Annan si myje ruce v umyvadle jménem OSN

V předchozím článku jsme na Zvědavci ukázali čtenáři míru a rozsah korupce, která prorůstá OSN včetně jejího generálního tajemníka Kofiho Annana. Rozsah a výše finančních podvodů přinutily OSN ustavit zvláštní komisi, Independent Inquiry Committee (IIC) pod vedením bývalého finančníka Paula Volckera. Zpráva, kterou tento týden v úterý zveřejnila, dává Annanovi příležitost si řádně umýt ruce.

Úvodem si představme, kdo zasedal v IIC, neboť tuto informaci se z mainstreamu zřejmě nedozvíme. Vedle předsedy Paula Volckera, kterého jsme si dostatečně představili v předchozím článku byli členy Richard J. Goldstone (původním židovským jménem Goldstein) a Mark Pieth.

Richard J. Goldstone je profesorem práva působícím na několika univerzitách, který svou kariéru odstartoval zuřivým bojem proti tzv. apartheidu a rasismu v Jižní Africe. Poté, co se odporný rasistický režim podařilo svrhnout, stal se jihoafrickým ústavním soudcem, horlivě vyšetřujícím bývalý rasistický režim. Poté působil v mezinárodních trestních tribunálech pro Rwandu a bývalou Jugoslávii a prošel řadou univerzit. Mark Pieth je profesorem trestního práva ve švýcarském Basileji.

Zpráva o výsledcích vyšetřování podvodů a korupce během programu "Ropa za potraviny" předčila očekávání. Její výsledky se dají shrnout do jedné věty, jakou často končí podobné vyšetřovací zprávy, kde zkorumpovaná instituce vyšetřuje sama sebe - "Důkazy nejsou". Tuto kouzelnou formulaci opravdu používá zpráva velmi často - "no evidence". Ani jednou není ve zprávě zmíněna jména klíčových osob finančních podvodů - Fakhry Abdelnoura a Freda Nadlera (více o nich v předchozím článku).

Formulace ve zprávě IIC vyvolávají úsměvy nejen na tvářích Kofiho Annana, který po zveřejnění zprávy vyjádřil svou spokojenost, ale i na tvářích nezainteresovaného čtenáře. Zpráva se zabývá rodinnými vztahy Annanů, poctivostí a nepoctivostí Annanova syna, místo skutečného jádra věci - korupce, rozkrádání a podvodů pod vedením Benona Sevana, Fakhry Abdelnoura a Freda Adlera, vše za přihlížení Kofiho Annana. Dozvíme se jen, že "vyvstaly významné otázky ohledně poctivosti Kojo Annana". Důkazy se však proti němu nenašly, možná i proto, že s IIC nespolupracoval a nechal se zapírat, přestože to jeho právník zuřivě popírá.

Důkazy, že Kofi Annan věděl o aktivitách svého syna, či byli spolu jakkoli v kontaktu, byly shledány "nedostatečnými". Na skutečnost, že se jedná o otce a syna, kteří se stýkají, se nepříhlíželo. Nelze totiž dokázat, zda-li se při setkání bavili o tom, jak zkorumpují OSN a udělají si z "Ropy za potraviny" soukromý kšeft, nebo zda se bavili o tom, kolik má Kojo Annan obleků od Versaceho.

Otec a syn Annanové úspěšně veřejně sehráli hru, že "spolu nemluví". IIC na tuto hru ochotně přistoupila a ve své zprávě obvinila Kojo Annina, že svého ubohého otce ohledně svých aktivit ve společnosti Cotecna Inspection SA "úmyslně oklamal". Nad tím vyjádřil Kofi Annan "hlubokou lítost", stejně jako nad tím, že Kojo Annan odmítal spolupracovat s IIC. Poté však emotivně dodal: "Miluji svého syna a vždy jsem od něj očekával nejvyšší poctivost". Jak smutné a dojemné. Kdo by nevěděl, že se rozkrádaly miliardy dolarů, mohl by i uronit slzu.

Ani takový výsledek nezabránil některým méně korektním novinářům, aby se Kofiho Annana zeptali, zda-li v důsledku celé aféry přece jen nehodlá odstoupit. Taková otázka ho zřejmě zaskočila a odpověď byla ještě více překvapující. Místo dlouhého výlevu generální tajemník jen zlostně odsekl: "Sakra, ne!" (v anglickém originále "Hell, no!") Poté se vzpamatoval a dodal, že "má před sebou hodně práce, kterou hodlá udělat". Je otázkou, co měl na mysli, zda-li reformu OSN, nebo nějakou další "malou domů Kojovi".

Mainstreamové politicky korektní deníky na vějičku ochotně skočily a o zprávě informovaly s titulky jako "Annan očištěn od Ropy za potraviny". Kojo Annan přešel do protiútoku a ve zprávě adresované stanici CNN prohlásil, že "se jedná jen o hon na čarodějnice pod vedením amerických republikánů".

Několik novinářů se však odvážilo pochybovat a např. zpravodaj BBC Jonathan Beale zapochyboval, "jak se může podařit obnovit důvěru v Annana samotného a celou OSN, byl-li očištěn takovým způsobem".

Zpráva zveřejněná v New Yorku není konečná. Byla vypuštěna jen jakási její "pilotní verze", která prozkoumá ochotu médií a veřejnosti spokojit se s těmito vskutku humornými výstupy. Uvidíme, co pan Volcker napíše do konečné zprávy, která by měla být zpracována do června. Nicméně pochybuji, že to bude konečné datum. Vyšetřovat by se mělo tak dlouho, až se objeví nějaký aktuální skandál, který svým rozsahem překryje ten minulý.

Jedno je však jisté. Zpráva IIC pod vedením Paula Volckera jednoznačně ukázala a potvrdila rozklad, korupci a úpadek, který pohltil OSN.