(Ne)košer rajčata mohou také bojovat

Přiznám se, že jsem cosi, co je v  dnešní době označováno za nového antisemitu. Nehodlám v  tomto článku -, snad v  dalším, podle reakcí -, rozebírat, co si o takovém hodnocení myslím, a to hlavně proto, že ho považuji za extrémně nefér, a raději bych tedy uvedl pár základních věcí, které mi toto označení obvykle vyslouží.

Jsem hluboce rozhořčen mezinárodním terorismem provozovaným státem Izrael, jsem proti okupaci Palestiny, uznávám právo Palestinců na svobodný stát, a tím také uznávám jejich právo na ozbrojený odpor. D, dovedu pochopit, že nejsou všichni stejní a že pochopení některých stránek tohoto sporu je pro běžného člověka z  důvodu kulturních rozdílů velmi těžké.

Nehodlám apriori přijmout informace za pravdivé, hodlám si vyslechnout informace ze všech stran a sám, je-li to možné, rozhodnout. Jsem proti zneužívání mrtvých k  politickému a/nebo obchodnímu prospěchu.

Mám svůj názor na různé zákony, zakazující zpochybňovat oficiální čísla, týkající se holokaustu, čísla vydané lidmi, kteří z  logiky věci nemohou být objektivní. Ctím svobodu projevu.

Neakceptuji označení antisemita, , tím více takto označeného člověka nepovažuji automaticky za morální odpad. Snažím se pochopit, proč se bohatý mladík stane zakládajícím členem underground hnutí s  vědomím, že půjde o život, velkou část ho prožije po jeskyních nebo rozbořených domech, se snipery všude kolem, na místo toho, aby si toho bohatství užíval. Nedělám si moc z  PR propagandy o tom, kolik měl tenhle člověk miliard USD ve švýcarských bankách, protože neexistoval byl způsob, jak si je užít.

Snažím se pochopit, proč se pediatr, velmi potřebné povolání v  určitých oblastech světa, stane šéfem militantního hnutí, když předem ví, že tenhle souboj prohraje a on bude svými protivníky zabit. Snažím se bojovat tak, jak mi to svědomí, a na nižší úrovni zákony, dovolují.

Jednou z  těchto forem "boje" je pak i ignorace zboží, služeb a firem, které jsou vlastněny židovským (z historických důvodů, roztroušenost, samozřejmě nejde použít adjektivum izraelským) kapitálem.

Někdy tuto informaci mám, někdy ne. Jak asi velká část čtenářů zaregistrovala, měli jsme tu židovské kasino. To bylo zřejmě napojeno na organizovaný zločin, ať už ten náš nebo izraelský, nebo i jiný.

Firma zde, po neúspěšném,a dosti výbušném pokusu o zlikvidování majitelů, ukončila podnikání. Prostory dnes obývá jiná židovská firma, Kenvelo (kde Vám do ouška bude hrát MTV). Ve mně osobně to vyvolává otázky, jak asi probíhalo vyjednávání o cenách, podepsání smluv nebo jen prosté získání kontaktů, zvláště, byla-li informace o zločinném pozadí tohoto kasina široce medializována.

Velmi jsem ocenil, že alespoň ČT tuto informaci, ovšem bez položení navazujících otázek, které myslím napadnou každého, v  krátkém šotu zveřejnila. Od TV NOVA se to samozřejmě čekat nedalo. Takto bych mohl pokračovat dále a dále, na ilustraci to ale jistě stačí.

Rád bych zde na čtenáře apeloval, aby sami usoudili, zdali tím přímo či nepřímo, nepomáhají jedné straně konfliktu, kam plyne zisk a vliv získaný takovým podnikáním, k  čemu slouží, a mnoho dalších jiných otázek. Je tak těžké ověřit si výrobce, event. zdali UPC čárový kód nezačíná na 729? Je a není. Základem je jistě obsáhlá, objektivní databáze produktů. Přiznám se, že o takové nevím, resp. ty, co znám, jsou právě díky požadavku na objektivnost diskutabilní. Navíc analyzovat složité vlastnické struktury není jistě jednoduchá záležitost:, jisté procento produktů, vlastně závadných, prostě projde.

Sám to nevnímám jako zásadní problém, jde tu především o symbolické, a jednoduché a, nenásilné vyjádření svého názoru.

Hlavním impulzem pro napsání tohoto článku bylo ale zjištění, že sami výrobci- asi zřejmě ve snaze hrát na city nakupujících - zřejmě ne příliš korektně uvádějí í informace na svém zboží.

Vezměme si taková rajčata. Obyčejná červená rajčata, která mám rád, taková co zakoupíte např. v  Tescu. Před zhruba 14 dny v  brněnském Tescu (u nádraží) jsem v  oddělení zeleniny natrefil na dvě bedýnky rajčat, obě pocházela od společnosti Rini Cherry. Obě měly mírně odlišný design. Především se lišila základní barva, označme je jako Barva A a Barva B, a označení země původu.

Krabice s  Barvou A nesla označení Made in Israel, krabice druhá pak Made in Palestine. Tato společnost, bohužel jejich webová prezentace je velmi skoupá na informace, je zřetelně izraelského původu (odkazuji na Google), svědčí o tom informace na webových stránkách další soukromé izraelské společnosti, majetkově propojené na zakladatele právě Rini Cherry, dále informaci vládního úřadu USA apod.

Dotaz ohledně vysvětlení značení krabic přímo na výrobce byl učiněn, zatím bez odpovědi. Vnímám tuto kauzu seriózně, protože na jejím pozadí je klamání veřejnosti, buď úmyslné - "kup si to zboží, vždyť je z  okupované oblasti, podpoříš Palestince", nebo neúmyslné, ale zase přímo implikující okupaci (i když musím kvůli korektnosti připustit, že si Rini Cherry legálně půdu pronajala, a pak to označení do jisté míry dává smysl -, i když bych rád konzultoval někoho znalého v  mezinárodním obchodním právu, jakým způsobem je výrobce povinnnen značit zemi původu, resp. sídlo výrobce na rozdíl od země sklizně, neboť by mě to zbavovalo jedné šance identifikovat izraelský původ zboží).

Obrátil jsem se i na Českou obchodní inspekci a taktéž přímo na české zastoupení společnosti Tesco.

ČOI můj dotaz odkázala na Státní potravinářskou a zemědělskou inspekci. Corporate affairs Manager společnosti Tesco mi pak sdělil, že považuje informaci vytištěnou na krabici za dostatečný způsob informování zákazníka a, celkem logicky, že Tescu nepřísluší tento spor řešit.

Jsem s  dotyčným pracovníkem v  dalším kontaktu, protože mě zajímá, jak obecně funguje informovanost mezi dodavatelem a prodejcem o původu zboží, jakož i o jeho dalších náležitostech. Ale chápu, že v  době honby za cenami to asi není pro většinu zákazníků nijak zajímavá informace. Myslím tím zákazníky, kteří už dnes nakupují masové výrobky plné sóji a rozdrcených zobáků.