Muslimská invaze do Evropy úspěšně pokračuje

Počátkem 8. století našeho letopočtu pronikaly arabské hordy se stále větší agresivitou na sever do Evropy a začaly vážně ohrožovat Franky. V roce 711 rozdrtily Vizigóty a ovládly Pyrenejský poloostrov. Poté překročily Pyreneje a táhly dál k Loiře. Teprve v roce 732 je na hlavu porazil francký král Karel "KLADIVO" Martel v krvavé bitvě u Poitiers pouhých 340 km od Paříže. Byla to jedna z rozhodujících bitev pro evropskou civilizaci, kterou zachránila odvaha franckých bojovníků, kteří ač početně slabší, dokázali Araby porazit a zahnat zpátky za Pyreneje. Arabská krutovláda za Pyrenejemi však pokračovala. Proto byl veden neúprosný boj proti tyranům a okupantům ve formě tzv. "reconquisty", který vyústil roku 1492 dobytím Granady, poslední muslimské výspy v jihozápadní Evropě.

Když to muslimům nevyšlo z jihozápadu, zaútočili z jihovýchodu. Nástupní prostor si vytvořili již předtím, když zničili a vyplundrovali křesťanskou Byzanc. Postupně Turci decimovali Bulhary, Rumuny, Srby, Makedonce, Řeky, Albánce a krvavé nájezdy zažili i Maďaři a Slováci. Teprve v roce 1571 porazila evropská námořní flotila v Korintském zálivu u Levanta tureckou válečnou flotilu, přičemž se vyznamenali zvláště Španělé, kteří měli muslimům co vracet z dob reconquisty (admirálem evropského loďstva byl nevlastní bratr španělského krále). Padlo deset tisíc Turků a o nové barvě Korintského zálivu se vyprávěly pověsti ještě dlouho. Turci zkusili využít alespoň početní převahy a vytáhli po souši na Vídeň. Obležená Vídeň volala o pomoc a turecké hordy se těšily na další rabování. Tehdy pochopili evropští vládci, že po Vídni přijdou na řadu oni a vyslali pomoc. K rozhodující bitvě došlo v roce 1683 pod kopcem Kahlenberg u Vídně. Spojená evropská vojska znovu Turky na hlavu porazila a vyhnala ze střední Evropy. Následující staletí byli potom Turci hnáni přes celý Balkán zpátky do Malé Asie.

Muslimům to tedy znovu nevyšlo. Zkusili to tedy jinak - nepřímo. A jsou úspěšní. V západní Evropě dnes žije přinejmenším dvanáct milionů muslimů, z toho nejvíce ve Francii, dále v Británii, Holandsku a Německu. Již dávno nejsou "gastarbaitery", ale žijí z podpor, sociálních dávek a státních příspěvků nebo "podnikají". Dožadují se stejných práv, ba větších práv než Evropané.

Jsou úspěšní v omezování práv Evropanů, ve Francii platí zákon o zákazu nošení náboženských symbolů, mj. i křesťanských křížů, totéž je připravováno v Německu. Je otázkou času, kdy bude povinný stejný počet kostelů a mešit. Mimochodem, ve Francii a Británii již funguje neuvěřitelný počet 1500 (!) mešit. Karel Martel se musí obracet v hrobě. V Německu byla vyvolána diskuse, zda-li není "xenofobní" slavit jen tradiční německé svátky a mezi státní svátky by neměly být zařazeny i některé muslimské. Oproti tomu v Turecku nefunguje jediný křesťanský kostel a zákon z roku 1971 o regulaci náboženství křesťanství to de facto zakazuje. Počet křesťanů nepřevyšuje několik tisíc.

Přestože jen asi polovina z muslimů má již občanství některého z evropských států a tedy např. volební právo, jejich porodnost je obrovská a nově narozené muslimské děti získávají občanství automaticky (typicky ve Francii roste takto počet muslimských "Francouzů" geometrickou řadou). Jen pro srovnání - v Německu je porodnost německé populace asi jen 1,2 dítěte na jednu německou ženu, zatímco u tureckých žen je to 3,8 dětí na jednu ženu. Proč taky ne, když německý stát tureckou porodnost štědře dotuje sociálními dávkami a příspěvky na mateřskou dovolenou. Není se potom čemu divit, že německá ekonomika se zmítá v křeči jménem Hartz IV a spolkový rozpočet na rok 2005 počítá s půjčkou ve výši 22 miliard EURO.

Ve francouzských městech Marseille a Paříži existují rozsáhlé muslimské čtvrti, kam policie jezdí jen na zavolání. Vkročit tam může být pro Francouze nebezpečné nejen v noci, ale i přes den. V místních mešitách kážou imámové nenávist vůči všemu nemuslimskému a sem tam zlověstně utrousí slovo "džihád" či "nevěřící".

Jediné, co muslimové do Evropy přinesli, je úpadek a kriminalita. Ale říci to nahlas, vysloužíte si přinejmenším káravý pohled od budovatelů "multikulturní společnosti" a budete nařčen z rasismu a xenofobie, tj. zaklínadlem ze stejného soudku, z jakého pochází např. zaklínadlo "antisemitismu" a jiné.