Krize v České televizi

Podivná válka mezi zaměstnanci státní televize a jejím vedením pokračuje. V budově televize na Kavčích horách tráví nepřetržitě už několik dní a nocí pracovníci televize, kterým se nelíbí jejich nový šéf Jiří Hodač, jmenovaný Radou ČT.

Původně žabomyší válka se v průběhu vánočních svátků rozrostla do netušených rozměrů. Mnoho politiků a umělců cítí potřebu přihřát si svou polívčičku, zviditelnit se. Významní i méně významní papaláši navštěvují protestní akce, podepisují se pod petice, hovoří k davu; např. Zeman, Klaus, Buzková, Ruml, Žantovský, "nezávislý" senátor Fischer a další. Dokonce i prezident Havel a jeho žena si nenechali tuto příležitost ujít.

Až na Klause všichni podporují hrdinné umělce proti zlovolným tyranům a uzurpátorům svobody. Havel i Klaus ve svých komentářích použili paralelu k Únoru '48, bohužel každý po svém.

Havel řekl, že "jmenování Hodače možná je v souladu se zákonem, ale proti jeho smyslu a duchu." Dále pokračoval: "Nastolení komunistické diktatury v únoru roku 1948 se také odehrálo naprosto zákonně a v souladu s literou zákona, ale v rozporu s duchem poválečné ústavy." Moc hezky to pan prezident vyjádřil. Já jsem si vždycky myslel, že v únoru '48 šlo o komunistický puč. Lze provést puč "v souladu s literou zákona"?

Klaus konstatoval, že (cituji): "Podobně jako prezident republiky i já vidím v současném dění kolem České televize náznaky Února 1948, vidím je však přesně na opačné straně než pan prezident, tedy na straně těch, co neváhají schvalovat porušování zákonů...".

Zvolen příliš rychle?

Radě ČT se vytýká, že Hodače prý zvolili příliš rychle. To sice může být z lidského hlediska pravda, ale na druhé straně předpokládám, že neexistuje zákon nebo předpis určující dobu, kterou rada potřebuje k rozhodnutí. Obávám se, že by žádný soud na světě takový argument nepřijal.

Jiří Hodač

Dále se hovoří o propojení Hodače na ODS a z toho vyplývající jeho stranickost. Hodač sám není členem žádné strany, jím jmenovaná ředitelka zpravodajství Bobošíková pracovala dříve na částečný úvazek pro ODS. Souhlasím, že v ideálním světě by ideální ředitel televize (a všichni jeho podřízení) měl žít v jakémsi politickém vakuu, naprosto nezávisle na jakékoliv politické straně. Stejně tak i všichni političtí komentátoři, analytici, soudci, prostě většina lidí v důležitých státních službách. Ovšem ruku na srdce: Je možné dosáhnout naprosté apolitičnosti pracovníků těchto profesí? Vždyť i členové Nejvyššího soudu ve Spojených státech nedávno ukázali, jak velmi každý z nich přináleží (nebo sympatizuje s) k určité straně.

Hodač neumí jednat s lidmi, je konfliktní, nediplomatický. To vše může být (a zřejmě je) pravda. Ovšem je to důvod ke stávce? Vzpomínám na všechny šéfy, co jsem jich v životě měl. Na prstech jedné ruky bych mohl spočítat ty, kteří dokázali slušně jednat s lidmi. Kdyby všichni šéfové, co jich jen na vedoucích funkcích je, měli odstupovat ze stejných důvodů, to by bylo najednou volných řídicích míst!

Naschvály...

V prvních dnech po jmenování se Hodač pokusil propustit několik pracovníků redakce a jiné převést na jinou práci. Lidé v redakci odmítli převzít písemné výpovědi a převody. Ředitelka zpravodajství Bobošíková předala ochrance budovy seznam osob, které mají zakázáno vstoupit do studia. Pracovníci televize (řada z nich byla na seznamu) odmítli opustit prostory studia. Ochranka odmítla vyklidit budovu. Bobošíková zavolala policii, ale ani ta nechtěla zasahovat, protože prý nešlo o spáchání trestného činu.

Vznikla situace téměř komická. Dva týmy pracovníků ČT připravovaly dvojí vysílání a navzájem se obviňují z pirátství. Pracovníci spojů ovšem (v souladu s platnými zákony) odmítli vysílat program vytvořený rebely, a tak se stalo, že diváci, kteří přijímají na anténu (těch je většina), viděli na obrazovce pouze nápis informující o tom, že na vysílač nebyl dopraven autorizovaný signál. Majitelé satelitních antén a kabelových připojení mohli sledovat vysílání rebelů.

Od 27. prosince Hodač zastavil vysílání obou kanálů a obrátil se na Radu České republiky, aby rozhodla, který program ČT je legální, což okamžitě vyvolalo podání několika žalob; některé pro porušování povinnosti při správě cizího majetku (jakoby rebelové, kteří použili televize, která jim nepatří, k šíření svých pravd, neudělali totéž), jiné za to, že odpojil vysílání obou kanálů televize, čímž ji (televizi) připravil o výnosy z reklam. Údajně jde o škodu do milionů korun. Nejsem si jistý, co jiného měl dělat. Rebelové tím, že odmítali opustit studio na Kavčích horách, mu bránili ve výkonu jeho funkce.

Kdo má pravdu?

Zpoza oceánu nedokážu posoudit nakolik je ředitel Hodač skutečným zloduchem ohrožujícím kvalitu České televize a svobodu slova. Není také jisté, zda v pozadí odmítání poslušnosti Hodačovi není něco úplně jiného. Četl jsem názor, že státní televize je (jako každý státem financovaný podnik) značně předimenzována, zaměstnává mnohem více lidí než skutečně potřebuje, mnoho "umělců" má zajištěno díky jí velmi pohodlnou existenci. Že ve skutečnosti jde o strach mnoha jejich současných pracovníků z možné částečné nebo úplné privatizace a následných ztrát tučných honorářů.

Jedno je ale jisté. Hodač byl jmenován legálně legálním orgánem. Jeho jmenování je platné. Měla by mu být dána možnost, aby se projevil. I politik nastupující do úřadu bývá prvých pár měsíců chráněn. Ukáže-li se, že je špatným ředitelem a dále, že orgán, který ho jmenoval, je neschopen nebo neochoten jej odvolat, pak teprve (a jedině tehdy) mají pracovníci televize právo odmítnout mu poslušnost a eventuálně vstoupit do stávky a provádět vše to, co provádějí nyní. Pokud tak činí hned na začátku, aniž dali Hodačovi šanci, jde o anarchii, a zjevné porušení pracovní kázně.

Hodač sám by neměl ustupovat tlakům ulice a rezignovat jen proto, že si to někdo z jeho podřízených přeje a neoprávněně při tom využívá prostředků svého zaměstnavatele k masáži veřejného mínění ve svůj prospěch. Být jím, asi bych vyhlásil rebelům ultimátum dvaceti čtyř hodin k opuštění budovy. Ty, kteří by tak neučinili, bych po uplynutí ultimáta propustil. Podobně to udělal svého času Reagan při neoprávněné stávce letových dispečerů. Do dneška se o tomto jeho rozhodném a tvrdém kroku hovoří s úctou.

Nejsmutnější úlohu v celé věci hrají politické špičky včetně prezidenta. Ten, coby taky-umělec samozřejmě nemohl zklamat kamarádíčky, se kterými kdysi kouřil stejnou cigaretu a pil ze stejného hrnku.

Ostatní politici zcela jasně farizejsky hrají na populistickou strunu, předstírají, že jsou stejně rozhorlení a rozčílení jako samotní pracovníci televize, stejně jako oni však s tím nemohou nic dělat. Ruml prý dokonce šel ve své podpoře tak daleko, že strávil s rebely noc na Kavčích horách.

P.S. V průběhu posledních dnů se nějak vytratilo jméno Vladimíra Železného. Že by tedy teorie o připravované privatizaci byla skutečně pouze mýdlová bublina?