Fraška kolem amerických prezidentských voleb pokračuje
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2000/11/111-fraska-kolem-americkych-prezidentskych-voleb-pokracuje.htm
Vladimír Stwora
Deset dnů po uzavření volebních místností Američané stále nevědí, kdo bude příštím prezidentem Spojených států. V okamžiku, kdy toto píšu, vede Bush nad Gorem rozdílem 926 hlasů, což, vhledem k šestimilionové Floridě představuje rozdíl 0,005 %.
Při tak těsném rozdílu hlasů je zřejmé, že každé zpochybnění procesu, každý přepočet, může vést k rozdílným výsledkům a následnému vítězství. Oba kandidáti už nemají co ztratit (mimo svou tvář, ale tu snad ani neměli), mohou jen získat a tak se boj o voliče přenesl do soudních síní. Dalo se to ostatně předpokládat v zemi, kde každý soudí každého a kde je největší hustota právníků na km čtvereční.
A tak tedy žaloba stíhá žalobu (zatím podáno více než 12 žalob), soudní rozhodnutí jsou vynášena a zpochybňována, odvolávána a potvrzována. Jedinec, který není znalcem americké ústavy a volebního systému, je už dávno ztracen v moři protichůdných rozhodnutí, analýz a názorů.
Vedou se debaty, zda současná situace je důkazem funkčnosti americké demokracie nebo naopak jejího naprostého selhání.
Domnívám se, že to druhé je pravdou. Kdyby demokracie fungovala, nebylo by třeba týmů právníků, lobbyistů a dalších tlučhubů. Hlasy by se prostě přepočetly manuálně lhostejno, jak dlouho by to trvalo. V rámci jistoty by se totéž mělo udělat ve všech státech Unie, kde výsledky byly obdobně těsné jako na Floridě. Právě současná situace ukazuje, jak daleko se západní společnost (nejen americká) odchýlila od demokracie.
Dlužno ovšem podotknout, že si za nejasnosti kolem počtu hlasů mohou Američané sami. Ukazuje se, že forma voleb pomocí tištěných volebních lístků a manipulace s nimi, je naprosto neefektivní, zoufale pomalá a hlavně omylná. Nechápu, jak je možné, že technologicky nejvyspělejší země na konci druhého tisíciletí používá stejnou metodu sčítání hlasů, jakou používali ve starém Řecku tisíc let před Kristem. Co bránilo Američanům, aby volební místnosti vybavili několika počítači s obrazovkami citlivými na dotyk? Stačilo by zobrazit vedle sebe oba kandidáty, volič by dotykem prstu provedl volbu. Následovalo by potvrzení této volby a v okamžiku druhého souhlasu by byl hlas přičten. Omyl vyloučen. Výsledky by byly známy okamžitě. Aby se pojistila možnost, že by došlo ke ztrátě hlasu, o každém jednotlivém hlasování by připojena tiskárna vyplivla navíc volební lístek se zatrženým kandidátem (třeba i čárkovým kódem pro rychlou identifikaci). Mohla by je dokonce rovnou třídit do různých krabic podle zvolených kandidátů.
Četl jsem zdůvodnění, proč se počítačové zpracování hlasů nezavedlo. Důvodů je několik, jeden z nich prý byla obava z možného napadení sítě hackery a ovlivnění výsledků. Připadá mi to směšné a ukazuje to na zoufalou neodbornost těch, kteří o tom rozhodují ( - politici). Pro vládu Spojených států by snad neměl být problém zabezpečit volební počítačovou síť i kdyby to stálo nějaký ten dolar navíc. Zřejmě by to bylo pořád levnější než současná manuální metoda. Domnívám se, že se schopnosti hackerů poněkud přeceňují. Je pravdou, že se hackeři dříve nebo později mohou dostat i do nejlépe zabezpečeného systému, ale v praxi to není tak horké. Ne že by se jim to občas nepodařilo, ale k takovému průniku je mj. třeba čas. A volební systém by byl aktivní řádově jen desítky hodin. Ostatně, kdyby tato hrozba byla tak vážná, nemohli bychom mít peníze v bance, ani bychom nemohli hrát na burze, rovněž bychom museli zničit všechny vládní databáze s údaji o občanech, o kontrole jaderných zbraní ani nemluvě, protože všude tam by řádili hackeři a libovolně měnili cokoliv.
Fraška kolem voleb roku 2000 se zapíše do historie Ameriky jako důkaz, že i ten údajně nejlepší demokratický systém potřebuje čas od času korekci. Země, která přesvědčena o vlastní dokonalosti nic na způsobu svých voleb nezměnila od doby Georga Washingtona si zaslouží to, co teď má. Hovoře o změnách, míním nejen manuální sčítaní hlasů, ale také komplikovaná a diskutabilní pravidla o přímé-nepřímé volbě prezidenta přes tzv. volitele. Systém volitelů, jakkoliv krásně zdůvodňován experty na demokracii, prokázal jasně své slabiny. Nejsem expert na volební právo, ale tolik chápu, že prosté sečtení všech hlasů by bylo bývalo daleko přesnější. Snad se konečně Amerika poučí.
Článek byl publikován 18.11.2000
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.