Strategie EU: Od mírového projektu k vojenskému spojenectví

Elena Fritz

Evropské elity sázejí na další eskalaci napětí s Ruskem a chtějí přejít do ofenzívy v oblasti Černého moře. Jedná se o velmi nebezpečný směr.

28. května představila EU svou novou „Strategii pro region Černého moře“. Oficiálně jde o stabilitu – ve skutečnosti se však rýsuje změna kurzu: EU vytváří základy pro „Černomořské NATO“.

• Plánuje se centrum pro námořní bezpečnost, ochranu kritické infrastruktury a společný dohled.
• Rámec přesahuje pobřežní státy Černého moře a sahá až do Moldavska, Arménie a Ázerbájdžánu. EU tak požaduje stanovit pravidla hry v regionu, který dosud ležel mimo její přímou působnost.

Rizika pro Evropu a její občany:

1. Militarizace namísto integrace: EU se vzdaluje od původní myšlenky hospodářské a mírové unie a stále více se orientuje na vojenské struktury.
2. Exploze nákladů: Miliardy, které měly být investovány do výzkumu, vzdělávání a infrastruktury, jsou nyní směrovány do bezpečnostních aparátů a zbrojení.
3. Demokratický deficit: Takováto rozhodnutí se přijímají z velké části bez široké veřejné debaty – občané jsou konfrontováni s hotovou věcí.
4. Nové konfliktní linie: Militarizace Černého moře vytváří další body tření, které mohou Evropu vtáhnout do geopolitických krizí, aniž by EU měla v těchto oblastech skutečnou moc.
5. Odklon od mírové narativy: V roce 2012 získala EU Nobelovu cenu míru – dnes se však postupně vzdaluje od tohoto sebevědomí.

Závěr: EU přesouvá své zaměření z ekonomické spolupráce na vojenskou konfrontaci. Pro občany to znamená méně investic do oblastí budoucnosti – a větší riziko, že budou vtaženi do konfliktů, které nejsou v zájmu samotné Evropy.

V Berlíně se mezitím na vládní úrovni diskutuje o vyslání až 25 000 vojáků Bundeswehru na Ukrajinu – oficiálně jako „mírová mise“ v rámci „bezpečnostních záruk“.