Očkované versus neočkované – které děti jsou zdravější?

Ivo Zvardoň

V poslední době se hodně diskutuje o výhodách a nevýhodách očkování dětí.

Mnoho lidí si během pandemie Covidu uvědomila, že byli svými zdravotnickými úřady a vládami lhaní nebo uvedení v omyl, co se týkalo experimentálních mRNA vakcín proti Covid-19. Dalším faktorem je dramatický nárůst autoimunitních a neurologických onemocnění u dětí, zejména ve vyspělých zemích, přičemž mnozí vědci poukazují na vakcíny jako na hlavního viníka.

To má za následek vyšší míru skepse vůči vakcínám obecně. Bohužel to stále více vede k rozdělování společnosti mezi tzv. Pro-očkování a Proti-očkování skupiny. Podle mého názoru je tento přístup špatný a nejlepší způsob, jak posoudit problém, zda očkovat či nikoliv, je analyzovat výsledky nezávislé vědy. Naštěstí již byly provedeny nezávislé studie, které porovnávaly děti, které dostaly vakcíny, s těmi, které nedostaly.

Tento článek je tedy určen především všem, kteří uvažují o vakcíně pro své dítě.

Uvádím zde 5 nezávislých studií, které porovnávají očkované versus neočkované populace. Nezaměřují na konkrétní vakcínu – porovnávají jedince neočkované s těmi, kteří jsou očkovaní (zcela nebo částečně), podle doporučení CDC (Centre for Disease Control and Prevention – Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) očkovacího kalendáře dětí v USA, nebo v případě nizozemské studie podle holandského očkovacího programu.

Tyto studie považuji za zajímavé a důležité a doporučuji všem, aby si je přečetli celé. Je také důležité pochopit, jak byly tyto studie provedeny a co říkají výsledky. Nicméně pro ty, kteří nemají čas, je zde malý resumé výsledků jednotlivých studií.

Pilotní srovnávací studie o zdraví očkovaných a neočkovaných dětí ve věku 6 až 12 let v USA (Anthony R Mawson, Brian D Ray, Azad R Bhuiyan, Binu Jacob, 2017).

https://www.oatext.com/pdf/JTS-3-186.pdf

Vzorek 666 dětí, věk 6-12 let. 261 dětí neočkovaných, 405 dětí plně nebo částečně očkovaných. Výsledek: Očkované děti měly:

-3,2x menší pravděpodobnost, že onemocní planými neštovicemi (7,9 dětí v očkované skupině oproti 25.3 v neočkované skupině)

-3,3 x menší pravděpodobnost, že onemocní pertusí (2,5 vs 8,4).

Ale očkované děti měly také:

-4,2 x vyšší pravděpodobnost diagnózy ADHD (4,2 u očkované skupiny oproti 1 u neočkované skupiny)

-4,2x vyšší pravděpodobnost diagnózy ASD (porucha autistického spektra) (4,2 vs 1)

-5,2x vyšší pravděpodobnost, že bude diagnostikována porucha učení (5,7 vs 1,2)

-3,7x vyšší pravděpodobnost diagnózy jakékoli neurovývojové poruchy (NDD)

-2,9x vyšší pravděpodobnost vzniku ekzému (9,5 vs 3,6)

-26x vyšší pravděpodobnost diagnózy alergické rýmy (10,4 vs 0,4)

U částečně očkovaných dětí byly hodnoty u většiny stavů mezi hodnotami očkovaných a neočkovaných dětí.

Zajímavé je, že jak ukázaly jiné podobné studie, u chlapců byla ve srovnání s dívkami vyšší pravděpodobnost, že budou diagnostikováni s jedním z těchto stavů (2x vyšší pravděpodobnost, že dostanou alergie, 4x vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikován autismus, a 2x vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována některá neurovývojová porucha).

-Analýza zdravotních výsledků u očkovaných a neočkovaných dětí: Opožděný vývoj, astma, ušní infekce a gastrointestinální poruchy (Brian S Hooker a Neil Z Miller, 2020).

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7268563/

Studie publikovaná v prestižním časopise SAGE Medicine Magazine. Autoři porovnávali 2047 očkovaných vs. neočkovaných dětí min. věk 3 roky a max. věk 12,5 let, narozené po roce 2005 – děti očkované v 1. roce oproti dětem, které v 1. roce očkované nebyly. Autoři použili data ze 3 pediatrických praxí ve Spojených státech amerických. Výsledky:

Ve srovnání s neočkovanými dětmi měly očkované děti:

-2,1x vyšší pravděpodobnost, že bude diagnostikován s vývojovým opožděním (10,4 vs 5,1)

-3,7x vyšší pravděpodobnost diagnózy astmatu (5,6 vs 1,5)

-1,5x vyšší pravděpodobnost diagnózy ušní infekce (25,9 vs 17)

-2,9x vyšší pravděpodobnost diagnózy gastrointestinální poruchy (6,5 vs 2,2)

-Nizozemská asociace pro svědomité očkování (NVKP), Nizozemsko, zveřejnila svou vlastní studii o výsledcích 312 plně očkovaných oproti 231 neočkovaným dětem. Částečně očkované děti nebo děti, které se neřídily holandským očkovacím programem, byly vyloučeny.

https://www.nvkp.nl/ziekten-en-vaccins/overzicht/enquete-2006/

Ve srovnání s neočkovanými dětmi měly očkované děti (průměrný výskyt):

-2,7x více ušních infekcí (167:62)

-11x agresivnější chování (57:5)

-7x více křečí/kolaps (21:3)

-2x více návštěv u praktického lékaře (143:65)

-Předčasný porod, očkování a neurovývojové poruchy: Průřezová studie očkovaných a neočkovaných dětí ve věku 6 až 12 let (Mawson et al.2017)

https://oatext.com/Preterm-birth-vaccination-and...

Tato studie porovnávala očkované děti narozené normálně a předčasně narozené s neočkovanými dětmi narozenými normálně a předčasně narozenými.

Ve srovnání s neočkovanými dětmi měly očkované děti:

-2,7x vyšší šance na neurologické postižení (NDD)

-14,5 x vyšší pravděpodobnost neurologického postižení při předčasném narození

-Zdraví versus porucha, nemoc a smrt: Neočkované osoby jsou nesouměřitelně zdravější než očkované (Joy Garner, The Control Group, 2022)

https://www.researchgate.net/publication/...

Existuje více nezávislých studií očkovaných versus neočkovaných dětí, většinou s podobnými, znepokojivými výsledky. Velmi doporučuji jejich přečtení.

Taktéž doporučuji čtenáři, aby analyzoval studie vedlejších účinků konkrétních vakcín.

Velmi podobné výsledky těchto studií podporují jejich vědeckou robustnost. V případě Mawsonovy studie o relevanci studie svědčí i fakt, že částečně očkované děti měly míru vedlejších následků někde mezi očkovanými a neočkovanými dětmi.

Vzhledem k výsledkům těchto nezávislých studií bychom měli oprávněně pochybovat o tzv. vědeckých studiích financovaných primárně nebo částečně výrobci vakcín s postupy šitými na míru tak, aby přinesly pozitivní výsledek pro vakcínu. Smutným faktem je, že zákon po výrobcích vakcín nepožaduje, aby byly prováděny skutečné placebo studie. Lékařská věda definuje placebo jako inertní, obvykle slaný roztok. Farmaceutické společnosti však používají pro kontrolní skupinu jinou, obvykle starší vakcínu, anebo hliníkový adjuvans. Experimentální skupina je tedy porovnávána s kontrolní skupinou, která dostane jinou vakcínu, přičemž výsledek testované vakcíny je tudíž pozitivní. Vzhledem k tomu, že inertní placebo bylo vždy zlatým standardem v medicíně, může se někomu zdát velmi bizarní (ačkoli pochopitelné, vezmeme-li v úvahu farmaceutickou lobby), že tento přístup zdravotnické úřady povolují.

Navíc výrobci neprovádějí žádné dlouhodobé studie vedlejších účinků. Studium ve většině případů trvá jen několik týdnů, poté je studium ukončeno. Nežádoucí účinky vakcíny z dlouhodobého hlediska proto nejsou známy.

A konečně, zákon umožňuje farma společnostem nenést odpovědnost za škody způsobené vakcínami (V USA – zákon Kongresu H.R.5546 – ​​National Childhood Vaccine Injury Act z roku 1986, který eliminoval finanční odpovědnost farmaceutických společností za poškození způsobená vakcínami).

S ohledem na znepokojivé výsledky z výše zmíněných a dalších studií je jasné, že ujištění našich zdravotnických orgánů nejsou založeny na relevantních vědeckých faktech.

Tyto nedostatky jsou spíše alarmující a vzhledem k nárůstu autoimunitních a neurologických onemocnění je zřejmé, že vakcíny k problému nepochybně přispívají.

Měli bychom se obrátit na naše zdravotnické úřady s požadavkem zkoumat bezpečnost vakcín, které jsou uváděny na trh a podávány našim dětem. Potřebujeme zajistit, abychom měli řádně otestované a bezpečné vakcíny v zájmu této i budoucí generace.

Pokud by měl někdo zajímavé poznatky či reakce, neváhejte kontaktovat autora přímo na Instagramu (IG: ivozvardon).