Evropští politici spolu s Evropskou komisí nás podvodem ženou do nekonečné války

Následuje překlad článku z Politico.eu.

Ruský státní majetek v Evropě by mohl zůstat trvale zmrazen na základě právního mechanismu, který ve čtvrtek schválili představitelé členských zemí EU.

Dánské předsednictví Rady ve čtvrtek oznámilo, že velvyslanci EU předali Evropské komisi mimořádné pravomoci, aby mohla zablokovat ruský státní majetek v hodnotě 210 miliard eur, dokud Kreml nezaplatí Ukrajině poválečné reparace.

Uvedlo, že se velvyslanci „dohodli na revidované verzi návrhu podle článku 122 a schválili zahájení písemného postupu pro formální rozhodnutí Rady do zítřka (12. prosince) kolem 17:00.“ Rozhodnutí bylo přijato „velmi jasnou většinou“.

Tento právní mechanismus zasadil velkou ránu nadějím Ruska na rozmrazení jeho peněz v rámci poválečného mírového urovnání – myšlenky, kterou prosazuje americký prezident Donald Trump, ale která zůstává v Evropě nepopulární.

Nové nouzové pravomoci EU zůstanou v platnosti, dokud „Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a neposkytne Ukrajině reparace“, uvádí se v právním textu, který viděl server POLITICO a který ve čtvrtek odpoledne podpořili velvyslanci EU.

Toto právní řešení, které je pro Ukrajinu velkým impulsem, výrazně snižuje pravděpodobnost, že prokremelské země v Evropě, jako je Maďarsko a Slovensko, vrátí zmrazené finanční prostředky Rusku.

Klauzule o nouzovém stavu fakticky přepracovává stávající pravidla, která nutí země EU jednomyslně znovu schvalovat sankce každých šest měsíců.

Země spřátelené s Kremlem tak ztratí pravomoc uvolnit sankce pouhým hlasováním „ne“ o obnovení sankcí. Pokud by se tak stalo poté, co EU poskytla Kyjevu půjčku krytou aktivy, muselo by 27 zemí EU půjčku Rusku splatit.

EU odůvodnila tuto zásadní právní změnu tím, že navrácení aktiv Rusku by způsobilo chaos v ekonomice EU – a potenciálně by podnítilo hybridní útoky Kremlu v celém bloku.

„Ponechání zmrazených aktiv je vhodné opatření, aby se zabránilo dalším dopadům bezprecedentního rozsahu na hospodářskou situaci Unie způsobených jednáním Ruska,“ napsala Komise v právním textu.

Maďarsko však později ve veřejném prohlášení napadlo rozhodnutí s odůvodněním, že porušuje právo EU a ohrožuje neutralitu Komise.

Slovenský premiér Robert Fico také napsal předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi, aby vyjádřil nesouhlas své vlády s „jakýmkoli řešením finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo pokrytí vojenských výdajů Ukrajiny v nadcházejících letech“.

Komise EU původně navrhla právní mechanismus k posílení samostatného plánu na mobilizaci 210 miliard eur zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu, z nichž většinu drží belgická banka Euroclear.

Belgie se však proti plánu staví z obavy, že pokud Rusko zmrazené peníze získá zpět, bude muset půjčku splatit.

Aby Komise zmírnila obavy Belgie, odstranila z právního návrhu, který byl ve čtvrtek schválen, zmínky o půjčce.

Veřejné prohlášení Maďarska

“Prohlášení Maďarska k nařízení Rady o mimořádných opatřeních k řešení vážných hospodářských obtíží způsobených akcemi Ruska v souvislosti s válkou proti Ukrajině

Maďarsko je hluboce znepokojeno nedávnou tendencí obcházet postupy jednomyslného rozhodování v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména snahou přijímat omezujících opatření – v souvislosti s přerušením nebo omezením hospodářských a finančních vztahů se třetí zemí – na právních základech odlišných od článku 215 SFEU a bez předchozího rozhodnutí, přijatého jednomyslně v souladu s kapitolou 2 hlavy V Smlouvy o EU.

Litujeme, že se Evropská komise, která nyní takový přístup tendenčně podporuje, vzdala své role strážkyně Smluv, aby prosadila svou politickou agendu obcházením rozhodovacích postupů a pravidel hlasování zakotvených ve Smlouvách, a tím vedla Radu k právně neodůvodněným rozhodnutím a riziku právních sporů.

Pokud jde o dotčené nařízení, Maďarsko nemůže souhlasit se závěrem, že článek 122 odst. 1 SFEU představuje správný právní základ pro přijetí plánovaných opatření. Podle ustálené judikatury musí být volba právního základu pro opatření Evropské unie založena na objektivních faktorech, které lze soudně přezkoumat, a které zahrnují cíl a obsah daného opatření. (viz např. rozsudek ve věci C-490/10, s. 44)

Maďarsko poznamenává, že tzv. mimořádná opatření, která mají být stanovena tímto nařízením (tj. zákaz převodu aktiv nebo rezerv Ruské centrální banky a souvisejících subjektů), jsou de facto sankcemi, které mají v podstatě stejnou formu a účinek jako omezující opatření, které již platí souběžně v rámci sankčního režimu (tj. imobilizace aktiv a rezerv Ruské centrální banky) podle článku 29 Smlouvy o EU a článku 215 Smlouvy o fungování EU.

Z kontextu celého balíčku navrženého Komisí, jakož i souvisejících politických prohlášení, je rovněž zřejmé, že hlavním cílem tohoto nařízení je udržet ruský majetek zmrazený, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a nenahradí jí škody způsobené válkou.

Tohoto druhého cíle však bylo možné dosáhnout pouze v rámci postupu pro přijímání, prodloužení nebo změnu omezujících opatření založeného na Smlouvě, tj. na základě článku 29 SEU a článku 215 SFEU.

To je zřejmé jak obecně z ustálené judikatury Soudního dvora EU, která stanoví, že pokud Smlouva obsahuje konkrétnější ustanovení, které může tvořit právní základ daného opatření, musí být opatření založeno na tomto ustanovení (viz např. rozsudek ve věci C-155/07, s. 34), tak zejména ze znění čl. 122 odst. 1 SFEU, který lze použít pouze bez újmy na jakýchkoli jiných postupech stanovených ve Smlouvách.

Maďarsko rovněž připomíná, že jak potvrzuje judikatura Soudního dvora EU (např. rozsudek ve věci C-5/73), jakož i Právní služby Rady (dok. st 9062/20), opatření přijatá podle článku 122 odst. 1 SFEU musí být dočasná.

Tato podmínka není splněna v případě nařízení, které zavádí opatření na dobu neurčitou, jež by přestala platit pouze tehdy, pokud by tak rozhodla kvalifikovaná většina členských států za předpokladu, že nastanou velmi nepravděpodobné okolnosti (Rusko ukončí svou agresivní válku proti Ukrajině, poskytne Ukrajině reparace v rozsahu nezbytném pro rekonstrukci bez nepříznivých hospodářských nebo finančních důsledků pro Unii; a pokud ruské kroky v souvislosti s jeho agresivní válkou proti Ukrajině objektivně přestanou představovat vážné riziko závažných obtíží pro ekonomiku Unie a jejích členských států).

Slučitelnost takových opatření se zásadou proporcionality rovněž vyvolává oprávněné otázky.

Maďarsko dále poznamenává, že duplikací opatření, která již existují na základě jiného právního základu, přijaté nařízení vytváří překrývání a vede k obtížím při uplatňování, ke zvýšení zbytečné administrativní zátěže a k podkopání právní jistoty.

Přijetí tohoto nařízení představuje nešťastný precedent, který je symbolickým a podstatným posunem od právního řádu EU založeného na Smlouvě směrem k neprobádanému území.

Maďarsko proto hlasuje proti přijetí nařízení a vyhrazuje si právo zahájit přezkum jeho zákonnosti u Soudního dvora podle článku 263 SFEU za účelem zachování respektu ke společným hodnotám, na nichž je Evropská unie založena v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU, zejména demokracie a právního státu.

Pokud jde o postup, Maďarsko nevidí důvod pro přijímání rozhodnutí o tak závažných otázkách během několika dní, a zejména před zasedáním Evropské rady plánovaným na 18.–19. prosince 2025. Aktiva Ruské centrální banky jsou zmrazena do 31. ledna 2026.

Pokud jde o geopolitické důsledky, toto rozhodnutí s sebou nese riziko narušení probíhajících jednání o zajištění udržitelné mírové dohody, která by ukončila válku mezi Ruskem a Ukrajinou. To je břemeno historických rozměrů, které budou muset nést ti, kdo toto rozhodnutí podpořili.

Dixi et salvavi animam meam.”

Za Českou republiku nás do války postrčil Stanjura, který svým hlasem tento podvod podpořil.

Maďarsko a Slovensko byly při pátečním hlasování proti.

Belgie, Bulharsko, Itálie a Malta hlasovaly pro, ale upřesnily, že toto hlasování za žádných okolností nepředjímá rozhodnutí o možném využití zmrazených ruských aktiv, které musí být přijato na úrovni unijních lídrů.