Testování bezpečnosti vakcín

Bezpečnost dětských vakcín se jeví jako jedno z horkých témat současnosti. V poslední době se zdá, že stále více rodičů se intenzivněji zajímá o vakcíny, které mají být jejich dítěti podány, a stále klesá jejich ochota nechat své děti pediatrem naočkovat.

Zastánci očkování – většinou farmaceutické společnosti nebo média pracující v jejich prospěch – rádi zmiňují, že vakcíny jsou důkladně testovány, a tudíž jsou pro naše děti bezpečné. Zde bych se na to rád podíval, abych toto dogma vyvrátil.

1.Placebo testy

Zlatým standardem v medicíně pro testování všech farmaceutických výrobků jsou dvojitě zaslepené placebo studie. Ty se provádějí obvykle s použitím inertního solného roztoku. Experimentální skupina dostane testovaný přípravek, kontrolní skupina dostane placebo, a výsledky se pak porovnávají. Jednoduše řečeno, pokud experimentální skupina získá více pozitivních výsledků a méně vedlejších účinků, může být výrobek uveden na trh.

Tyto placebo testy se provádějí u všech léků a farmaceutických výrobků, které mají být uvedeny na trh. Bohužel – a toto je šokující – vakcíny jsou v tomto výjimka, a výrobci nemají povinnost provádět skutečné placebo testy. Pokud tak vůbec činí, provádějí a nazývají placebo testy studie, během nichž kontrolní skupina dostane buď jinou vakcínu (obvykle starší verzi od stejného výrobce), nebo hliníkové adjuvans.

Experimentální skupina tedy dostane vakcínu, kontrolní skupina dostane jinou (většinou starší, méně bezpečnou) vakcínu, což téměř zaručuje pozitivní výsledek pro nový výrobek.

Pro ty, kteří by tím mohli být šokováni a nechtějí věřit, že je takové chování přípustné, podívejme se na následující příklady 4 různých vakcín, které se běžně podávají dětem ve vyspělých zemích:

-Prevnar 13 (výrobce: Pfizer) – očkování proti streptokoku pneumoniae

Během placebových studií dostávala experimentální skupina novou vakcínu Prevnar 13 a kontrolní skupina starší verzi – Prevnar 7 (také: Prevnar).

Bezpečnost vakcíny Prevnar 13 byla hodnocena ve 13 klinických studiích, v nichž 4 729 kojenců dostalo alespoň jednu dávku vakcíny Prevnar 13 a 2 760 kojenců a batolat dostalo alespoň jednu dávku aktivní kontrolní vakcíny Prevnar.

(zdroj: příbalový leták výrobce).

Pro informaci, závažné nežádoucí účinky u vakcíny Prevnar 13 byly zjištěny u 8,2 % testovaných (!), nicméně ve srovnání s „placebem“ Prevnar 7 je rozdíl nepatrný (Prevnar 7 má 7,2 % závažných nežádoucích účinků), takže výrobce může tvrdit, že mezi příjemci vakcíny Prevnar 13 a kontrolní skupinou není významný rozdíl v nežádoucích účincích a že vakcína je bezpečná.

Závažné nežádoucí účinky hlášené po očkování u kojenců a batolat se vyskytly v 8,2 % u příjemců vakcíny Prevnar 13 a v 7,2 % u příjemců vakcíny Prevnar.

(zdroj: příbalový leták výrobce).

-M-M-R-II (výrobce: Merck) – očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Nebyla provedena žádná placebo studie.

-Gardasil 9 (výrobce: Merck) – očkování proti 9 typům lidského papilomaviru

V kontrolní skupině bylo použito placebo ve formě starší vakcíny Gardasil 4.

-Engerix B (výrobce: GlaxoSmithKline) – očkování proti virům hepatitidy B

Nebyla provedena žádná placebo studie.

2. Dlouhodobé studie bezpečnosti

Ač se to může zdát překvapivé, farmaceutické společnosti provádějí pouze výzkum krátkodobých nežádoucích účinků po podání vakcíny, nikoli výzkum možných dlouhodobých nežádoucích účinků.

Podívejme se opět na 3 různé vakcíny:

-Engerix B

Délka studií vedlejších účinků po očkování: 4 dny!

(zdroj: příbalový leták výrobce)

-Prevnar 13

Délka studií nežádoucích účinků po očkování: 6 měsíců

(zdroj: příbalový leták výrobce).

-M-M-R-II

Délka studií vedlejších účinků po očkování: 42 dní.

(zdroj: příbalový leták výrobce).

Jak vidíme, dlouhodobé studie nežádoucích účinků trvající jen několik měsíců nebo dokonce dnů jsou směšné a očividně jsou prováděny s cílem zakrýt možné nežádoucí účinky, které se objeví později po podání vakcíny. Znovu se nabízí otázka, jak je možné, že regulační orgány umožňují výrobcům provádět tak nedbalé studie.

Dokonce i při takových na míru šitých, velmi krátkých studiích nežádoucích účinků hlásí výrobci u různých vakcín spoustu nežádoucích účinků. Doporučuji všem, aby si přečetli příbalové letáky výrobců a dozvěděli se více o různých hlášených nežádoucích účincích zaznamenaných během těchto krátkých zkušebních období.

Na závěr o bezpečnosti vakcín bych se chtěl krátce dotknout hliníku (Al3+). Negativní účinky Al na lidský mozek a následně jeho podíl na neurologických onemocněních byly prokázány v mnoha studiích, přesto se dnes používá v adjuvansech většiny dětských vakcín. Adjuvans je látka, která zesiluje reakci imunitního systému proti podávanému antigenu, a zvyšuje tak jeho účinnost. Je opět šokující, že pro množství hliníku ve vakcínách nejsou zdravotnickými orgány stanoveny žádné limity. Je tedy na rozhodnutí výrobce, jaké množství Al ve svém výrobku použije. Naše regulační orgány tvrdí, že hliník ve vakcínách je bezpečný, aniž by uvedly, jaká je jeho bezpečná hladina, a aniž by stanovily maximální množství Al ve vakcínách. Do dnešního dne nebyly provedeny žádné komplexní studie o tom, jaké je bezpečné množství hliníku v dávce vakcíny.

Farmaceutické společnosti již dlouho tvrdí, že jejich vakcíny jsou bezpečné (navzdory mnoha skandálům v historii tohoto odvětví), a využívají k tomu naše státní zdravotní úřady a mocná masmédia s bezohlednými novináři, kteří jsou na jejich výplatních listinách. Stalo se také zvykem kritizovat nebo zesměšňovat ty, kteří podrobují jejich produkty kritické analýze. Jsou označováni za váhavé skupiny nebo konspirační teoretiky, kteří pravděpodobně podkopávají zdraví naší společnosti tím, že odmítají vakcíny, které jsou podle všeho dobré pro naše děti.

Stačí však pochopit, jak špatně jsou u vakcín prováděny dva výše zmíněné základy testování bezpečnosti farmaceutických výrobků – placebo testy a dlouhodobé studie bezpečnosti – a vidíme, že ani jedno z toho není prováděno řádně, což vyvolává u rodičů zcela pochopitelné váhání.

Vzhledem k výše uvedeným závažným záměrným nedostatkům v bezpečnostních postupech při očkování a s ohledem na nárůst neurologických a autoimunitních onemocnění se zdá být obtížné tvrdit, že vakcíny jsou bezpečné a mohou být podávány našim dětem bez oprávněných obav.

Děkuji vám za přečtení a prosím, kontaktujte mě, pokud si chcete o tomto tématu vyměnit názory.