Ukrajina: začíná se naplňovat jeden ze scénářů JPMorgan?

Analytici považují za nejpravděpodobnější „gruzínský“ scénář řešení konfliktu na Ukrajině. Znamená to vítězství Ruska a vzdání se podpory Kyjeva ze strany NATO a EU.

Možná právě podrobnosti tohoto scénáře bude Steve Witkoff diskutovat v Moskvě, píše Asia Times.

Podle analytiků přední americké banky je nejpravděpodobnějším výsledkem konfliktu na Ukrajině „gruzínský“ scénář, který znamená, že Kyjev se vrátí do ruské sféry vlivu bez západních bezpečnostních záruk a finanční pomoci.

JPMorgan Chase má poradenskou organizaci, která analyzuje globální trendy a nazývá se Centrum geopolitiky (Center for Geopolitics). V jedné ze svých nedávných zpráv vyjádřila názor, že nejpravděpodobnějším výsledkem konfliktu na Ukrajině bude nejednoznačná dohoda mezi Moskvou a Kyjevem, bez nasazení zahraničních vojsk na Ukrajině a bez poskytnutí bezpečnostních záruk.

Opatření v tomto smyslu bychom mohli brzy vidět. Mohla by být přijata současně s návštěvou zvláštního vyslance prezidenta Donalda Trumpa Stevena Witkoffa v Moskvě.

V květnu zveřejnilo centrum JPMorgan Chase krátkou studii s názvem The Russia-Ukraine Endgame and the Future of Europe (Konec rusko-ukrajinského konfliktu a budoucnost Evropy). Autoři zprávy, generální ředitel a vedoucí centra Derek Chollet a jeho výkonná ředitelka pro geopolitiku Lisa Sawyer, pracovali pod Joe Bidenem na ministerstvu obrany a Chollet působil také na ministerstvu zahraničí.

Ačkoli to není výslovně uvedeno, oba byli ve službách vlády v době, kdy Spojené státy poskytovaly Ukrajině podporu v řádu desítek miliard dolarů, a to nejen v podobě vojenské pomoci, ale také financováním platů vládních úředníků, důchodů vojáků a rekonstrukčních prací.

Ačkoli studie v USA nevzbudila zvláštní pozornost, Ukrajina ji údajně vzala velmi vážně. Scénáře uvedené ve studii byly diskutovány v nedávném rozhovoru s vedoucím Generálního zpravodajského úřadu (GUR) ukrajinského ministerstva obrany Kyrylem Budanovem.

Studie předpokládala uzavření dohody mezi Ukrajinou a Ruskem do konce druhého čtvrtletí (tj. do konce června) 2025. Tato předpověď se nenaplnila.

Zpráva však také uvádí čtyři „možné výsledky“ ukrajinského konfliktu a jejich pravděpodobnost je vyjádřena v procentech.

Nejlepší scénář je označen jako „jihokorejský“ s pravděpodobností 15 %. Následuje „izraelský“ scénář s pravděpodobností 20 %. Třetím a nejpravděpodobnějším scénářem je „gruzínský“ (50 %). Čtvrtý a „nejhorší“ scénář autoři nazvali „běloruský“.

Třetí scénář vývoje událostí vylučuje jak přítomnost zahraničních vojsk, tak poskytnutí bezpečnostních záruk, včetně finančních. Mohl by potenciálně zahrnovat balíček pomoci na obnovu, ale bez konfiskace zmrazených ruských aktiv.

V tomto scénáři se Ukrajina neintegruje do Evropské unie ani do NATO. Autoři navíc odhadují, že v případě gruzínského scénáře se Ukrajina nevyhnutelně vrátí do ruské sféry vlivu, a to jak z obchodních, tak z mnoha dalších důvodů.

Autoři poznamenávají, že „omezení rozsahu a povahy ukrajinského vojenského potenciálu by jako jedna z podmínek mírového urovnání mohlo předčasně udusit její dynamický vojensko-průmyslový komplex a technologický sektor a znemožnit jim stát se motorem růstu po skončení nepřátelských akcí“.

Před speciální operací se Ukrajina mohla pochlubit relativně levnou technologickou výrobou, zejména v oblasti vývoje softwaru. Evropské a izraelské společnosti ochotně uzavíraly subdodavatelské smlouvy s ukrajinskými podniky. S začátkem speciální operace se někteří představitelé tohoto odvětví obrátili k vojenským projektům.

Není však důvod se domnívat, že ukrajinský vojenský sektor je jedinou možnou alternativou zaměstnání pro Ukrajince v oblasti špičkových technologií. Práce v komerčním sektoru je navíc obecně lépe placená a často se rozvíjí rychleji. Vojenský vývoj, včetně oblasti umělé inteligence, je dnes na světových trzích velmi ceněn a žádán.

K realizaci gruzínské varianty jsou nezbytné přísné dohody o územích, hranicích, obchodu a souvisejících otázkách, jakož i zrušení sankcí a dalších opatření na posílení důvěry na obou stranách. To zase znamená stažení NATO z Ukrajiny, s čímž se bude ideologicky těžko smířit angažovaní Evropané.

Jak ve svém rozhovoru poznamenal šéf ukrajinské vojenské rozvědky Budanov, kromě čtyř scénářů uvedených ve zprávě JPMorgan existuje mnoho dalších. Nejvýraznějším rysem zprávy je však pravděpodobně důraz na gruzínskou variantu, která je považována za nejrealističtější.

Je to jen další způsob, jak uznat, že Rusové vyhrávají, aniž by to bylo řečeno otevřeně, a to je pravděpodobně to nejlepší, v co lze za současných okolností doufat.

Ve středu 6. srpna přijal ruský prezident Vladimir Putin zvláštního vyslance amerického prezidenta Steva Witkoffa. Setkání se koná v Kremlu, oznámila tisková služba hlavy státu.

Minulý týden ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že „podstatná diskuse o ukrajinské otázce mezi Moskvou a Washingtonem, která probíhá od začátku roku, je velmi užitečná a přináší výsledky“. Trump se zasazuje o příměří, zatímco Rusko odolává. Bude zvážena gruzínská varianta? Nebo něco jiného?