Trudeauovo skutečné dědictví je dluh 576 miliard dolarů

Rozhodl jsem se ještě jednou ve Zvědavci vzpomenout úmrtí bývalého prvního ministra Kanady Pierra Trudeua. K rozhodnutí mě přivedl kritický článek otištěný 8. října v Toronto Sun. Zaujal mě svou otevřeností, protože kritických článků na toto téma bylo v kanadském tisku jinak minimálně (naopak - minulý týden jsme byli doslova zahlceni uplakanými a oslavnými články o velkém Trudeaovi. Např. celostátní noviny Globe and Mail připravily šestnáctistránkovou zvláštní přílohu o největším a nejlepším kanadském premiérovi - chcete-li vidět tu hysterii, klikněte na http://www.globeandmail.ca/trudeau/). Autorem je známý kanadský novinář Eric Margolis. Požádal jsem ho o dovolení přeložit a uveřejnit jeho článek ve Zvědavci a pan Margolis vyhověl. Rád bych mu touto cestou poděkoval.

O mrtvých jen dobře, říká se. Ne vždy to je ale možné. Trudeaua zemřel minulý týden a my jsme nyní svědky toho, jak je jeho památka hrubě zkreslována a únavně sentimentalizována Trudeauovými dědici v liberální straně ve snaze získat hlasy v nadcházejících volbách. Trudeaův duch, prohlášený za svatého, je zneužit podobně jako mrtvé tělo španělského hrdiny El Cida, které bylo přivázáno na koně a vysláno do boje.

Většina Kanaďanů prošla procesem vymývání mozku, aby uvěřila, že Trudeau byl výborný první ministr, který vybudoval silnou, prosperující a humánní Kanadu. Tahle lež byla nadšeně opakována stále více levicovými Globe and Mail (celostátní kanadské noviny - pozn. vydavatele) v jedné z mnoha svých uplakaných, svato-naučných holdů na nebe vystoupivšímu Pierrovi: "První ministr Jean Chretien se považuje za hlavního obhájce Trudeuaových vizí o spravedlivé a soucitné Kanadě."

Dovolte, abych přesněji definoval cenu Trudeaovy "spravedlivé a soucitné Kanady".

* V roce 1968, kdy bohatý Trudeau opustil místo socialisticky smýšlejícího profesora a stal se prvním ministrem, kanadský národní dluh byl skromných 11,3 miliardy dolarů; deficit státního rozpočtu byl nula. Když v roce 1984 Trudeau opouštěl úřad, dluh narostl do 128 miliard a roční deficit dosáhl 25 miliard. Ale to byl teprve začátek.

* Největší kanadský kormidelník vytvořil ohromnou byrokracii a masivní sociální programy, aby koupil hlasy pro svou liberální stranu. Omezil obchod a volný trh, zavedl konfiskační daně. Trudeau zavlekl Kanadu tak daleko nalevo, že dnešní Canadian Alliance - umírněná strana středu podle světového standardu - je pravidelně označována jako "pravicová" nebo "ultra pravicová".

Když Trudeau nastoupil do úřadu, náklady na státní správu dosahovaly 30 procent ekonomické produkce země (stejně jako v USA). Když odcházel, tyto náklady dosahovaly téměř 53 procent. S polovinou všech pracujících přímo nebo nepřímo zapojených ve státních službách byl národ nakažen státem sponzorovanou leností.

Vláda má sloužit svým daňovým poplatníkům. Ale za Trudeua a jeho následovníků to byli Kanaďané, kteří dřeli a sloužili své stále více pohrdavé a autokratické vládě. Občané byli podvedeni tvrzením, že když Ottawa někoho zdaní deseti dolary a vrátí dva, jde o "výhody" a "sociální služby".

Zbožňován všemi

Trudeau je dodnes zbožňován mnohými. I já bych byl zbožňován, kdybych rozdal a rozházel miliardy dolarů, půjčených od daňových poplatníků.

* V roce 1970 bylo Švýcarsko, USA a Kanada třemi nejbohatšími zeměmi světa. Kanadský dolar měl hodnotu 1,06 amerického. Dnes, díky Trudeaovu socialismu a následnému selhání Briana Mulroneyho (převzal úřad prvního prvního ministra po Trudeaovi - pozn. vydavatele) zastavit propad, se kanadský dolar mění v dojímavém a ponižujícím kurzu za 0,66 amerického.

Není divu, že příliv zahraničních investic, tohoto záchranného člunu růstu kanadského hospodářství, vyschl. Většina Kanaďanů nepochopila, že reálná cena jejich majetků klesla o 33 procenta. Neúnavnou devalvaci dolaru Ottawa v podstatě zcizila úspory občanů.

* Poté, co Trudeau odešel do penze, jeho nezastavitelní kejklířští nástupci přidali na obrátkách. Kanadský federální dluh - částka, kterou si Ottawa vypůjčila v minulosti a která zůstává nevyplacena -, rychle vystoupil do výše 576 miliard dolarů, což v přepočtu představuje 54 tisíce na každého daňového poplatníka.

Třetina všech federálních daní jde na splácení úroků z této půjčky - stejně jako na nevyplacené kreditní kartě. Pouze v roce 1999 zaplatili Kanaďané 41,5 miliardy na úrocích, což je čtyřnásobek toho, co vláda v Ottawě investuje do obrany země.

Připočtěte 2,3 bilióny (to není chyba tisku, opravdu se jedná o bilióny - pozn. vydavatele) v nekrytých penzijních závazcích a částka se vyšplhá na ohromujících 244 tisíce dluhu na každého jednotlivého daňového poplatníka. Kanadská "spravedlivá a soucitná společnost" je postavena na hoře dluhu, jehož splácení bylo přeneseno na budoucí generace.

* V roce 1970 patřila Kanada mezi hospodářsky vyspělými státy k nejméně zadluženým zemím - s nejnižšími daněmi. Dnes tvoří Kanada spolu s Belgií a Itálií trojici nejvíce zadlužených zemí. Přestože rozpočtový deficit se podařilo Ottawě eliminovat (za použití drtivých daní), monstrózní státní dluh zůstává nezměněn. Spojené státy budou schopny vyplatit celý svůj státní dluh v roce 2012. Započítáme-li želví rychlost, jako vyplácí Ottawa svůj dluh, bude Kanadě trvat dalších 288 let k likvidaci svého federálního dluhu.

* Za vytrubovanou parádou mírových misí zničil Trudeau kdysi silné kanadské vojenské síly a ponechal národu bezbranného vojenského eunucha bez mezinárodního vlivu a naprosto závislého na USA, co se národní obrany týče.

* Zdravotnictví - korunní šperk kanadského socialismu - státem kontrolovaná medicína je jeden velký chlév. Spojené státy utratí 13,5 % federálních příjmů na zdravotnictví; Kanada utrácí 9,5 %. Nezaměstnanost je v Kanadě o 3,5 - 5 procent vyšší než v USA, nejinteligentnější a nejpodnikavější lidé utíkají na jih. Kanada se stala ekonomickou, intelektuální a kulturní stojatou vodou s velkým nápisem byrokratická Ottawa.

* Trudeau byl žhavě proti-americký. Pohrdl volným (bezcelním) obchodem, místo toho se pokusil transformovat Kanadu do dalšího socialistického Švédska, obdivujíce marxistické diktátory jako byli Mao, Nyere a Castro.

Před třiceti lety byla Kanada bohatá, silná a vážená. Po třech dekádách Trudeaova násilného socialismu máme výsledky: podminování kanadské ekonomiky - centra národní síly a podpoření separatismu v Quebecu.

Nesmírná ekonomická škoda uvalena Trudeuaem a jeho následovníky možná fatálně oslabila dříve silný národ až do takového bodu, kdy připojení ke Spojeným státům bude nevyhnutelné. Tato perspektiva, bilióny dluhů a 66centová kanadská rupie jsou skutečným Trudeaovým dědictvím.

Děti dětí vašich dětí budou stále platit za "spravedlivou a soucitnou společnost" Pierra Trudeaua.