No dobrá, tentokrát jsem tím hlupákem já

Tak jsem se tady nedávno kasal, jak jsem šikovně zvládl otevření digitálních hodinek a výměnu baterie, a podívejme: dnes jsem v roli obecního blba vystupoval já.

Problémy s televizí začaly asi před měsícem. Kanál číslo 6 oněměl. Žádný zvuk, ani pípnutí. A kanál číslo 11 zvuk měl, ale z úplně jiného kanálu. Měsíc jsem se rozčiloval nad mizernými službami kabelové společnosti, až jsem se nakonec odhodlal a zvedl sluchátko help line kabelové společnosti. Ozvala se docela příjemná paní.

Spustil jsem hned, sice slušně, ale s ironií v hlase, jak je u mně nepěkným zvykem, že mi nejde zvuk u kanálu číslo šest a kanál jedenáct má zvuk, ale úplně odjinud. A co je to za služba, že jo, tolik peněz platíme, a oni nejsou schopni opravit po tak dlouhou dobu výpadek zvuku u dvou kanálů.

Paní se nenechala vyvést z míry. "Podívejte se, co vám běží na šestadvacítce," požádala mě. Jo, paní, já mám telefon v jiné místnosti než televizi, a ta je navíc teď vypnutá. Chcete, abych to šel zapnout a podíval se?" "Ano, prosím, buďte tak hodný." "Tak moment."

Odložil jsem sluchátko a šel zapnout televizi. Kanál 26. Nějaká reklama na sportovní obuv. Vrátil jsem se ke sluchátku a sdělil paní na druhém konci, co jsem viděl. A hned jsem přidal, že nechápu, proč se ptá na kanál 26, když já mám problém s kanály 6 a 11. "A zvuk je v pořádku?", ptala se.

Znovu jsem se vrátil k televizi. Teprve teď jsem zaregistroval, že zvuk sice na šestadvacítce běží, ale také z jiného kanálu. Ani jsme si toho dříve nevšimli, tenhle kanál nesledujeme.

Vrátil jsem se k telefonu a oznámil svůj objev. "Tak to musíte přepnout (nebo vypnout, neporozuměl jsem dobře) sejp (či snad snajp?)," poradila paní. "Cože?" "Sejp". Nikdy jsem takové slovo neslyšel. "Es-ej-pí", hláskovala.

"Hm, a kde to najdu?" "Máte to v menu pod Audio." Paní už asi pochopila, že mluví s úplným blbcem. "Jestli chcete," říká, "my k vám můžeme poslat technika, ale bude vás to stát 35 dolarů." "Tak to tedy ne. Pokud to mohu opravit, zvládnu to sám."

Znovu jsem se vydal k televizi. Ovládač v ruce. Tlačítko MENU. Vyskočily čtyři řádky: Video, Audio, Time, Setup. Zvýrazněno Video. Jak sjedu kurzorem na další řádek? Zkouším šipku vpravo. Nic Šipka vlevo. Nic. Tlačítko PROG. Nic. Tlačítko DISP.MODE. Nic. Tlačítko EXIT. Nic. Tlačítko Vol. Nic. Tlačítko CH. Nic. Tlačítko Play. Nic. Zkrátka, abych nezdržoval, prošel jsem všechna tlačítka dálkového ovládače, aniž bych objevil, jak zvýrazním následující řádek v menu. Až nakonec jsem znovu stiskl MENU a hele - zvýraznil se řádek Audio. Znovu jsem stiskl MENU a zvýraznil jsem řádek Time. Opakovaně jsem tedy tiskl MENU, až jsem se dopracoval k řádku Audio. A hned se rozvinuly další volby: Settings -> Music, další řádek MTS, další řádek Speaker.

Vrátil jsem se k telefonu. Paní trpělivě čekala. Vysvětlil jsem jí, že položku Audio jsem sice v menu našel, ale SAP tam není. "Co máte za televizi?", chtěla vědět. "Samsung. Levnou," dodal jsem jakoby na omluvu. Víte, my moc televizi nesledujeme." "To je v pořádku, rozumím," říká chápavě, jakoby rozhovory s chudáky a blbci byly jejím denním chlebem. "Víte co, já vás už nebudu zdržovat," říkám. "Já teď zavěsím a zkusím na to přijít sám. Nezdaří-li se mi to, znovu vám zavolám." "Dobře, jak chcete. Můžu pro vás ještě něco jiného dnes udělat?" "Ne, děkuji, to je všechno." Zavěsil jsem.

Sevřel jsem ovládač v ruce a vydal se bojovat s televizí. Tisknu MENU. Čtyři řádky. Znovu tisknu MENU. Jsem na řádku Audio. Settings -> Music, MTS, Speaker. Jak se dostanu do submenu? Zkouším všechny knoflíky ovládače včetně SELECT, LINE IN, REC, P/S STILL, AUDIO, CLEAR, DISPLAY, EJECT, SP-SLP, TRACKING, SLOW, REPLAY. Nic. Pak najednou nějakým zázrakem se mi podařilo přenést kurzor do submenu. Vůbec nevím, co jsem stiskl. I další postup zůstává pro mě jaksi v mlze. Vím jen, že asi po třech minutách se mi podařilo rozvinout vložené volby pro položku MTS v Audio, a zde jsem objevil to tajemné SAP, o kterém paní hovořila, spolu s položkami stereo a mono. Vybral jsem stereo, pak jsem další tři minuty bojoval s tlačítky ovládače, chtěje se dostat do vyššího menu a ven. Tlačítka EXIT, jak správně tipujete, pochopitelně k výstupu z menu nevedlo. Nakonec jsem se nějak ven z té džungle dostal.

Přepnul jsem na kanál šest, a podívejme: zvuk běžel. Kanál jedenáct: zvuky z reproduktoru souhlasily s dějem na obrazovce. Totéž kanál dvacet šest.

Když teď nad tím přemýšlím, vzpomínám si, že jsem asi před měsícem také zabrousil omylem do MENU a pak jsem se tam motal a motal a zřejmě při tom motání jsem vypnul (či zapnul, dodnes nevím, co vlastně) ten SAP.

Rozumějte, mě nezajímá, co je to MTS a SAP a všechny ty šílené funkce běžných spotřebičů. Kdybych chtěl, najdu si to na internetu, ale já opravdu nechci. Já chci jen jednoduše přístroj použít k tomu, k čemu původně býval určen.

Mívám z toho všeho komplex. Máme doma video, které jsme použili za ty roky všeho všudy asi pět krát. Nikdy, za celou tu dobu, jsem nebyl schopen přinutit ten pekelný stroj, aby něco nahrál. Moje digitální kamera má těch funkcí v různých menu a submenu snad sto třicet. Do dneška nedokáži bez návodu v ruce přepnout u ní blesk do režimu fill-in (slow). A když to zvládnu jednou, či deset krát s návodem v ruce, příště zase nevím, jak jsem se tam dostal, a musím znovu sahat po návodu. A to při tom fotografuji asi třicet let a nedělá mi potíže odhadnout z hlavy osvitové parametry většiny záběrů (poměr čas / clona). Ale jak ten čas a clonu na tom zatraceném automatickém digitálním fotoaparátu nastavit, to už nevím. Ironicky, kamery, které umožňují jednoduché ruční nastavení osvitových parametrů, patří dnes k těm nej nejdražším. Jako kdyby vyrobit je bylo nejnáročnější. Nechápu to.

Zvládnu složit počítač z dílů, dokáži na desce najít chybný kondenzátor, vypájet ho a vložit nový. Ale neumím nastavit video, aby mi nahrálo požadovaný pořad. Selhávám tam kde nelze uplatnit logiku.

Funkce těch tlačítek u různých zařízení denní potřeby se musíte naučit jako básničku a musíte být neustále v obraze a tu básničku se znovu přeučovat při každém novém zařízení, protože jejich tvůrci nic neumístili intuitivně a logicky. Očekávají od vás neutuchající technické nadšení a jakýsi vnitřní instinkt pro jejich vlastní logiku.

Asi se opravdu nehodím do dnešní doby.