Kauza ÚOOZ se dramatizuje

Před časem vyšel na Zvědavci článek zabývající se tzv. "kauzou Berdych", která však zjevně osobu průměrného gangstera a diskotékového vyhazovače Davida Berdycha značně přesahuje. Berdych byl pouze zatčen jako jeden z prvních a jeho zatčení odstartovalo následné masivní zatýkání, a to i v řadách elitních policejních útvarů. Přesnější označení tedy je spíše "kauza ÚOOZ", neboť gangy sami řídili, či s nimi alespoň úzce spolupracovali důstojníci tohoto policejního útvaru, resp. jeho předchůdce OBOZ (Odbor pro boj s organizovaným zločinem). Kauza nabývá nové obrátky a objevují se první mrtví vysoce postavení policisté.

Zástupce ředitele policejní správy hl.m. Prahy plukovník Zdeněk Janíček byl nalezen oběšený a zkrvavený ve sklepě panelového domu, ve kterém bydlel.

Z policie v této souvislosti unikají vskutku děsivé informace. Někdo ze zatčených začal mluvit, a to takřka neuvěřitelné věci. Věci takového charakteru, že se neví, kdo by je měl vůbec vyšetřovat.

Poté co se fakticky rozpadl "elitní" Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), přičemž část jeho důstojníků je již ve vazbě, část je obviněna a zbývající skupina čeká, co se bude dít, vyšetřuje dosud nejrozsáhlejší kriminální kauzu v historii České republiky Inspekce ministra vnitra. Jak se prokázalo již mnohokrát, Inspekce připomíná informační cedník, ze kterého unikají informace především do policie a z ní dále ven. Jedná se o podivného kočkopsa, zvláštní policejní orgán vyšetřující trestnou činnost policie (v komparaci s podobnými evropskými orgány dozorujícími práci policie a případnou trestnou činnost jejích členů jde o velice nestandartní instituci), pod vedením Miroslava Borníka, bývalého vyšetřovatele SNB vyšetřujícím protikomunistické demonstrace v letech 1988-89 a za asistence StB vyslýchajícího zadržené a zmlácené demonstranty.

Je otázkou, co je již na papíře v policejních protokolech, a v této chvíli je tedy možné jen skládat střípky do mozaiky. Mrtvý Zdeněk Janíček patřil k blízkým spolupracovníkům a kamarádům Zdeňka Pichlíka, zástupce velitele Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (SKPV), který je již od prosince ve vazbě. Do médií již pronikly informace, že Pichlík vcelku bezstarostně bydlel v luxusní vile v pražské Jesenici, která je v katastru nemovitostí napsána na advokátku Helenu Rejholcovou, která obhajuje mj. "příbramského dona" Jaroslava Starku. Starka byl obviněn již z řady trestných činů, hospodářskými počínaje (fiktivní rekonstrukce příbramského kulturního domu) a násilnými konče (přímá účast na únosu a vydírání italského bankéře Giuseppe Roselliho), doposud však nebyla podána ani obžaloba. A byl to právě Zdeněk Janíček, který řídil vyšetřování zmiňovaného Roselliho únosu a přímo řídil obvinění a poté vyšetřování Starky. Mimochodem, Roselliho únos hrál klíčovou úlohu v posledních chvílích Union banky, neboť se v jeho důsledku neodehrála mimořádná valná hromada a banka byla de facto ochromena. A nebyl to jediný významný případ, u jehož zrodu a průběhu se Janíček podílel. Jako ředitel Úřadu vyšetřování policie ČR hl.m. Prahy dozoroval (vždy metodicky, a kdykoli mohl zasáhnout i fakticky) vyšetřování veškerých závažných trestných činů zasahujících území hlavního města. Tedy i neúspěšné, resp. úspěšně zmařené pokusy o vyšetřování trestné činnosti osob napojených na gangy okolo ÚOOZ, tj. vydírání, loupeže a vraždy.

Skutečnost, že Janíčkova smrt přesně zapadá do gradujícího vyšetřování "kauzy ÚOOZ", leccos naznačuje. Janíček byl muž na vrcholu kariéry, a o jeho jméně se vážně spekulovalo v souvislosti s nástupcem Jiřího Koláře ve funkci policejního prezidenta. Ze všech rozhovorů pro policejní časopisy, pro média a i v rozhovorech se samotnými policisty působil vždy sebevědomě a sebejistě. Páchá takový muž sebevraždy? Pokud ano, jaké strašné důvody ho k tomu mohou přimět? A ještě poslední, poněkud kriminalistická otázka. Je standardní při sebevraždě oběšením, že se sebevrah ještě předtím, než si uváže smyčku, pro jistotu po(d)řeže? Sklepní kóje, ve které byl oběšený Janíček nalezen, byla celá od krve včetně vstupních mříží.

Za zmínku ještě stojí jedna skutečnost. David Berdych byl po svém dosud nepravomocném rozsudku u Městského soudu v Praze, který ho odsoudil k jedenácti letům nepodmíněně, zjevně v dobré náladě. Usmíval se, vtipkoval s kumpány a vyměňoval si spiklenecké pohledy s publikem. Ve své odsouzení určitě nevěřil. Co ho k tomu vedlo?

Co dodat? Policejní a justiční systém, nastolený a splácaný na počátku devadesátých let, selhal a zkolaboval. "Kauza ÚOOZ" představuje fatální důkaz, že nádor zločinu již policii prorostl a pohltil úplně. Je velmi pravděpodobné, že informace, které byly získány během vyšetřování (přesnější slovo by bylo však "vyšetřování") a které mohly vést i k (sebe)vraždě Zdeňka Janíčka, budou zameteny pod koberec, označeny za nevěrohodné, popř. prohlášeny za utajované skutečnosti. Skutečné a důsledné vyšetřování nemá kdo vést a ve svém důsledku by pro policii znamenalo katastrofu a pro veřejnost šok.