Poděkování

Chtěl bych dnes poděkovat jednomu člověku. Znám jeho jméno, ale nevím, zda by mu bylo milé být jmenován, nemám jeho svolení, a tak zůstaneme jen u jména Milan. Napsal bych mu soukromě, ale nikdy mi nesdělil svůj email. Ten člověk už řadu měsíců posílá každý měsíc stovku na provoz Zvědavce, vždy osmnáctého. Začal tak činit v minulém roce a pokračuje až do současnosti.

Někomu se možná bude zdát částka sto korun měsíčně směšná. Ale není směšná, kdepak. Nezáleží totiž vůbec na částce, ale na faktu, že ocenil mou práci. A že tak činí průběžně, aniž bych musel o to žádat. Ono totiž žebrat o příspěvky není nic příjemného.

Kdyby jen jedno procento (i jedna promile) čtenářů udělala totéž co Milan, umožnilo by mi to vyřešit vleklé finanční problémy a pokračovat v této práci bez obavy, že to tady budu muset zavřít (což si někteří ovšem velmi přejí).

V měsíci březnu bylo více dárců než obvykle, sešlo se přes pět tisíc korun, a já jsem všem, kteří přispěli, vděčen. Jenže je to pořád takové nahoru-dolů. Jeden měsíc se sejde více, jiný vůbec nic. Např. v lednu jsem si "vydělal" jen těch sto korun od Milana.

Z těch 142 133 unikátních návštěvníků minulý měsíc (mimochodem další nárůst návštěvnosti o téměř 40 % oproti únoru) přispělo sedm čtenářů jednorázově. A Milan svou stovkou. Díky všem, kteří přispěli, a Milanovi zvlášt. Za pravidelnost.