Referendum o Evropské ústavě se vzdaluje

Šance, že budou občané moci rozhodnout o tzv. Evropské ústavní smlouvě, se stále zmenšuje. Naše parlamentní strany k ní zaujímají stále obezřetnější postoj. Vše tedy směřuje k tomu, že se bude rozhodovat opět bez občanů, avšak politicky korektně.

Nejvýraznější postoj je postoj Unie svobody, jejíž předsedy Pavel Němec zastává jakýkoli postup, který povede k její ratifikaci. Zkrátka připojíme se k čemukoli, jen aby prošla.

Lidovci tradičně spekulují a váhají, kam se přiklonit. Ústy svého předsedy bratra Kalouska nejsou rozhodnuti a připraveni diskutovat. Zjevně však nebude problém je přesvědčit, aby na referendum zapomněli a spokojili se s parlamentní ratifikací. Kalousek se dokonce vyjádřil, že „euroústava je pro občany těžko zkonzumovatelná a srozumitelná“, a tak není důvod proč by o ní hlasovali, když jí stejně nerozumí.

Zajímavou pozici zastává ODS. Ač patří k asi nejhlasitějším kritikům tzv. Euroústavy, nebo se aspoň o kritiku pokouší, svým odporem k přímé demokracii ve formě obecného referenda zřejmě referendum úspěšně zablokuje. A tak ač se tváří být proti současnému textu euroústavy, její odpor k obecnému referendu fakticky zablokuje možnost jejího zamítnutí. A jako alibi využije svůj návrh ústavního zákona o účelovém referendu o evropské ústavní smlouvě, který společně s komunisty protlačila Senátem, ač je jasné, že sněmovnou neprojde.

ČSSD sice oficiálně prosazuje referendum o ústavě, ale její ratifikaci plně podporuje. Navíc neprojde-li ústavní zákon o obecném referendu, bude mít rovněž dobré alibi, aby se referendum o euroústavě nekonalo a i viníka – ODS. Navíc i ona se dá snadno přesvědčit k eliminaci rizika možného odmítnutí ústavy a volbě jistoty parlamentní ratifikace.

Za zmínku stojí i postoj KSČM. Ani ona se nestaví jasně proti tzv. Euroústavě. Líbí se jí na ní sociální aspekty. Slovy komunistického europoslance Ransdorfa „uznává některé její klady“. Jestliže má tedy text ústavy pro komunisty „jisté klady“, jde z toho poněkud mráz po zádech. Přesto se však poslanec Ransdorf nechal slyšet, že doporučuje hlasovat proti. Článek o vedoucí roli jeho strany ještě stále chybí.

Z výše uvedeného vyplývá, že referenda se možná vůbec nedočkáme. Vyhneme se tím eventuálnímu trapasu, který by představovalo zamítnutí ústavy v referendu a poté její dodatečné schválení parlamentem. Zkrátka možnost řadového občana ovlivnit ratifikaci tzv. Evropské ústavní smlouvy se začíná pomalu, ale jistě, blížit nule.