Byla izraelské explodující zařízení v Libanonu úspěšná?

Je neuvěřitelně těžké dešifrovat nedávné události v Libanonu. Nejdříve to byly výbuchy pagerů a pak nedávno vysílačky, nyní s 20 mrtvými a více než 500 zraněnými. Ačkoli Izrael operaci nepřiznává, je jasné, že jeho otisky prstů jsou po celé operaci, a tak by bylo snadné předpokládat, že to byl pro Netanjahua obrovský úspěch. Šokovala Hizballáh, vyřadila jeho komunikaci, i když jen dočasně, a ukázala Libanoncům i světu, že Izrael má před Íránem podporovanou zástupnou organizací náskok. Bylo to mazané, originální a geniální ve své jednoduchosti a účinnosti. A takový útok zaujal západní média, která se při jeho zpravodajství předháněla.

Mediální experti a komentátoři, na které se obracejí, samozřejmě nemohou říci, co se stane dál. Mnozí však spekulují, že jde o předehru k útoku, k totální válce mezi Izraelem a Hizballáhem, která se vede v jižním Libanonu. Zženštilý a do sebe zahleděný Tom Fletcher, který býval velvyslancem Spojeného království v Libanonu, dříve nenabízel žádnou prozíravost ani vhled, ale jen opakoval stará klišé v rádiu BBC. Jeremy Bowen, zkušený hacker BBC na Blízkém východě, nabídl více. Bowen upozorňuje, že rétorika Izraele se v posledních dnech ještě více vyostřila a k libanonským hranicím se přesunulo ještě více vojenské techniky, což naznačuje, že se blíží invaze. Upozorňuje však také, že Izrael má za sebou historii invazí do Libanonu, ze kterých vždy odcházel s krvavým nosem, a používá klišé, že jde přes vrchol propasti.

Pád na vlastní meč musí Izraeli i USA skutečně dělat starosti.

Bowen se také opatrně kryje a dodává, že útok gadgetů může být klidně součástí zastrašovací strategie, která nezahrnuje plnohodnotnou invazi. To nikdo doopravdy neví. Pozemní invaze přinejmenším k řece Litani však musí Netanjahuovi ležet na srdci. Ještě jednou zlomit prokletí, říká si možná. Jeho generálové budou mít o takový podnik také zájem, což by vysvětlovalo útok na gadgety, protože mnoho bojovníků Hizballáhu zůstalo oslepeno nebo částečně oslepeno.

Přesto existuje ještě jedna teorie, kterou BBC nenabízí, a to že pagery a vysílačky byly zachyceny již dávno při přípravě jednoho dne na útok – ale že Izrael získal nějaké zpravodajské informace, že Hizballáh tuto lest odhalil nebo se k tomu chystá. V takovém případě by dávalo smysl je odpálit, aby oba využili vítězství a doufali v maximální počet obětí.

Ale i v této rovině je možné, že úroveň výbušniny přidané do obou přístrojů byla špatně odhadnuta, protože samotné exploze měly z vojenského hlediska za následek velmi málo zabití. Za pár gramů navíc to možná mohly být stovky zabitých bojovníků Hizballáhu.

Libanon je plný izraelských špionů i informátorů. Izraelci odtamtud obvykle mají vynikající zpravodajské informace a vědí mnohem víc, než by Hizballáh rád přiznal. Není pochyb o tom, že je to pro Hizballáh porážka, protože to vypadá, že má spoustu bezpečnostních mezer, kterými může Mossad proskočit, kdykoli se mu zachce. Samozřejmě, že to teď bude zpřísněno, ale tento izraelský kousek byl geniální a zanechal vůdce Hizballáhu vypadat rozfázovaně a mimo jeho hrozby. Írán je však větší bestie, u níž je v sázce víc. Čím větší jsi, tím hůře dopadneš, to jistě platí i pro Teherán. Íránci byli poníženi tím, že jejich vrchní velitel byl na cestách zavražděn Trumpem; nedávno byl při návštěvě Teheránu zavražděn i palestinský vůdce a v posledních měsících bylo při operacích IDF/Mossadu v Libanonu zabito příliš mnoho velitelů Hizballáhu. Zkušení havíři v regionu pokaždé hovoří o tom, že Hizballáh a Írán si dávají na čas, aby Západu a Izraeli naservírovali svůj studený pokrm pomsty, ale vypadá to, že Teherán se chce za každou cenu vyhnout totální válce se Západem. To je kupodivu i Bidenovým cílem, nicméně pokud jsou tyto nedávné útoky součástí plánované pozemní ofenzívy, jak naznačují i velitelé IDF, jak ofenzíva „gravituje“ směrem k Libanonu, pak Teheránu nezbude nic jiného než zvýšit sázky.

Je sice pravda, že útok gadgetů byl působivý svou originalitou, ale nikdy bychom neměli podceňovat kroky, které může Írán připravit pro nevýraznou izraelskou pěchotu na bojišti v Libanonu nebo dokonce uvnitř Izraele. IDF svými invazemi v roce 1982 i nedávno v roce 2006 nikdy nedosáhly ničeho, co by se dalo dokonce sexovat jako vítězství. Hizballáh tehdy uštědřil IDF v rámci Libanonu ponižující výprask a Izrael by udělal dobře, kdyby si uvědomil, že jeho armáda libanonských bojovníků je dnes ještě lepší než dříve. Pro Izrael je to krutá ironie, ale jeho invaze posloužily pouze k tomu, že Hizballáh jako disciplinovaná armáda dokázal ve válce ochromit IDF. V takovém případě by taková porážka zcela jistě znamenala konec jakékoli politické vlády elity v Tel Avivu, ale dost možná by znamenala i konec Izraele, jak ho známe. Je Netanjahu tak pomýlený, že by takový krok riskoval?