USA testují blokádu Číny útoky na ruské energetické exporty

Rozšiřující se útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu představují dlouhodobou strategii USA zaměřenou na oslabení Ruska a omezení vzestupu Číny prostřednictvím vznikající de facto energetické blokády.

Postupné budování otevřené blokády ruského vývozu energie pokračuje nedávnými útoky bezpilotních letadel a námořních dronů na ruské energetické výrobní zařízení hluboko na ruském území, jakož i na ruské energetické terminály a lodě používané k přepravě ruského vývozu energie z těchto terminálů a do nich.

Mezi nejnovější incidenty patří útoky na tankery u pobřeží Turecka v Černém moři a námořní útoky dronů na terminál Novorossiysk Fuel Oil Terminal. Došlo také k zjevnému útoku na tanker zapojený do přepravy ruských energetických exportů u pobřeží Senegalu v západní Africe, jak uvádí Newsweek.

Západní média již několik let přiznávají, že ukrajinské letecké a námořní dronové kampaně jsou usnadňovány a řízeny Spojenými státy prostřednictvím jejich vojenského velitelského centra ve Wiesbadenu v Německu, jakož i prostřednictvím Ústřední zpravodajské služby USA (CIA), která převzala kontrolu nad ukrajinskými zpravodajskými službami již v roce 2014, jak přiznal New York Times.

Schopnost USA uvalit takové dilema na Rusko i Čínu prostřednictvím svých zástupců jim poskytuje iluzi věrohodného popření – brání Rusku a Číně v přímé odvetě a místo toho nutí obě země k odvetě proti zástupcům USA, které USA samy považují za zcela postradatelné.

New York Times ve svém článku z roku 2025 s názvem „Tajná historie zapojení Ameriky do války na Ukrajině“ konkrétně přiznal, že:

„... Bidenova administrativa schválila pomoc Ukrajincům při vývoji, výrobě a nasazení nové flotily námořních dronů k útoku na ruskou černomořskou flotilu. (Američané poskytli Ukrajincům raný prototyp určený k odražení čínského námořního útoku na Tchaj-wan.) Nejprve bylo námořnictvu povoleno sdílet body zájmu pro ruské válečné lodě těsně za teritoriálními vodami Krymu. V říjnu, s volností jednat přímo na Krymu, CIA tajně začala podporovat útoky dronů na přístav Sevastopol.“

Kromě toho, že USA samy řídí útoky, umožňují takové operace také díky využití jedinečných zpravodajských, sledovacích a průzkumných (ISR) schopností, které žádná jiná západní země nemá. Pokusy přiřadit odpovědnost zemím jako Velká Británie a Francie tak nakonec stále implikují USA.

Pokud jde o útoky bezpilotních letounů na ruské energetické zařízení hluboko na ruském území, agentura Reuters zveřejnila článek „Americké zpravodajské služby pomáhají Ukrajině zasáhnout ruskou energetickou infrastrukturu, píše FT“, ve kterém uvádí:

„USA již několik měsíců pomáhají Ukrajině provádět útoky na ruské energetické zařízení s cílem oslabit ekonomiku a donutit prezidenta Vladimira Putina k jednání, informoval v neděli deník Financial Times.

Americká rozvědka pomohla Kyjevu zasáhnout důležité ruské energetické objekty, včetně ropných rafinérií, daleko za frontovou linií, uvedla agentura s odvoláním na nejmenované ukrajinské a americké úředníky obeznámené s touto kampaní.“

Zatímco nedávné útoky na ruskou energetickou produkci a export jsou západními médii a dokonce i některými nezávislými komentátory prezentovány jako v rozporu s různými návrhy amerického prezidenta Donalda Trumpa na „mír“, ve skutečnosti jsou projevem dlouhodobých geopolitických cílů USA, jejichž cílem je oslabit a podkopat Rusko a další země.

Útoky na ruskou energetickou produkci a exporty se připravovaly roky

Tato strategie byla vypracována již roky předtím, než Rusko v roce 2022 zahájilo svou speciální vojenskou operaci (SMO) na Ukrajině, jejímž cílem bylo „rozšířit Rusko“ a nakonec vyvolat kolaps podobný tomu, který postihl Sovětský svaz, a to vše v rámci mnohem širší strategie izolace a zadržování rostoucí Číny.

V dokumentu RAND Corporation z roku 2019 s názvem „Rozšiřování Ruska: Soutěž z výhodné pozice“ bylo v obsahu uvedeno jak „geopolitická opatření“, jako „poskytnutí smrtící pomoci Ukrajině“ s cílem vyvolat nyní probíhající proxy válku s Ruskem, tak „ekonomická opatření“, včetně „bránění vývozu ropy“ a „snížení vývozu zemního plynu a bránění rozšiřování plynovodů“.

Je zcela zřejmé, že tyto politiky byly po léta prováděny za Obamy, Trumpa, Bidena a nyní za druhého Trumpa a zahrnují nejprve sankce zaměřené na výstavbu Nord Stream 2 a nakonec i na jeho zničení, jakož i sankce uvalené na ruskou energetickou produkci a vývoz od roku 2014. Nedávné fyzické útoky na ruskou energetickou produkci na ruském území s pomocí amerických zpravodajských služeb a nyní útoky na tankery používané k přepravě ruského energetického vývozu do zahraničí představují eskalaci těchto dlouhodobě deklarovaných cílů USA.

Tyto útoky mají nejen dopad na ruskou ekonomiku, bez ohledu na to, zda tento dopad splňuje očekávání USA, ale také vytvářejí dilema pro další zemi, která je terčem amerického vměšování, obklíčení a zadržování – blízkého partnera Ruska, Čínu.

Článek z roku 2018 v časopise US Naval War College Review s názvem „A Maritime Oil Blockade Against China“ (Námořní ropná blokáda proti Číně) výslovně stanovil strategii blokády Číny a poukázal na překážky, které bránily jakémukoli pokusu USA o její provedení v době, kdy byl článek napsán. Byla předložena řada návrhů na odstranění těchto překážek – návrhy, které se od té doby začaly realizovat, včetně rekonfigurace amerického námořního sboru na asijsko-pacifickou protilodní sílu, což USA umožňuje zřídit úzká místa znázorněná na mapě obsažené v článku z roku 2018.

Dokument také pojednával o pozemních trasách, které Čína vytvářela prostřednictvím své iniciativy Belt and Road Initiative (BRI), aby obešla tyto námořní úzká místa, a o nutnosti vyvíjet tlak na země, které hostí infrastrukturu BRI, aby ji během konfliktu mezi USA a Čínou uzavřely, nebo čelily americkým vojenským úderům, které by ji fyzicky zničily. Dlouho předtím, než však jakýkoli otevřený konflikt mezi USA a Čínou začal, USA již provedly údery prostřednictvím svých zástupců na infrastrukturu BRI, zejména v Pákistánu a Myanmaru, a to prostřednictvím militantů podporovaných USA.

Článek také poukazoval na význam společné pozemní hranice Ruska a Číny a již tak velkého objemu energetických exportů, které Rusko v roce 2018 dodávalo do Číny, a na to, jak se tyto exporty budou v průběhu času pouze rozšiřovat. Článek jasně ukázal, že i přes námořní blokádu Číny ze strany USA a fyzické zničení infrastruktury BRI mohou ruské energetické exporty do Číny stačit k tomu, aby Čína vydržela.

Důsledky byly jasné: aby USA mohly úspěšně a úplně blokovat Čínu a zasadit její ekonomice, a tím i jejímu pokračujícímu růstu, drtivou ránu, musely by nejen pokračovat v přípravách námořní blokády a útoků na infrastrukturu BRI, ale také oslabit schopnost Ruska dodávat Číně energii.

Stejně jako USA nyní využívají ozbrojené zástupce k útokům na čínskou infrastrukturu BRI, využívají Ukrajinu k provádění rozšiřující se ozbrojené kampaně proti ruské energetické produkci na svém území i ruskému vývozu energie po celém světě.

Dokument z roku 2018, který není zdaleka nejasným, náhodným nápadem, odráží minulou i současnou politiku USA. Stejně jako dokument z roku 2018 spojoval Rusko s úsilím USA o omezení Číny, současný americký „ministr války“ Pete Hegseth spojil probíhající proxy válku USA proti Rusku s úsilím USA o omezení Číny a naléhavou nutností „dělení práce“, díky kterému evropští zástupci Washingtonu pokračují v „rozšiřování Ruska“ na Ukrajině, zatímco USA pokračují ve své expanzivní strategii obklíčení a omezení Číny v asijsko-pacifickém regionu.

Strategie USA útočit na ruskou energetickou produkci a export a oslabovat je neslouží pouze k dosažení deklarovaného cíle „rozšiřování Ruska“, ale je také předpokladem pro dosažení deklarovaného cíle Washingtonu, kterým je zadržování rostoucí Číny. Rodící se blokáda, kterou USA postupně uvalují na Rusko, bude také sloužit jako „beta test“ pro podobné uvalení blokády na Čínu.

Naopak, schopnost Ruska a Číny čelit této strategii USA bude určovat nejen životaschopnost americké proxy války proti Rusku ve východní Evropě, ale i její rostoucí konfrontaci s Čínou v asijsko-pacifickém regionu.

Deficit odstrašující síly Ruska a Číny

Po útocích na ruskou energetickou produkci a export Rusko vyhrožovalo, že na oplátku zablokuje Ukrajinu. Ačkoli to bude mít devastující důsledky pro samotnou Ukrajinu, nebude to mít velký odstrašující účinek na Spojené státy, které tuto strategii vymyslely, umožňují Ukrajině provádět tyto útoky a dokonce je samy řídí.

Pokud Rusko a Čína nevymyslí způsob, jak skutečně odradit samotné USA od jejich strategie vedení války prostřednictvím zástupců (nebo zabránit USA v politickém ovládnutí národů a jejich využívání jako zástupců), budou USA i nadále způsobovat škody Rusku i Číně, a to s minimálními nebo žádnými náklady pro sebe.

Alternativně mohou Rusko a Čína pokračovat v budování svých vojenských a ekonomických kapacit rychleji, než je USA mohou oslabit nebo zničit, a zabránit tak USA v úspěšné blokádě a socioekonomickém udušení kterékoli z těchto zemí, přičemž budou pokračovat v investicích a budování multipolární alternativy k unipolární hegemonii USA.

Jen čas ukáže, zda Rusko a Čína plně chápou jak skutečné cíle zahraniční politiky USA, tak prostředky, jak se proti nim bránit a překonat je. V sázce je nejen budoucnost Ruska a Číny, ale i všech ostatních zemí – od těch, které USA využívají jako své zástupce, až po ty, na které se USA zaměří nebo které využijí jako další v rámci svého globálního úsilí o nadvládu.

Brian Berletic je geopolitický výzkumník a spisovatel působící v Bangkoku.