Trump sliboval mír do 24 hodin, nabízí však nekonečnou válku

Serge Van Cutsem

Poté, co slíbil mír na Ukrajině do 24 hodin, Donald Trump nyní zaujímá postoj zástupného válečného vůdce. V dramatickém obratu vyzývá k úplnému znovudobytí Kyjeva a zároveň oznamuje, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně... ale že účet zaplatí Evropa a pošle vojáky.

Jako vždy Amerika vede válku na dálku, na území jiných, s krví a penězi jiných. A zatímco NATO si mne ruce, Trump definitivně pohřbívá svůj image protisystémového politika.

Byla doba – ne tak dávno – kdy Donald Trump přísahal, že ukončí válku na Ukrajině „za 24 hodin“, že uzavře kohoutek dolarů a raket, že NATO redukuje na klub pro vágní strategické diskuse a že dá přednost Americe před válečnými rozmary Evropy.

Ale to bylo před jeho podivnou proměnou. Než klon pod vlivem globalistických steroidů převzal kontrolu nad jeho účtem X Truth Social a zveřejnil stejně neočekávané jako bláznivé prohlášení: „Ukrajina může s pomocí Evropské unie a NATO znovu získat svou územní celistvost. My dodáme zbraně a všem přejeme hodně štěstí!“

Promiňte? Kdo to mluví? Donald Trump nebo Victoria Nuland? Ani Joe Biden by se v svých vzácných dnech lucidity neodvážil...

V několika řádcích se samozvaný vůdce suverénní Ameriky stal horlivým mluvčím Atlantické aliance. Ten, kdo včera odsuzoval ruinující vojenské dobrodružství, dnes s nadšením obchodního zástupce pěti jezdců průmyslové apokalypsy1 oznamuje, že dodávky zbraní budou pokračovat. Je na NATO, aby si s tím „poradilo“. Překlad: ať to vybuchuje, ať to krvácí, ale hlavně... ať je to daleko od nás.

A v tom spočívá celá toxická rafinovanost tohoto manévru: Trump nenavrhuje vyslat ani jednoho amerického vojáka, neprolije se ani kapka americké krve. Ani o dolar víc, než kolik bude vojensko-průmyslový komplex[1] považovat za rentabilní. Jako dobrý obchodník navrhuje Evropě, aby financovala konflikt, aby se vykrvácela do poslední kapky, až zcela ochudí své obyvatelstvo, aby udržovala nekonečnou válku, zatímco Amerika zůstane v bezpečí, inkasuje zisky a sleduje, jak evropské jednotky jdou na smrt. A to nebude poprvé v historii této velké země, která se obohacuje bombami.

Válčit ano – ale za peníze jiných, smrtí jiných a zkázou jiných.

Ještě lépe: Trump zesměšňuje Rusko, které přirovnává k papírovému tygrovi. Po letech, kdy chválil moc Vladimira Putina a prezentoval se jako muž silného dialogu, nyní bije na poplach: „Rusko je na kolenou, ekonomika je v troskách a Ukrajina nikdy nebyla tak silná“. Chybí už jen výzva k protiútoku na Moskvu s požehnáním Pentagonu.

Ale není to poprvé od jeho návratu k moci. Již po masakru v Gaze Trump zahodil svou image mírotvůrce na Blízkém východě a raději tleskal masivním bombardováním civilního obyvatelstva, i když to znamenalo překonat Bidena v nevkusné válce. Tentokrát je Ukrajina dějištěm jeho ideologického obratu.

Ti, kteří věřili, že v roce 2024 volili protisystémového kandidáta, s údivem zjišťují, že zvolili atlantistického klona. Amerika na prvním místě? Zmizela. Mír ve světě? Odložen na později. Geopolitický realismus? Pohřben pod lavinou raket dodaných operetním generálům, kteří si hrají na Napoleona v pantoflích.

A mezitím si vojensko-průmyslový komplex mne ruce. Nezáleží na prezidentovi, hlavně že továrny běží. Trump, svobodný muž, se stal Trumpem, logistikem NATO, prostým dodavatelem zbraní s úsměvem. Vyměnil červenou čepici MAGA za čepici evropského seržanta-náboráře. A to vše, aniž by se namočil.

Někteří v tom uvidí cynismus, jiní volební zradu. Osobně v tom vidím přiznání: ani Trump neodolal tlaku hlubokého státu. Impérium je jako odstředivka. Přitahuje vás, převrátí a vyplivne ve směru větru. Sliboval, že vyčistí bažinu, ale nyní se v ní prochází jako turistický průvodce a dává pozor, aby neurazil žádného krokodýla.

Takže ne, Trump neukončí válku na Ukrajině. Podporuje ji, povzbuzuje a ospravedlňuje slovy těch, proti kterým údajně bojoval.

Tímto tempem netrpělivě očekáváme jeho další volební slogan: „Make NATO Great Again“ (Udělejme NATO opět velkým).

* * *

[1] Pět gigantů amerického vojensko-průmyslového komplexu („Big Five“):
Lockheed Martin: největší dodavatel Pentagonu, > 65 miliard dolarů obratu v oblasti obrany (F-35, F-22, rakety, satelity).
Raytheon / RTX: ~ 70 miliard dolarů obratu, světový lídr v oblasti raket (Patriot, Javelin, Tomahawk, Stinger) a protiraketové obrany.
Boeing Defense, Space & Security: ~ 24 miliard dolarů v oblasti obrany, specializovaný na transportní letadla (C-17), vrtulníky (Apache), bombardéry (B-52, B-21 Raider) a vojenské satelity.
Northrop Grumman: ~ 36 miliard dolarů v oblasti obrany, expert na stealth technologie, drony a vesmírné programy (výrobce stealth bombardéru B-21 Raider).
General Dynamics: ~ 40 miliard dolarů v oblasti obrany, obrněná vozidla (tank Abrams), jaderné ponorky, komunikační a vojenské informační systémy. Těchto pět společností má na svém kontě většinu amerických vojenských zakázek a každoročně dosahuje obratu v oblasti obrany přesahujícího 230 miliard dolarů.