Kopaná a sdělovací prostředky

Jsem srdcem Ostravák a proto se mě dotkl článek S ostravskými chuligány ve vlaku uveřejněný v MF Dnes. Myslel jsem že média mají určité hranice, ale tohle je opravdu moc.

Před několika dny se v naší první fotbalové lize utkaly dva celky zvučných jmén. Hovořím o pražské Spartě a o jejím stálém soupeři na život a na smrt, ostravském Baníku. Jejich vzájemné nepřátelství a rivalita jsou všeobecně známy (jsou zřejmě u nás největší mezi kluby), a proto se i při tomhle zápase opět daly čekat problémy; obrovské množství ostravských fanoušků mířilo podpořit svůj klub a taktéž druhá strana nezůstala pozadu v množství domácích fanoušků.

Baník má bezkonkurenčně nejlepší fanoušky v Česku, tomu výrazně napomáhá pravidelně jedna z největších návštěvností na ostravských Bazalech.

Každý by si přál, aby se v české lize začalo rozvíjet fandovství jako v ostatních zemích Evropy, tzn. vyprodané stadiony, kde většina fanoušků zpívá naučené hymny a pokřiky, a to všechno by doprovázela překrásná chorea, ze kterých každému běží mráz po zádech. Baníku se to povedlo minulou sezonu, kde na více než polovinu sezóny trumfoval i mnoho evropských fotbalových mužstev, co se fandění týče.

Dnes již vyprodaný stadion v Ostravě neuvidíte, ale i přesto se právě ti ostravští fanoušci nejvíce blíží fotbalové Evropě a vnáší do českého fotbalu to, co mu nejvíce chybí.

K tomu, aby to podobně vypadalo i v ostatních městech, můžou přispět značnou mírou i média. Když tak sleduji např. německé televizní kanály, nebo čtu německý tisk, objevuji možná jeden z důvodů, proč u nás chodí tak málo lidí na fotbal.

Mnoho pořadů a rubrik tam věnují fotbalu a nezapomínají ani na fanoušky. Často ukazují záběry a fotografie příznivců různých klubů a jejich chorea, čímž mezi fanoušky roste chuť vzájemně mezi sebou soutěžit a touha ukázat v příštím utkání, že právě oni jsou nejlepší. To následně vede ke snaze vymyslet něco nového a ještě lepšího než v ostatních klubech.

Diváci, kteří to pak uvidí v televizi, se rádi nechají další týden zlákat návštěvou fotbalu, protože takovou atmosféru chce zažít každý.

Existuje to i u nás, ale předvádí to jen hrstka věrných. Ovšem o jejich snahách se z televize či tisku nedoví nikdo, ba naopak.

Po výborné a vydařené atmosféře, která doprovázela zápas mezi Spartou a Baníkem, se na ostravské fanoušky znovu snesla vlna nenávistí ze strany médií. Je smutné, když redaktor napíše cokoliv, jen aby měl největší trhák a zase větší prémie na výplatní pásce.

Po tomto sobotním utkání jsem opět musel konstatovat, že fotbalu u nás přáno není. Jediné, co jsem se v médiích dozvěděl, bylo to, že ostravští fanoušci byli zase největší výtržníci a zločinci, kteří opilí do mrtva ničí vše, co jim přijde pod ruce.

Škoda že si televize ze dvou tisíc slušných fanoušků vybírala jen několik problémových jedinců, kteří se postrkovali s policejními těžkooděnci, a neukázali tu překrásnou atmosféru a ty skvělé chorea.

Nedivím se lidem, že se jim na fotbal jít nechce. Doufám, že jednou se i fandění dočká mediální podpory a na stadiony začnou chodit lidé, kteří tu atmosféru jedině podpoří. Vím taky,že před takovými fanoušky se hráčům hraje i jiný fotbal, krerý je určitě atraktivnější a kvalitnější. Jedno bez druhého nemůže existovat, takže mě vůbec nenapadá, proč je tu vůči fotbalovým fanouškům vyvolávána doslova nenávist. Nejvíce mě mrzí lidé, kteří se plně oddávají informacím v médiích a to nejen ohledně fotbalu.