Předsmrtné křeče evropské ekonomiky?

8. března 2005 se na schůzce v Bruselu sešli zástupci členských zemí EU, aby nesměle začali změkčovat ekonomická kritéria pro fungování EU, tzv. Pakt stability a růstu. Důvod je prostý. Krize ekonomik nosných členských států - především Německa a Francie - již neumožňuje dodržet stávající pravidla. Projídá se více, než se vydělává.

Začněme situací v Německu, kde je situace nejvážnější. Čísla hovoří asi za vše. Nezaměstnanost překonává všechny magické a myslitelné hranice, překročila 5 milionů nezaměstnaných, atakuje hranici 13% a stále roste. Nový zákon o nezaměstnanosti, tzv. Hartz IV účinný od 1.1. 2005, od kterého si Schröderova administrativa slibovala spasení a vyhnání "líných nezaměstnaných" do práce, způsobil pravý opak. V důsledku jeho účinnosti nezaměstnanost vystřelila ještě výše. Ministr hospodářství Wolfgang Clement je zatím jako opařený a zmohl se jen na ujišťující prohlášení, že "nezaměstnanost již v březnu zřetelně klesne". Gernard Schröder ho podpořil s tím, že "není pochyb, že reformy jdou správným směrem". Je otázkou, co myslí pan Schröder tím "správným směrem". Je-li to rozklad německé ekonomiky a opakování hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let, pak jde bezpochyby správným směrem. Nezaměstnanost je nyní nejvyšší právě od hospodářské krize. Německo nejen není dlouhodobě schopno udržet povolený 3% schodek rozpočtu ve vztahu k HDP, jak jej povoluje Pakt stability, ale masivně se zároveň zadlužuje. Letošní spolkový rozpočet počítá s půjčkou ve výši 22 miliard EUR a s prodejem státního majetku v hodnotě 17 miliard EUR, vše v zoufalé snaze zastavit pád. Opozice již rozpočet napadla s tím, že takové masivní zadlužování je v rozporu s rozpočtovými pravidly. Rozvrácený není jen spolkový rozpočet, ale i rozpočet jednotlivých spolkových zemí. Minulý rok prohlásil soud za neplatný rozpočet Berlína, neboť jeho schodek byl závratný. 17. března se chce proto Schröder sejít s korektní opozicí CDU/CSU a společně hledat cestu ven z tunelu. Je třeba si pospíšit, v dusné atmosféře se bude v Německu 12. května konat referendum o přijetí tzv. Evropské ústavy a hrozí, že 42 % Němců, kteří Schröderovo vládnutí hodnotí jako "ženoucí občany do chudoby", nezaujme k referendu korektní politický postoj.

Francií otřásají v roce 2005 mohutné stávky pracujících. Proběhly již tři a další se chystají. Eurooptimisté mají velké obavy o politicky korektním výsledku referenda o tzv. Evropské ústavě, které se uskuteční na konci května. Lidé si odmítají nechat vzít měkký sociální systém a 35hodinový pracovní týden. Odboráři chtějí naopak zvýšit mzdy. Konají se pravidelné mohutné stávky všech zaměstnanců veřejného sektoru, tj. školství, zdravotnictví, doprava, energetické společnosti a další veřejné služby. Nezaměstnanost dosahuje 10% a chystá se přeskočit i tuto hranici. Ani Francie není schopna dodržet ekonomická pravidla EU a schodek rozpočtu se dlouhodobě pohybuje nad 3% HDP. Vláda Jean-Pierre Raffarina se ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny, rozzuřenými odbory na jedné straně a deficitním rozpočtem na druhé straně.

Chroptící evropská ekonomika může dostat v nejbližší době ránu z milosti v podobě ropného šoku. Cena ropy v poslední době kontinuálně roste. Došlo-li by v jediném velkém producentovi ropy k nepředvídaným událostem, v jejichž důsledku by se těžba snížila a ceny zvýšily, spirálovitý efekt může být pro evropské ekonomiky smrtelný. Proto se vlády snaží uvolnit si ruce a zbavit se omezujících norem, které jim ztěžují zadlužování států. Na summitu EU 17. března se ukáže, zda-li bude k uvolnění opasků vůle či ne.