Západní protichůdné proudy: Kulturní populismus vs. hluboká architektura

Startovní výstřel pro americké volby v polovině volebního období v roce 2026 zazněl tento týden třemi významnými volbami a klíčovým hlasováním o změně volebních obvodů v Kalifornii. Demokraté zvítězili ve třech hlavních volbách (NY, NJ, VA) a vyhráli návrh na změnu volebních obvodů v Kalifornii. Kalifornská změna volebních obvodů by mohla demokratům přinést dalších pět křesel ve Sněmovně reprezentantů.

Ale možná je lepší nahlížet na tyto události optikou posledních britských parlamentních voleb: vládní strana byla diskreditována a široce neoblíbená. Britští voliči jí chtěli dát jasnou facku – a to také udělali. Problémem bylo, že voliči neměli příliš v lásce ani alternativní strany. Ale aby vyslali jasný vzkaz, museli někoho volit. Labouristická strana získala drtivou většinu, ale žádný skutečný mandát. Nový premiér a jeho strana (jak se ukázalo) jsou stejně nepopulární jako jeho předchůdce.

Politika ve Velké Británii je prozatím v troskách. Ve Francii je to v podstatě stejné.

Když tedy titulky hlásají, že demokraté „smetli“ volby v USA, pravděpodobně to odráží stejnou dvojitou nepopularitu, jaká je patrná v Evropě. Američtí populisté nemají rádi vládnoucí establishment žádné ze stran, protože je vnímají jako Tweedle Dum a Tweedle Dee – jejich odpovědí je „mor na oba vaše domy“. (Demokraté mají také své populisty.)

Tuto patovou situaci nelze rychle vyřešit. Vládnoucí vrstva je hluboce zakořeněna a vlastněna mega-dárci právě proto, aby to tak zůstalo.

Nicméně populistická dynamika v USA je nezpochybnitelná a brzy se může vyvinout mimo dosah struktur potlačujících projevy dárců.

Hlavní důvody této patové situace jsou hluboce strukturální i ideologické.

Strukturálně existuje krize, která postihuje všechny domácnosti kromě přibližně 10 % nejbohatších. Americký akciový trh se dostal do fantazijní euforie: fundamenty nehrají roli, data nehrají roli, důležité jsou pouze memy dne a jak s nimi obchodovat. (Horních 10 % domácností vlastní 87 % všech akcií).

Spodní vrstva společnosti je však dále „trestána“ růstem cen (inflace), který vedl ke krizi důvěry spotřebitelů, jakou jsme nezažili desítky let. Dokonce i běžné základní potraviny zůstávají v regálech supermarketů neprodané.

Kritika Trumpovy politiky a zejména cel (kvůli jejich vlivu na ceny) však od letošního léta výrazně utichla, jak píše Financial Times, když Trump vyzval Goldman Sachs, aby propustil svého hlavního ekonoma, který napsal rozvážnou poznámku o obchodních clech, která vyvolala hněv prezidenta. Studená sprcha. Pouze dva guruové mají podle FT právo říkat, co si myslí – Ray Dalio z Bridgewater a Jamie Dimon z JPMorgan.

Klíčovou strukturální změnou, která vyvolává u finančních magnátů obavy z možných sociálních nepokojů, je však jednoduchý graf, který ukazuje vertikálně stoupající ceny na americkém akciovém trhu a jejich průnik v určitém bodě s prudce klesající trajektorií volných pracovních míst. Tento graf je široce označován jako „smrtící kříž“.

Vysvětluje mnoho z toho, co se skrývá v pozadí výsledků západních voleb.

Bod křížení – kde se vektory tak prudce rozdělují – je uveden jako datum spuštění AI nástroje Chat GPT. Graf tak předpovídá sociální časovanou bombu. Očekávají velké společnosti, že AI přinese masivní nahrazení pracovních míst?

Je takový výsledek pravděpodobný? Nedávná studie MIT naopak zjistila, že 95 % společností, které investovaly do nástrojů umělé inteligence, zaznamenalo nulovou návratnost, a dospěla k závěru, že dnešní umělá inteligence nerozumí „prostředí“ – pouze v něm hledá vzorce.

Ať tak či onak, vyhlídky jsou ponuré: buď se jedná o zásadní chybný odhad trhu ze strany amerických gigantů v oblasti AI – který by mohl vyvolat krach trhu – nebo americké velké společnosti v oblasti AI správně předpovídají nadcházející tsunami nahrazování pracovních míst. Ať už je to jakkoli, má to obrovské politické důsledky.

Ať už je jejich úsudek správný nebo nesprávný, realita je taková, že vzhledem k tomu, že čtyři největší americké společnosti investující do AI plánují v příštím roce investovat 420 miliard dolarů do infrastruktury, „kmotr AI“ Geoffrey Hinton říká, že taková úroveň výdajů může být ospravedlněna pouze nahrazením lidí: „Myslím si, že velké společnosti sázejí na to, že AI způsobí masivní nahrazování pracovních míst, protože tam budou velké peníze... Věřím, že aby se vydělávaly peníze, bude nutné nahradit lidskou práci.“

Aby bylo jasno, Trump vsadil na to, že USA budou dominovat globální AI: „Za pár let uvidíte čísla, jaká jste ještě nikdy neviděli. Stavíme některé z největších budov, jaké kdy byly kdekoli na světě postaveny: budovy umělé inteligence“.

Přesto generální ředitel společnosti Nividia řekl deníku FT, že Čína předstihne USA v oblasti umělé inteligence, a společnost Open AI usiluje o vládní záruku za úvěr.

„Geologická“ poruchová linie zde spočívá v tom, že neexistuje jedna americká (nebo evropská) ekonomika, ale dvě zcela oddělené ekonomiky: jedna je finančně bohatá a druhá strukturovaně chudá. Tyto dvě ekonomiky se nesetkávají. Západ investoval příliš mnoho do modelu „bohatství“, aby jej mohl v krátké době změnit. Znamenalo by to obrátit hluboké „architektonické struktury“ naruby.

Pokud je tomu tak, Trump je v nebezpečí a listopadové americké volby do Kongresu mohou být napjaté. Výhled je ze své podstaty nestabilní. Bublina umělé inteligence může kdykoli prasknout a vyvolat výprodej na trzích. A také Nejvyšší soud USA by mohl rozhodnout, že Trumpovo silné spoléhání se na cla – jak jako geopolitický nástroj, tak jako zdroj příjmů k zaplnění deficitů ve federálním rozpočtu – je částečně nebo zcela protiústavní.

Trump řekl, že pokud by Nejvyšší soud rozhodl, že jeho cla jsou neústavní: „Byli bychom bezbranní, což by mohlo vést dokonce k zániku naší země“.

Výhled je nestabilní i na úrovni Trumpovy základny: příznivci MAGA se tento týden od voleb distancovali, buď zůstali doma, nebo přešli k demokratům.

Příčinou rozčarování MAGA je jednak „rozdělená ekonomika“, ale také – v důsledku zabití Charlieho Kirka – rostoucí propast mezi příznivci MAGA „America First“ a proizraelskými mega-dárci. Ukázalo se, že Trumpovo úzké ztotožnění se s Netanjahuem a Izraelem je volebně nevýhodné. Přesto je to oblast, ve které Trump – jako jediný – nejedná pouze transakčně. Chová se a mluví – a „koná“ – jako zanícený sionista.

Velkou otázkou tedy je, zda se Trump dokáže předefinovat po jasném signálu, že střednědobé volby může prohrát? Pokud se nedokáže přizpůsobit, čeká ho rok, po kterém se může ocitnout před vyšetřováním Sněmovny reprezentantů nebo dokonce před impeachmentem – a Spojené státy se dostanou do politické a ekonomické krize.

Trumpovy možnosti jsou omezené: Nebude mu dovoleno ustoupit od architektury zahraniční politiky financované dárci, která funguje již čtyři desetiletí: tj. bezpodmínečná podpora Izraele a neomezené otevřené použití vojenské síly USA všude tam, kde se aktéři odmítají přizpůsobit postojům USA a Izraele nebo odmítají podřídit se primátu dolaru v obchodě.

Podpora umělé inteligence, kterou většina příznivců MAGA považuje za „orwellovskou“, také nepřinese žádné hlasy. Klíčem k budoucnosti (ať už pro USA nebo Evropu) je to, kdo dokáže přesvědčit voliče, že může a bude poskytovat řešení strukturálních rozporů, které ničí blahobyt jejich voličů.

Pokud by Trump utrpěl porážku v příštích volbách, nebude návrat k neoliberálním metodám posledních 40 let možný. Žádný kandidát v USA ani v Evropě již nemůže očekávat vítězství na základě pro-globalizační nebo DEI platformy. To je zcela zřejmé. A pokud vládnoucí vrstvy politická řešení nepovolí (nebo zmanipulují), je možné, že dojde k povstání.

Závěr? Trumpova zahraniční politika bude čelit narušením jak ze strany Izraele (což ještě více prohloubí neklid MAGA), tak ze strany Evropy. Evropská elitní technokracie stále popírá, že je voliči široce vnímají jako nefunkční selhání. Jejich jinak uzavřená technokratická odpověď je prostoupena sebeuspokojením, že po Trumpově očekávané porážce v polovině volebního období dojde k návratu k „normálu“.

Aby se politicky izolovala od blížící se porážky na Ukrajině, je evropská elita přesvědčena, že se jí podaří násilně potlačit nesouhlas a dále kontrolovat mediální narativy. „Rusofobie“ je jejich jediným bojovým heslem a můžeme očekávat další provokace namířené proti Rusku. Stále doufají, že se jim podaří dokázat, že měli celou dobu pravdu – že Rusko je skutečně hrozbou. Elity tomu možná věří, ale jejich voliči nikoli, navzdory převládající „estonské horečce“, jak se občas nazývá „baltský ocas, který vrtí psem EU“.

Trumpův „řád“ je ze své podstaty nestabilní. Tváří v tvář zjevnému úpadku Západu Trump „hrdinsky“ pluje proti proudu a snaží se oživit zlatý věk Ameriky. Ale ten věk, pokud vůbec někdy byl zlatý, už nenajdeme. Je pryč; MAGA nachází své hodnoty spíše v odkazu Pata Buchanana než ve světě Bushe a Cheneyho.

Když je základní rovnováha „řádu“ narušena nad určitou míru, když se mladí lidé obrátí proti iluzím a začnou hledat něco nového, co nahradí unavené vzorce starého... to se nazývá čekání na nový měsíc.

A právě tam se nacházíme. Čekáme.