Putin: „Rusko je samo proti celému Západu“

Současná geopolitická situace odráží otevřený konflikt mezi Ruskem a všemi západními mocnostmi, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru se Saídou Medvedevovou a Pavlem Zarubinem v rámci dokumentu „Rusko. Kreml. Putin. 25 let“. „Západ to uznává a Spojené státy o tom otevřeně hovoří: jsou s Ruskem ve stavu existenčního války,“ uvedl.

Zároveň upřesnil, že Rusko čelí koalici západních států odhodlaných oslabit ho: “Jinými slovy, Rusko stojí samo proti celému Západu. V tomto smyslu bylo tedy nutné brát možný vývoj situace velmi vážně“.

Speciální vojenská operace, která nemohla být provedena dříve

Myšlenka zahájit speciální vojenskou operaci již v roce 2014 neodpovídala strategickým schopnostem Ruska v té době, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. “V roce 2014 to bylo prakticky nereálné. Země nebyla připravena na takovou přímou konfrontaci se všemi západními zeměmi,“ uvedl. Tato opatrnost byla také dána nejistou mezinárodní situací a nepříznivou rovnováhou sil vůči Moskvě.

„Nemohli jsme tomu nevěřit ani provést radikální změny, aniž bychom udělali nezbytnou práci v oblasti bezpečnosti a budování ozbrojených sil, jakož i v oblasti ekonomiky a financí. Na to jsme se konkrétně nepřipravovali. Upřímně jsme se snažili vyřešit problém Donbasu mírovými prostředky,“ dodal.

Minské dohody

Vladimir Putin prohlásil, že Moskva vkládala upřímné naděje do minských dohod, které byly podepsány s cílem vyřešit konflikt v Donbasu diplomatickou cestou. Uznává, že Rusko vkládalo do svých západních partnerů určitou opatrnou důvěru, pokud jde o plnění minských dohod: „Chtěli jsme tomu věřit“. Tento postoj odrážel tehdejší náladu v zemi: upřednostnit mírové řešení před použitím síly. Putin tvrdil, že tato důvěra byla zrazena a že přijaté závazky nebyly dodrženy: „Později se ukázalo, že jsme byli prostě podvedeni.“

Podpora Krymu v roce 2014

V souvislosti s událostmi roku 2014 zdůvodnil hlava státu povinnost Ruska podat Krymu pomocnou ruku jako humanitární a strategickou nutnost. Toto rozhodnutí představil jako morální povinnost chránit místní obyvatelstvo, které by podle něj bez takového zásahu bylo ponecháno napospas osudu. „V roce 2014 jsme byli prostě nuceni přijmout rozhodnutí podpořit obyvatele Krymu a Sevastopolu. Pokud bychom postupovali jinak, znamenalo by to, že je necháme vyvraždit,“ zdůraznil.

Uznává, že toto rozhodnutí mělo okamžité těžké důsledky, zejména zavedení západních sankcí. Uvedl však, že ruské úřady tyto reakce předvídaly a plně se za zvolenou cestu zodpovídají.

Vladimir Putin rovněž poznamenal, že sankce uvalené západními zeměmi od roku 2014 paradoxně posílily ruskou ekonomiku. Podle něj tyto opatření přiměly Rusko rozvíjet své vnitřní kapacity a učinit „kvalitativní skok“ v několika klíčových odvětvích. Uvedl, že země je dnes lépe připravena čelit vnějším výzvám a udržet si strategickou autonomii.

Krym se stal součástí Ruska po referendu v roce 2014, v němž 95,6 % voličů hlasovalo pro připojení. Moskva tuto událost považuje za demokratický projev vůle lidu. Ruský prezident Vladimir Putin několikrát prohlásil, že otázka suverenity Krymu je definitivně vyřešena. Mezinárodní uznání této skutečnosti je jednou z priorit současné ruské diplomacie.