Izrael neútočí, protože byl napaden, ale protože dostal záminku

Hizballáh potvrdil, že při izraelském útoku, při němž zahynuly stovky lidí v obytných budovách v Bejrútu, byl zabit také vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh.

Je šílené, když lidé ospravedlňují tak strašlivé útoky na základě toho, že byl zabit i politický vůdce, který se jim nelíbí. Jako vážně? To je vaše obhajoba? Že ten masakr byl také politickým atentátem?

Bílý dům vydal prohlášení, v němž úder ocenil a označil ho za „míru spravedlnosti“, protože Hizballáh „byl zodpovědný za zabití stovek Američanů během čtyř desetiletí hrůzovlády“.

Ukazuje to, jak malou hodnotu přisuzuje západní impérium arabským životům, že atentát, který zabil stovky libanonských civilistů, je považován za „míru spravedlnosti“ za zabití stovek Američanů v průběhu čtyř desetiletí.

Find someone who loves you as much as Israelis love bombing hospitals. https://t.co/1TTVQeNppi

— Caitlin Johnstone (@caitoz) September 27, 2024

A nyní se Izrael údajně chystá zahájit „omezený“ pozemní vpád do Libanonu.

Obhajoba izraelských agresí slovy „Izrael byl napaden!“ by dávala větší smysl, kdyby Izrael nebyl zjevným podněcovatelem a neodpovídal na útok mnohem tvrdšími vlastními útoky a nevyužíval útok k ospravedlnění prosazování již existujících plánů.

Izrael nezabíjí všechny tyto lidi, protože byl napaden, Izrael zabíjí všechny tyto lidi, protože mu byla poskytnuta záminka. Izrael vždy chtěl zabírat další území a likvidovat obyvatelstvo, které se mu staví na odpor. Využívá politického momentu, který mu poskytl 7. říjen, k uskutečnění svých plánů, které chtěl uskutečnit po celé generace. Izrael po generace ždímá a ždímá a ždímá své cíle a čeká, až se dostatečně vzpírají, aby mu poskytli záminku.

Hodně se spekuluje o tom, zda a kdy se Írán zapojí do současného konfliktu podstatněji, ale ať už se stane cokoli, jakékoli zapojení Íránu do blízkovýchodních konfliktů by mělo neskonale větší legitimitu než angažmá USA v nich.

Už dlouho je zřejmé, že západní liberálové lžou o tom, kdo jsou a za co se zasazují, ale bylo třeba, aby demokrat dohlížel na genocidní zvěrstva během volebního období, aby se to plně potvrdilo.

I was a longtime Democratic adviser. I became an Independent in 2020. I vehemently oppose Trump and the GOP. Always will.

But it is demonstrably true that Biden's presidency has been far deadlier, bloodier, and violent than Trump's.

— Peter Daou (@peterdaou) September 28, 2024

Výše uvedený Daouův výrok je kvantifikovatelně a nezpochybnitelně pravdivý a je zničující pro argument, že by demokraté měli být podporováni ve jménu „snižování škod“. Jediný způsob, jak to nevidět, je myslet si, že na pocitech a pohodlí amerických liberálů záleží více než na životech cizinců.

To neznamená, že Trump je dobrý nebo že není válečný štváč, nebo dokonce že by v případě znovuzvolení nutně byl menším válečným štváčem než Biden. Znamená to však, že tento způsob uvažování „volte demokraty, aby bylo zraněno méně lidí“ není založen na faktech nebo důkazech a dává smysl pouze v rámci západního supremacistického světonázoru, který nepovažuje nezápadní životy za stejně hodnotné jako západní. Pokud takový světonázor nemáte, je vám okamžitě jasné, že neexistuje žádný na důkazech založený důvod věřit, že volit demokraty vede ke snížení počtu ublížení na celém světě.

Ve skutečnosti neexistuje žádný způsob, jak zjistit, který z prezidentských kandidátů by v případě zvolení napáchal více škody, protože oba jsou tak obscénně hrozní a vražední a neexistuje žádný způsob, jak předpovědět, jak se jejich hrozná vražednost projeví v politice během jejich působení v úřadu. Jediné, co můžete udělat, je nakreslit pomyslnou čáru mezi „zahraniční politikou“ a „domácí politikou“ a oddělit je od sebe a pak říct „no, tenhle kandidát mi v domácí politice dělá příjemnější pocity, takže je tudíž lepší“, přičemž ignorujete skutečnost, že drtivá většina zhovadilostí amerických prezidentů se odehrává mimo hranice Spojených států.

Skutečné snížení škod by znamenalo ukončení systémů, které vás nutí vybírat si mezi dvěma vražednými válečnými štváči, a znamenalo by to demontáž samotného amerického impéria. Cokoliv jiného je jen klamání sebe sama.

Vychází nový propagandistický film s názvem „We Will Dance Again“ o útoku Hamásu 7. října. Nevím, tak nějak si myslím, že kdyby se moje země zuřivě snažila rozpoutat třetí světovou válku a zároveň byla uprostřed aktivní genocidy, tak bych s „opětovným tancem“ moc nespěchal.

Rusko v reakci na agresi Západu oficiálně změnilo svou jadernou doktrínu a snížilo hranici, kdy je použití jaderných zbraní povoleno.

V určitém okamžiku v budoucnu bude „blafují, překročte tu červenou čáru“ krokem vedle. Pokud budeme pokračovat v této trajektorii, v určitém okamžiku Rusko udělá něco děsivého, aby obnovilo důvěryhodné odstrašení.

Otázka, kterou si musíme položit, zní: stojí nám to za to?