Wokismus: motor války na Ukrajině a v Polsku

Lucien Cerise

Propaganda LGBTIQ+ se v Polsku rozvíjí pod vlivem amerického showbyznysu, ale také kvůli Ukrajině a vnitřnímu napětí, které v Polsku vyvolává tamní válka.

Dne 31. prosince 2022, stejně jako každý rok od roku 2016, uspořádalo Polsko v Zakopaném velký novoroční koncert s mezinárodními hvězdami. Při této příležitosti se veřejnoprávní televize TVP, která akci vysílala, zpronevěřila své konzervativní redakční linii a vyvolala skandál, když umožnila pozvané americké rapové skupině Black Eyed Peas nosit na pódiu pásky LGBTIQ+. Propaganda LGBTIQ+ se v Polsku rozvíjí pod vlivem amerického showbyznysu, ale také kvůli Ukrajině a vnitřnímu napětí, které válka na Ukrajině v Polsku vyvolává, jak zmínil polský prezident Andrzej Duda, když zdůvodňoval veto zákona Czarnek.

V letech 2004-2014 proběhly na Ukrajině dvě barevné revoluce, které posílily to, čemu se dříve říkalo levičáctví a nyní se nazývá wokismus, tedy obrana etnokulturního a LGBTIQ+ smíšení. Hlavními aktéry této morální revoluce jsou Nadace Open Society George Sorose, ale také NATO, ozbrojené křídlo globalismu, které rovněž obhajuje „inkluzivní rozmanitost“ a „otevřenou společnost“. Krátce po oranžové revoluci v zimě 2004-2005 tak ukrajinská vláda začala podnikat kroky na podporu masové neevropské imigrace na Ukrajinu a převýchovu Ukrajinců k jejímu snadnějšímu přijímání.

Kromě jiných iniciativ zahájily ukrajinské úřady v roce 2007 „antirasistický“ program sociálního inženýrství pod názvem Iniciativa rozmanitosti, který podporovala OSN a její Mezinárodní úřad pro migraci (IOM). Tuto politiku výměny obyvatelstva, realizovanou také Evropskou unií, podporovalo mnoho Ukrajinců, kteří doufali, že se do ní začlení a připojí se k modernímu Západu a jeho etnomasochismu.

Tuto sebevraždu ukrajinské identity zastavila až ruská vojenská intervence, zahájená 24. února 2022. Kosmopolitismus na Ukrajině však nadále ovlivňuje polovojenské jednotky, složené z islamistů vedoucích svou „svatou válku“ proti Rusku, a to od začátku bojů v roce 2014 se souhlasem Kyjeva a NATO. Nejnovější z těchto bojových skupin, které přišly na pomoc ukrajinským nacionalistům, se nazývá prapor Turan, což je odkaz na turkicky mluvící svět, a je složen převážně z asijských muslimů.

Druhý směr wokismu se na Ukrajině prosadil hned po Euromajdanu, státním převratu v zimě 2013-2014, který nové moci umožnil zakotvit celý právní arzenál LGBTIQ+ do ukrajinského práva. To vedlo k legalizaci Gay Pride v několika městech, ale také k podivnému fenoménu „LGBTIQ+ vojáků“, kteří rekrutují homosexuály a transgender osoby ochotné bojovat proti Rusku a jsou organizováni ve Svazu LGBTIQ+ vojáků Ukrajiny sponzorovaném velvyslanectvím USA, jak je vidět na jejich webových stránkách. Více anekdotické, nicméně typické pro směsici žánrů, která charakterizuje tuto dobu – už ne Marilyn Monroe, kterou americké impérium posílá na turné v rámci své soft power na podporu morálky vojáků a válečného úsilí, ale ukrajinský transvestita Verka Serdutchka, jehož skutečné jméno je Andrij Danylko, aby se svou nablýskanou kapelou, která evokuje svět Drag Queens, zazpíval „Goodbye Russia!“.

Za hranicemi Poláci začínají chápat, co se děje v sousedním ukrajinském panděru a do jakého pekla je bruselský režim zatahuje – EU a NATO dohromady. Samozřejmě ne bez jisté opatrnosti, aby nebyli obviněni z toho, že jsou „ruští špioni“, ale v polském veřejném mínění se něco děje i mimo poměrně úzké kruhy antiglobalistických organizací typu Rodacy Kamraci, Falanga, Zmiana nebo Konfederacja. Vzniká silný proud odporu proti válce – stejně jako proti wokismu -, jehož hnutí Leszka Sykulského Stop Amerykanizacji Polski a demonstrace 21. ledna 2023 ve Varšavě jsou jen prvními kroky.

Symptomatické pro tento vývoj mentalit v Polsku je, že 13. října 2022 komentovala katolická média Polonia Christiana článek v digitálních novinách Do Rzeczy [To podstatné] o postupu LGBTIQ+ kolektivu na Ukrajině, a to i v nacionalistických (banderovských) kruzích, který překládáme níže.

„Kyjev raději podepíše pakt se západní levicí, než aby se stal obětí imperialismu Moskvy. Proto ukrajinský patriotismus stále častěji přijímá duhové barvy. A stejně tak činí i novobanderovci,“ píše Maciej Pieczyński v týdeníku Do Rzeczy.“

Novinář poukazuje na to, že část polské pravice se obává, že se Ukrajina pod vlivem Západu stane „výspou globalismu“, „baštou levičáctví“ v těchto zeměpisných šířkách.

Podle názoru kruhů citovaných redaktorem byl hlavní příčinou války na Ukrajině Euromajdan, revoluce na obranu prozápadního kurzu země. „Ukrajinci jsou snad jediným národem na světě, kde lidé umírali za Evropskou unii s heslem „Ukrajina v Evropě!“. (Україна-це Європа!) na rtech. Rusko zaútočilo, aby tento postup znemožnilo.

„Znamená to, že na Ukrajině probíhá válka mezi aliancí globalismu a levicového liberalismu na jedné straně a konzervatismem na straně druhé? Moskva by si velmi přála, aby ukrajinští a západní konzervativci (včetně Poláků) tomuto zjednodušenému pohledu uvěřili,“ poznamenává Pieczyński.

Pieczyński připomíná, že homosexuální vztahy byly v SSSR zakázány a že Ukrajina byla první z bývalých sovětských republik, která tento zákaz zrušila. Přestože v roce 1996 přijaly orgány země zákon, v němž bylo manželství definováno jako „svazek muže a ženy“, od Euromajdanu došlo na Ukrajině v této otázce k jasnému „obratu doleva“, za který je zodpovědný zejména bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko, který „veřejně prohlásil,“ pokračuje Pieczyński, „že nemá nic proti Gay Pride v Kyjevě....“. V odpovědi na žádost odpůrců průvodu prohlásil, že sdílí jejich obavy, ale že jeho záměrem je vybudovat na Ukrajině tolerantní, demokratickou a evropskou společnost.“

Maciej Pieczyński pak poznamenává, že prezident Zelenskyj na začátku svého funkčního období nezaujal jasný postoj k ideologii LGBTIQ+. To se však změnilo s nástupem ruské invaze na Ukrajinu.

„Zatímco v Rusku,“ pokračuje Pieczyński, „není propagace homosexuality povolena, na Ukrajině duhová ideologie proniká dokonce i do řad armády. Již v roce 2018 byla na Dněpru založena nevládní organizace s názvem LGBTIQ+ vojáci, která poskytuje podporu neheterosexuálním vojákům.“

V zahraniční politice není nic zadarmo a Ukrajina, která nutně potřebuje podporu Západu a touží být přijata do západních obýváků, musí dokázat, že vyznává stejné hodnoty wokismu, jaké panují na Západě.

Lucien Cerise, doktor filozofie, píše z Francie, kde žije vysoko v pokoji pro služku a pracuje v suterénu BNF.