádějící se sebou rodiče a prarodiče, coby neplacené pečovatele o dětí, uklízeče a kuchaře to možná neplatí.

... mladí imigranté chvátají zachránit naší sestupnou demografickou křivku

Se svou obvyklou žvanivostí vstoupil na scénu Urban Futures Institute a brzy zabodoval: "Vláda provedla úpravy v CPP (penzijní systém, pozn. vydavatele), aby zabezpečila minimální penzi budoucím generacím. Ale to stejné nelze říci o zdravotní péči a dalších sociálních službách. Všechny tyto složky sociální sítě ohrožují v příštích dvaceti, třiceti letech vážné finanční krize jako důsledek stárnutí kanadské generace a nedostatku práceschopné populace. Nechce-li Kanada v budoucnu strmě omezit pomoc starší generaci, musí nějak změnit nebo zpomalit prudce se zvýšující nepoměr mezi práce schopným obyvatelstvem a lidmi v důchodu. Jediná možnost, jak toho docílit, je zvětšit množství práceschopného obyvatelstva. A jediná cesta ke zvýšení práceschopného obyvatelstva je imigrace. Potřebujeme imigraci, aby nás v budoucnu podporovala: náš penzijní systém, naše zdravotnictví, náš daňový systém a přerozdělování zdrojů na tom závisí." Jednoduše řečeno, špenát je dobrý pro tvé zdraví.

Ale jak už to bývá, i ty nejlepší prognostické předpovědi těch nejlepších odborníků, v tomto případě Urban Futures Institute, nemohou předpovídat a počítat se vším. Nikdo například nepředvídal, co se stane, jestliže imigranti zestárnou nebo dokonce -- přijedou staří.

Mezitím zveřejnil kanadský statistický úřad (Statistics Canada) studii, ze které vyplynulo, že 70 procent ze 164 tisíc imigrantů přišedších v letech 2000 a 2001 má potíže vstoupit do pracovního procesu, šest z deseti nakonec přijalo práci v oboru, pro který nemají příslušnou dovednost a znalosti. Můžete si myslet, že příčinou toho je jakési byrokratické nedopatření v hlavách imigračního mozkového trustu, ale zdá se, že vysvětlení je mnohem jednodušší: letadla a lodi naložené až po špičku imigrantskými stařečky a stařenkami. A tenhle drahý špás se navíc týká roku 2002, kdy imigrační mozkový trust zrušil požadavek uspokojovat potřeby pracovního trhu a nahradil ho "sadou schopností přeorientovat se" mezi "těmi, kdo se učí celý život". Další politické vystřízlivění, další stovky milionů dolarů, které měly zastavit krvácení, vyletěly oknem.

Deník National Post uveřejnil 20. 4. článek dr. Judy Verbeetona: "Přijmout do země 18 tisíc nových imigrantů - starších příbuzných těch současných - je totéž, jako rezervovat 18 tisíc míst na kanadských jednotkách intenzivní péče a v zařízeních pro dlouhodobě nemocné. Je mnohokrát prokázaným faktem, že člověk spotřebuje 90 % nákladů na své zdraví v posledních létech života. Starší generace Kanaďanů, která celý život přispívala formou svých daní na sociální systém a podporovala tak budoucí generace, je nyní na řadě, aby užívala sociálních zdrojů, na které si připlácela v minulosti. To ovšem nelze říct o nové imigrační vlně straších příchozích." Panenko skákavá! Kdyby více Kanaďanů reagovalo tak citlivě, jako dr. Verbeeton, Ottawa by nám musela připomenout, že "toto je skutečný lakmusový papírek skutečné soucitné společnosti." Ottawa bude muset přiznat, že "nelidské čekání starších příbuzných kdesi v zemích Třetího světa na shledání s potomky napomohlo rozpadu našeho zdravotního systému." Znovu se připustilo, aby imigrační politika nepříznivě ovlivnila životy těch nejzranitelnějších zde.

Imigranti, kteří už zestárli zde, potřebují větší péči, než starší generace Kanaďanů

Z výsledků sčítání lidu z roku 1996 vyplývá, že: ačkoliv imigranti představují 17,4 % kanadské populace, reprezentují mezi sebou disproporční množství seniorů starších 65 let: 27,2 %. Jinak řečeno v populaci Kanaďanů je 10,1 % lidí starších než 65 let. V populaci imigrantů je to 17,9 %.

Průměrné platy imigrantů se velmi liší podle toho, odkud imigranti přicházejí, a je zřetelně nejmenší u imigrantů z jihovýchodní Asie: Čína, Hong Kong, Filipíny, Vietnam (jak je potěšující, že právě tyto země jsou našimi hlavními věřiteli). Následně nízké příjmy starší generace imigrantů z těchto zemí je jsou obvyklé - více než 40 %. Imigranti s průměrným nízkým příjmem jsou závislejší na přesunu federálních peněz do provinčních a městských pokladen. Většina sociálních služeb je placena právě ze zdrojů provincií a měst. Takže vládní politika "přiveďte je sem" sice zajistí hlasy vládnoucí federální straně, ale účty za to budou platit jednotlivé provincie a města: Žebrání, půjčování a vykrádání jiných programů bude třeba, aby mohly zajistit potřeby těchto příchozích. V současnosti to vypadá tak, že spojování rodin je jediná kategorie imigrantů, ve které závislost na sociálních službách časem roste. A dále využívání sociálních služeb rodiči a prarodiči imigrantů má tendenci být tím vyšší, čím déle tady jsou a dosahuje úrovně, která je ČTYŘI KRÁT větší, než úroveň normální generace. A to ještě není všechno. Poté, co tito lidé byli sponzorováni svými příslušníky a přišli do Kanady, mohou i oni pozvat sem své další příbuzné. Nikdo z těchto příchozích nemusí prokazovat, že má práci, kvalifikaci nebo znalost jazyka.

Jedenáctého března proběhla před kanceláři ministra pro imigraci Joea Volpeho v Torontě demonstrace asi 600 imigrantů. Protestovali proti dlouhé čekací době, kterou musí přečkat jejich starší příbuzní kdesi v zahraničí. Mávali transparenty s nápisy "Naše rodiče zabíjí čas". Darko a Nadia Pantin přišli na ještě účinnější metodu, jak přitlačit Ottawu ke zdi. Měli plakát s nápisem Cítíme se jako židé v Evropě v době 2. světové války. Každý měl na oděvu našitou velkou Davidovu hvězdu s nápisem imigrant. Ministerský mluvčí vyzval demonstranty k trpělivosti. Pracuje se na tom. A opravdu. 18. dubna oznámila kanadská vláda, že Kanaďané budou muset sáhnout hlouběji do peněženky.

Co ještě budou muset Kanaďané zaplatit navíc

- 72 milionů bude stát urychlení přijímacího procesu pro přestárlé

- 36 milionů bude stát zpracování 110 tisíc žádostí, které se navršily za uplynulé období

Starší imigranti (nad 60 let) budou-li žádat o občanství, nebudou muset prokazovat znalost jazyka či znalosti Kanady. Nikdo se jich rovněž nebude ptát, proč chtějí volit své liberální dobrodince.

Podle článku Paula Fromma Immigration Dumb & Dumber: Volpe’s Proposal to Bring in 18,000 More Grannies.