Ohromující dekapitulace? Netanjahuovo „šílenství“

Velká válka mezi Izraelem a Íránem pravděpodobně brzy vypukne – tvrdí to izraelský ministr obrany Gallant. Bude zahájena, až Izrael zahájí svůj dlouho zvažovaný úder na Írán. Gallant slíbil, že izraelský úder na Írán bude „smrtící, přesný a zejména překvapivý“, a dodal, že Írán „nepochopí, co se mu stalo a jak“.

„Jak“ tak – zajímavá volba slov.

Od dnešního rána není po Gallantem slibované smrtící reakci ani stopy. Zdá se, že Izrael, který původně přikládal důležitost rychlé a přímé reakci, čeká na zřízení baterií protiraketových střel THAAD – a na příjezd amerických jednotek, které je budou obsluhovat, do Izraele.

THAAD pravděpodobně nezmění pravidla hry. Írán 1. října dokázal, že je schopen nasytit a přemoci izraelskou protivzdušnou obranu dvěma po sobě jdoucími salvami přilétajících balistických raket. V souvislosti s příchodem THAAD jde jednak o to, že Izraeli dochází záchytné rakety, a jednak o to, že zatažení USA do války mezi USA a Íránem – je pro Netanjahua nesmírně důležitější než dodržení časového harmonogramu.

Baterie THAAD by paradoxně mohly způsobit právě to (vtáhnout USA do války). S americkými silami, které jsou nyní rozmístěny na zemi na podporu izraelské vojenské kinetické akce proti Íránu, Izrael fakticky vkládá do válečného dramatu americký „trojdrát“: Pokud by byli američtí vojáci zabiti, pak jsou USA ve válce s Íránem; cítily by se povinny na smrt amerických vojáků rázně reagovat.

Netanjahu si tuto válku přeje již 25 let. Nyní vidí, jak nabývá pevných obrysů – přímo před jeho očima. Z jeho pohledu navíc přichází v příznivém okamžiku – těsně před americkými volbami, v nichž se téměř každý kandidát uchází o vyjádření věrnosti Izraeli.

Aby bylo jasno, nejde o žádné „malé pivo“. V případě ohrožení Teheránu může přerůst ve velký konflikt s Ruskem. Izraelská genocida v Gaze a jeho nelidské – za hranicí všech pravidel války – bombardování civilistů v Libanonu s cílem přinutit terorizované obyvatelstvo k podřízenosti, učinily z Ruska plnohodnotného partnera Íránu. Rusko proto usilovně pracuje na doplnění íránské obrany vlastními špičkovými obrannými systémy.

Úloha Ruska se však pravděpodobně omezí na poskytování této obranné pomoci Íránu: Ruské ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance), nejnovější systém elektronického boje, některé rakety a možná i rakety protivzdušné obrany S-400 (jejich příchod do Íránu však nebyl potvrzen).

Rusko bude mít hlavní zájem na tom, aby sledovalo, jak se tyto zbraně osvědčí proti izraelskému úderu.

Pokud by fungovaly dobře, znamenalo by to významnou podporu ruského všeobecného odstrašení.

A v tom spočívá klíčový bod: Izraelští sionisté a američtí neokonzervativci považují cestu k Moskvě bez palcátu za cestu přes Teherán, který bude bez hlavic a poražen. Vítězství Íránu – tedy vítězství odboje – je do značné míry ruským zájmem.

Bidenův tým, nadšený izraelskou dekapitulací velké části vysokého vedení Hizballáhu a povzbuzený možná nepovolenými (a špatnými) signály z Íránu, že by mohl na izraelský úder reagovat perfekcionisticky, by mohl vnímat, že se rodí nový Blízký východ vedený sionisty.

Zasáhnou náčelníci štábů v Pentagonu, aby zastavili pochod ke konfliktu – jako to udělali v případě Blinkenových plánů na eskalaci na Ukrajině? Zdá se to nepravděpodobné. Dosud bezvýhradně podporovali Izrael. A souhlasili s vysláním baterií THAAD.

Náčelníci štábů jistě pocítí silné proizraelské nálady v Kongresu, které jsou ve výrazném kontrastu s rostoucím rozčarováním z Ukrajiny.

Přesto není boj s Íránem – podporovaným Ruskem a Čínou – žádnou maličkostí: je skutečně „vítězný“? A co když ne? Co když Izrael prohraje – a tedy i Amerika? Bylo by to zemětřesení; ponížení, které by otřáslo západním světem.

Jeden z komentátorů, James Kroeger, zajímavě předpovídá, že „izraelský útok, pokud k němu dojde, bude dalším dekapitujícím úderem: Tentokrát bude proveden ještě ohromujícím způsobem než ten, který provedli proti Nasralláhovi“.

„Víte, Pentagon se nepodepíše pod plány IDF zaútočit na íránská ropná pole nebo dokonce na pohřbený íránský jaderný průmysl; ale v minulosti podporoval Izrael, když se zaměřil na vůdce hnutí odporu, kteří se staví proti Izraeli. Nepoužily IDF právě v Bejrútu 82 – 2 000librové americké bomby, aby zabily Nasralláha? Za plné spoluúčasti USA?

„V základním pojetí USA pravděpodobně schválí a možná i umožní úder ‚dekapitací‘ klíčových íránských vůdců v Teheránu v domnění, že Írán bude příliš ohromen na to, aby odpověděl útokem ‚totální války‘ na Izrael. Koneckonců, co Írán udělal poté, co byl Nasralláh zabit? Zaútočil na některé letecké základny IDF způsobem, který nezabil žádné Izraelce? Odradilo to Izrael od toho, aby se odvážil znovu zaútočit na Írán?“

„Co by Pentagon pravděpodobněneschválil, je použití jaderných zbraní k dekapitaci íránské vlády – protože by to právě mohlo stačit k vyvolání totální války, které se Pentagon tolik obává: Ale co když se mazaný Izrael poté, co přijme americkou pomoc při operaci, jejímž cílem je provést útok konvenční bombou 'bunker buster' na nejvyššího vůdce, rozhodne na vlastní pěst provést také taktickou nebo strategickou atomovou bombu na Teherán, která zcela zdevastuje íránské velení?“

„Pochopte, že záměrem Izraele není vyhnout se totální válce s Íránem, ale rozpoutat ji a použití atomové bomby na Teherán by právě to dokázalo. Stoprocentně zaručeně. Bibi chápe, že pokud po takovém útoku Írán odpoví útokem na Izrael vším, co má, bude schopen přimět Kongres, aby schválil vyhlášení války Íránu.“

„MSM a ministerstvo zahraničí [spolu s Kongresem] by se nejprve sešikovaly, aby popřely, že byly použity jaderné zbraně, a pak by se emotivně vymluvily, proč Izrael musel použít své jaderné zbraně ‚na svou obranu‘. Téma budou donekonečna opakovat: Chudák Izrael, kterému teroristé hrozili zničením, se uchýlil k jediné zbrani, která mu zbyla, aby porazil zlo, jemuž čelil...“.

„Šílenství? Ano. Netanjahuovo 'šílenství '“... Přesto je Gallantova záhadná “smrtící, přesná a hlavně překvapivá: Írán nepochopí, co se mu stalo a jak“ – podivná formulace přesně zapadá do této Kroegerovy teze.

Velká neznámá: Bude Pentagon schopen zaujmout stanovisko a odmítnout se podřídit? Pentagon se totiž důsledně staví proti totální válce mezi USA a Íránem.

Proč? Všechny válečné „hry“, které se v průběhu následujících let odehrály, skončily americkou prohrou.