NATO ve smrtící spirále

Ačkoli největší zprávou současnosti je, že NATO je nyní ve spirále smrti, nikdo to neříká nahlas, a tak to řeknu já a uvedu zde nejen skutečnost, ale i důvody, proč se tak děje, a proč konec NATO ve skutečnosti zvýší – místo aby snížil – bezpečnost všech členských zemí NATO, a nejen bezpečnost Ruska (proti kterému bylo NATO v roce 1949 založeno, aby si Rusko podrobilo):

Nejprve zde zveřejním výňatky z dnešního článku Stephena Bryena, který odešel do důchodu z čela jednoho z největších světových výrobců zbraní a působil také jako náměstek ministra obrany USA a jako personální ředitel senátního výboru pro zahraniční vztahy, a přestože dosáhl tak vysokých funkcí v americkém vojensko-průmyslovém komplexu, vyšel z něj jako člověk s vysokou integritou a jehož předpovědní přesnost v jeho článcích pro veřejnost se ukázala jako mimořádně vysoká – což je u člověka jeho původu velmi vzácné:

Prezidentská kandidátka a viceprezidentka Kamala Harrisová tvrdí, že nebude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského.

Válka na Ukrajině, která je válkou NATO, se vyvíjí špatně. Budoucnost NATO je zpochybněna.

Mezitím Zelenskyj, který byl právě nucen zrušit chystaný „mírový summit“ (oficiálně odložený na pozdější dobu), protože na něj nikdo nechtěl přijet, dal jasně najevo, že s Moskvou nebude jednat za žádných okolností.

Zelenskij chápe, že jakýkoli ústupek, který by mohl Rusku udělat, by pro něj byl osudný. Vzhledem k tomu, že se jeho armáda začíná rozpadat, spoléhá Zelenskyj na ochranu neonacistických elitních brigád. ...

Rusové tento nejnovější nápad nemusí odmítnout, protože díky Zelenskému je DOA (Dead on Arrival – mrtvý při příchodu). To samozřejmě nezabrání Evropě a některým ve Washingtonu, aby návrh stejně prosazovaly, a zároveň cpaly na Ukrajinu další zbraně v naději, že Ukrajinci vydrží až dlouho po amerických volbách. Pokud by Ukrajina zkrachovala před koncem října, znamenalo by to chaos pro demokraty v USA a pravděpodobně by se zhroutila i německá vláda a možná i otřesený francouzský režim.

Většina odborníků si myslí, že k tomu nedojde. Ale většina expertů se často mýlí.

Mezitím Rusové ze své strany nepřijmou příměří na místě, protože jim nic nenabízí. ...

Vyhlídky na splnění ruských požadavků jsou malé nebo žádné, a to ani ze strany současné ukrajinské vlády, ani ze strany většiny zemí NATO. Z tohoto důvodu Zelenského tvrdá linie, dokud trvá, zajišťuje, že skutečným cílem Ruska bude zcela nahradit ukrajinskou vládu vládou příznivou Rusku a ochotnou přistoupit na požadavky Moskvy.

Pokud se to Rusům podaří, NATO se bude muset stáhnout, což musí udělat tak jako tak, má-li si aliance zachovat nějakou důvěryhodnost. Bohužel, navzdory mnoha chvástavým řečem, šance na oživení NATO jako vojenské aliance, nevypadá nadějně.

Existují hluboké důvody, proč NATO navzdory zdání skomírá. Největším důvodem je, že NATO se rozšiřuje, aniž by věnovalo pozornost potřebě být důvěryhodnou obrannou aliancí. ...

Dnešní NATO je o rozšiřování, nikoli o obraně. Pokud jde o obranu, je NATO zcela závislé na Spojených státech a na americkém závazku vyslat na obranu rozšiřování NATO svou armádu, letectvo a námořnictvo.

Rozšiřování NATO jako politika vyžaduje rozsáhlé vojenské závazky amerických spojenců. To se nestane. ...

Důvodem, proč k tomu nedojde, je skutečnost, že americká vláda vydává ročně na „obranu“ nejen přibližně 900 miliard dolarů, které jdou ročně z ministerstva „obrany“, ale také přibližně 600 miliard dolarů, které jdou ročně z ostatních federálních ministerstev, jako jsou ministerstvo pro záležitosti veteránů, ministerstvo vnitřní bezpečnosti, ministerstvo financí, ministerstvo energetiky, NASA a zpravodajské služby. (To se dělá proto, aby se před veřejností skrylo, že vláda USA nevydává pouhých 37 % celosvětového vojenského rozpočtu, jak tvrdí Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru – na základě započítání výdajů POUZE ministerstva obrany -, ale něco přes 50 % celosvětového vojenského rozpočtu).

Vláda USA prostě nemá kapacitu na to, aby mohla vydávat mnohem více než 53 % všech ročních výdajů schválených Kongresem a schválených prezidentem, které v současné době spotřebovává. Přibližně polovina z těchto 53 % jde americkým firmám, jako jsou Lockheed Martin, General Dynamics, Boeing, L3Harris a Northrop Grumman, které vyrábějí a prodávají celému NATO a zbytku amerického impéria většinu z více než 100 miliard dolarů ročně z celosvětového prodeje výzbroje. Právě s tím se Rusko na Ukrajině potýká, a přestože se i američtí a spojenečtí výrobci výzbroje od roku 2022 ze všech sil snaží Rusko na ukrajinských bojištích převálcovat, nedostatek výzbroje je téměř výhradně na straně USA a jejich spojenců. V důsledku toho, pokud bude Ukrajina poražena Ruskem, což se nyní všeobecně očekává, bude tato prohra i prohrou NATO.

Důvod, proč by to bylo dobré pro mezinárodní bezpečnost, spočívá v tom, že podle velkého mezinárodního průzkumu veřejného mínění, který se globálně ptal „Která země je podle vás největší hrozbou pro mír v současném světě?“ jsou touto ‘největší hrozbou‘ v drtivé většině Spojené státy; a pokud tedy Biden, Harrisová nebo Trump skutečně sáhnou k jaderným zbraním, aby zabránili ruskému vítězství na Ukrajině, je jen malá šance, že z toho bude v drtivé většině obviněna Amerika namísto Ruska, ať už z toho bude mít kdokoli pozůstalé. Od 25. července 1945 má vláda USA jako svou prioritu č. 1 zničit Rusko, ale důkazy od 24. února 2022 ukazují, že tento cíl č. 1 skončí neúspěchem. Jaderným útokem na Ukrajině nic nezískáme. Pokud USA nepůjdou kvůli Ukrajině do jaderných zbraní, pak skončí nejen studená válka, kterou USA zahájily 25. července 1945, ale i její horké části, a to konečnou a nezvratnou porážkou amerického režimu Ruskem.

Tam, kde Bryen řekl, že „NATO je dnes o expanzi, nikoli o obraně“, tím – co možná nejnenápadněji – přiznal, že zakladatelské tvrzení NATO, že je „obrannou“ aliancí, není po konci komunismu v Rusku v roce 1991 ničím jiným než lží – a pak ukázal jeho skutečně agresivní realitu, když zdvojnásobil počet svých členských zemí až k samotným hranicím Ruska (přestože slíbil, že nic takového neudělá).

Rusko i Čína mají společnou antiimperialistickou zahraniční politiku; a jediné zbývající impérium – americké – již nebude hrozbou pro celý svět, pokud Rusko nakonec válku na Ukrajině vyhraje. Výsledkem by byl mnohem lepší svět.