Špatná zpráva pro USA, noční můra pro Izrael: Írán zřejmě získal vlastní jadernou bombu

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2024/10/10247-spatna-zprava-pro-usa-nocni-mura-pro-izrael-iran-zrejme-ziskal-vlastni-jadernou-bombu.htm

Sergej Iščenko

Tato zpráva, pokud se prokáže jako pravdivá, může zásadně změnit vojensko-politickou situaci nejen na Blízkém východě, ale v celém světě.

Nejprve vlivný zpravodajský kanál Al-Džazíra a poté zdroje z íránské opozice uvedly, že Írán s vysokou mírou pravděpodobnosti v hlubokém utajení nedávno provedl první podzemní test vlastní jaderné zbraně.

V návaznosti na to v sobotu ománský profesor Hamoud Al-Nufli na webu uvedl: „Írán možná brzy oznámí, že má jaderné zbraně, což způsobí Západu, Izraeli a těm, kteří jsou pod jeho ochranou, velmi velký šok.“

To by se dalo zaměnit za běžnou novinářskou „kachnu“, nebýt jedné skutečnosti. Minulý týden seismologové v sousední Arménii zaznamenali podivné zemětřesení o síle 4,4 stupně Richterovy škály, jehož epicentrum se nacházelo v řídce osídlené perské provincii Semnan. „Obrazce“, které arménské senzory okamžitě vypustily, skutečně vypadaly velmi neobvykle.

Jak vysvětlují odborníci, při běžných zemětřeseních začínají grafy otřesových řad nižší intenzitou. Poté dosáhne maxima. A teprve poté plynule klesá.

Zemětřesení, které zasáhlo území od Semnanu po Arménii, však vypadalo zcela jinak. Křivka síly podzemních poruch v Íránu náhle a okamžitě vylétla vzhůru. A pak se okamžitě sesula k zemi. Jako by se nic nestalo.

Všechno to vypadalo velmi podezřele. A až příliš se to podobalo obrazu, který stejné stanice zaznamenaly během prvních podzemních jaderných testů v Pákistánu v roce 1998. Kdy, jak se později ukázalo, bylo v poušti Haran v reakci na indické výzkumné vojenské cvičení odpáleno vlastní pákistánské plutoniové zařízení o kapacitě 20 kilotun v ekvivalentu TNT.

Za předpokladu, že Teherán skutečně disponuje jadernými zbraněmi, pak velká část událostí posledních měsíců na Blízkém východě zapadá na své místo. A spěch, s nímž Izrael zintenzivnil vojenské operace v regionu ve zjevné snaze vytvořit si důvody k masivním odzbrojujícím raketovým a bombovým úderům nejen proti Hizballáhu, Libanonu a Jemenu.

Ale hlavně proti Íránu, který je podporuje. A náhlá váhavost Spojených států vojensky podpořit takové zoufalé kroky Tel Avivu.

Že by západní spojenci něco zavětřili s předstihem a vážně se obávali o osud tisíců svých vojáků a důstojníků na blízkovýchodních vojenských základnách? Není to vyloučeno.

Připomeňme si alespoň publikaci londýnských Timesů, kterou mnozí přehlédli, ale která je ve světle současných událostí obzvlášť důležitá a která vyšla právě teď, 3. října. V ní se s odvoláním na britskou MI-6 a izraelské zpravodajské služby uvádělo, že do dubna 2025 bude Teherán schopen získat asi tucet jaderných hlavic připravených k použití.

The Times si vybraly nejkompetentnějšího komentátora těchto informací – bývalého náměstka ředitele MAAE Olliho Heinonena.

Zde je jeho vyjádření: „První kopie jaderného zařízení již možná byla získána (Íránem – ‚SP‘). Do dubna 2025 může mít Írán k dispozici deset jaderných hlavic, potenciálně připravených k použití... Írán zvýšil své zásoby uranu obohaceného na 60 % na téměř 165 kg, což je o 20 kg více, než pozorovatel OSN uvedl v květnu.

Případné použití atomové zbraně by pro Teherán představovalo příliš velké riziko, a tak je možné, že si islámská republika ponechá svou bombu pouze jako vyjednávací trumf. Izrael sleduje kroky Íránu směřující k výrobě jaderné bomby a zřejmě připravuje preventivní úder maskovaný jako odvetná akce.“

Dne 24. června 2024 varoval americký deník The New York Times svět před přesně stejnou věcí: „Zatímco zbytek světa je rozptylován válkami v Gaze a na Ukrajině, Írán se více než kdy jindy přiblížil k tomu, aby byl schopen vyrobit několik jaderných zbraní, a v posledních týdnech dramaticky zvýšil rychlost, s jakou může vyrábět jaderné palivo v zařízení zakopaném tak hluboko, že je prakticky nepropustné pro bomby ničící bunkry.....

Někteří členové íránské vládnoucí elity poprvé upouštějí od dlouholetého tvrzení, že jaderný program země slouží výhradně k mírovým účelům. Místo toho se veřejně hlásí k logice vlastnictví bomby a tvrdí, že nedávná výměna raket s Izraelem podtrhuje potřebu mnohem silnějšího odstrašujícího prostředku.“

Na tomto politicko-vojenském pozadí, na pozadí toho, co se na Blízkém východě děje již několik měsíců, je snadné předpokládat, že Peršané již ve skutečnosti mají v rukou bojově připravené atomové zbraně. Pokud je to pravda, pokud se první jaderná nálož již objevila v dispozici ajatolláhova režimu, pak musíte souhlasit: její praktické podzemní testy v polopouštní oblasti země by pro Teherán vypadaly zcela logicky a aktuálně. Protože nyní, při případných jednáních s nimi, by Západ nevyhnutelně ubral na intenzitě. Stejně jako tomu bylo, řekněme, v historii podobné konfrontace se Severní Koreou.

Zde je však nevyhnutelná otázka: bude mít Teherán v případě, že vojenská situace v těchto regionech dosáhne krajní meze, odhodlání udělat poslední krok a stisknout „červené tlačítko“? V této souvislosti bych doporučoval věnovat pozornost jen na první pohled záhadným a orientálně květnatým slovům duchovního vůdce Íránu Alího Chomejního.

Jeho citát plný skrytých náboženských významů s portrétem „otce národa“ Peršanů právě zveřejnila na svých internetových stránkách známá odbornice na orientalistiku Karine Gevorgyanová: „Buďte klidní. Všechny události, jichž jste svědky, jsou součástí obtížné cesty na vrchol. Neměli byste váhat. Chceme-li dosáhnout vrcholu Tochalu nebo Demavendu (hory v Íránu), budou na cestě jámy, kameny, vítr, kouř, plyn atd. Ale my přece stoupáme. Jdeme nahoru. Nemusíte se bát, tyto události jsou přirozené. Ve skutečnosti, kdyby tato cesta byla bez obtíží, pak by stálo za to si dělat starosti.“

A chápejte to, jak chcete. A mně přejel po zádech nepříjemný mráz. Alespoň mně.

A to, že Teherán má prostředky k dodávkám jaderných zbraní, které mohou překonat různé systémy protiraketové obrany, dokázal íránský raketový útok na Izrael 1. října.

„Železná kopule“ přehlédla několik citlivých úderů, což v Tel Avivu uznali. O to noční můrou jsou pro Izrael zprávy z Arménie.

Článek byl publikován 10.10.2024


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.