Oslava loupeživých baronů?

Před třiceti roky jsem učil obchod na harvardské škole a prezident Bush patřil mezi mé studenty. Pamatuji si dobře, že už tehdy nazýval prezidenta Franklina D. Roosevelta "socialistou". Už tenkrát byl proti sociálnímu pojištění, podpoře v nezaměstnanosti, komisi provádějící dozor nad burzou a dalšími vymoženostmi Nové Doby. Odmítl chápat, že kapitalismus zbavený civilních občanských hodnot a etických omezení začne degradovat.

Ve své době patřil Bush mezi nevelkou skupinku studentů MBA (Master’s of Business Administration), která hluboce odmítala jakoukoliv morální a sociální odpovědnost za své činy. Tehdy to byla malá skupinka. Kdyby studoval dnes, zcela jistě by se svými názory ztotožnil s většinou současných studentů a profesorů, jejichž modelová role je oslavována kapitány pirátů. Od osmdesátých let minulého století, kdy neokonzervativci ovládli republikánskou stranu, došlo k řadě změn, v jejichž rámci je i obchodní vzdělání stále více poznamenáno kulturou loupeživých baronů z období před Velkou depresí.

Bush je prvým prezidentem Spojených států s titulem MBA. Přesto symbolizuje nejhorší aspekty amerického obchodního vzdělání. Aby mohl privatizovat sociální zabezpečení občanů, nestydí se vypouštět kolosální lží o jeho nesolventnosti. Mimo to Bush spolu s dnešními aristokraty byznysu projevuje naprostý nedostatek soucitu s pracujícími Američany. Okrádá je ve prospěch velkého byznysu a těch nejbohatších. Díky jeho daňovým úpravám osmdesát z dvou set nejúspěšnějších firem nezaplatilo na daních ani cent, a to jak ani na federální, tak ani na státní úrovni. Aby nějak vyrovnal daňové úlevy pro nejbohatší, omezuje Bush drasticky sociální služby, jako např. federální program obědů pro chudé děti.

Stejný studijní obor (obchodní vzdělání - MBA) rovněž vyprodukoval lidi, jako bývalého nejvyššího šéfa Enronu Jeffa Skillinga, a nejvyšší vedoucí pracovníky ve firmách, jako jsou Tyco, HealthSouth, Haliburton, AIG a WorldCom. Mnoho dnešních vysoce postavených manažerů s titulem MBA je zainteresováno v neetickém drancování korporačního bohatství na úkor zaměstnanců firem a akcionářů. Celá řada výkonných ředitelů v korporační Americe napodobuje Bushovu aroganci a nechává si vyplácet obscénně vysoké bonusy a prémie, které mají jen málo společného s prosperitou firmy. V osmdesátých létech minulého století obdrželi kapitáni amerického průmyslu (z největších firem na žebříčku Fortune 500) v průměru sedmdesáti násobek platu průměrného pracovníka svých firem. Pod Bushovou administrativou si tito lidé dnes nechávají vyplácet odměny, které jsou 600krát až 1000krát vyšší než průměrný plat jejich zaměstnanců. A průměrný plat jejich zaměstnanců stagnuje. Tito korporační aristokraté snižují pracovní stavy, ruší obyčejným zaměstnancům zdravotní pojištění a stěhují pracovní příležitosti za hranice, vše ve snaze, aby mohli zdůvodnit vysoké kompenzace sobě samým. Za Bushovy vlády přišlo o zdravotní pojištění více jak pět milionů Američanů. A Amerika ztratila 2,7 milionu kvalifikovaných pracovních míst v odvětví výroby. Prezident Bush a chtivá smečka "kapitánů pirátů" korporační Ameriky soustavně ničí americkou demokracii budovanou od éry Rooseveltovy "Nové smlouvy".

A mezitím americké studium ekonomie se stále více mění na pseudovědu manipulující s matematickými vzorci a postrádající humanitu. Tento způsob myšlení převládl v americkém obchodním vzdělání a sloučil se s kulturou, která na první místo staví hrabivost a lačnost, prosazovanou loupeživými barony. Studenti americké obchodní školy jsou dnes vedeni k tomu, aby zacházeli s obyčejným zaměstnancem jako s jednorázovým výdajem. Tvrdí se jim, že musí nekriticky spolknout evangelium, že korporace existuje jen proto, aby odměňovala abstraktní akcionáře. Cvičí se je v umění (předstírající vědeckost), jak manipulovat s účetnictvím, financemi, zaměstnanci, zákazníky a cenou akcií. Finanční hry a násilné převzetí konkurenční firmy je vyučováno a zdůvodňováno jako dobrá věc, která vede k dosažení hlavního a jediného cíle každé korporace - k zisku a možnosti manipulovat s cenou akcií. Tento chybný pohled na korporace zapříčinil skličující propad amerického automobilového průmyslu, zatímco automobilky Honda a Toyota rozšířily svůj podíl a své zisky na americkém trhu při současném úspěšném završování svých cílů: zvýšení zaměstnanosti a technické inovaci.

Američtí obchodní učitelé a ekonomové ve snaze zdůvodnit svou kulturu loupeživých baronů často lživě citují svého poloboha volného trhu, Adama Smithe. Málo vědí o tom, že Adam Smith de facto ostře a sžíravě kritizoval Bushův typ vlády: tajné obchodní úmluvy, neférové daně, způsob, jakým Wal-Mart vysává své zaměstnance a komunitu a aroganci loupeživých baronů. V celé jeho knize v rozsahu 900 stránek, The Wealth of Nations (Bohatství národů) se Smith ani náznakem nezmiňuje o tom, že by ti, kteří vědomě škodí ostatním a společnosti (v honbě za ukojením své vlastní osobní nenasytnosti), byli nějakým dobrem pro společnost. Smith odmítá myšlenku, že korporace existují jen kvůli zisku, a že nemají žádné etické závazky vůči společnosti.

Článek Hail to the Robber Baron? vyšel 7.4. na serveru informationclearinghouse.info.