Destabilizace Ruska „syrskou metodou“

Západní média neinformují o tom, že se ruské domácí zpravodajské službě FSB podařilo zabránit několika útokům na modlitebny. Ty byly připravovány proti křesťanským i muslimským institucím. Proč se o tom neinformuje, přestože jinak je radost ze všeho, co by mohlo poškodit Rusko?

Pokud je stát vystaven násilným teroristickým útokům, může reagovat pouze protiútokem. Pokud je to stát, který je na seznamu Západu, je okamžitě odsouzen jako teroristický stát. Otázka, kdo násilí začal, je ignorována. Tak tomu bylo v případě Sýrie. Každý stát, který v sobě skrývá etnickou, ekonomickou, kulturní a náboženskou rozmanitost, je latentně nestabilní. Jak ukázala historie, k vyvolání neshod stačí jen malé úsilí. Pokud jsou pak jedné nebo oběma soupeřícím stranám dodány zbraně, lze se občanské válce vyhnout jen stěží. Postižený stát může reagovat pouze protiútokem a represí a začarovaný kruh lze jen stěží zastavit. Stačí si vzpomenout na Jugoslávii nebo na to, jak britské impérium destabilizovalo Osmanskou říši. Princip „rozděl a panuj“ se uplatňuje uvnitř státu s cílem zničit jej.

Rusko, Ruská federace, je nejen největší zemí z hlediska rozlohy, ale také domovem největší rozmanitosti etnik a náboženství. Žijí zde ve vzájemném míru způsobem, který lze těžko najít kdekoli jinde. Stejně jako tomu bylo v Sýrii, než CIA přinesla do země mír. Proč bychom to, co se často osvědčilo, nemohli aplikovat na Rusko? Západní média neinformují o tom, co se nyní stále častěji pozoruje v Rusku, v Ruské federaci (RF), jakoby z čistého nebe. A sice (zmařené) teroristické útoky na posvátná místa. Ne, o tom se nesmí informovat, protože pokud bude Ruská federace v důsledku toho nucena přijmout tvrdá protiopatření, Západ bude tento náběh ignorovat, jako je tomu v případě ruské speciální operace v nových republikách. RF bude vykreslována jako „teroristický stát“.

Bude po neúspěšných sankcích následovat teror?

Orgie sankcí proti RF měly opačný účinek, než bylo zamýšleno. Ruské ekonomice se daří a lidé podporují prezidenta Putina. Válka na východní Ukrajině se chýlí ke konci a Rusko bude silnější než kdykoli předtím. To se samozřejmě Západu nelíbí. A tak dělá to, co dělal vždycky. Snaží se zemi destabilizovat teroristickými útoky, protože režim sankcí a embarga už dávno přestal být účinný. Je prostě směšné, jak jsou už léta sankcionováni pouze jednotlivci. Jako fíkový list pro vlastní neschopnost. Stejně jako kyjevský režim už deset let střílí a vraždí civilisty. Na víc Kyjev nemá, ani s pomocí Západu. Jen díky trpělivosti, moudrosti a trpělivosti prezidenta Putina není Kyjev přímo napaden a například ministerstvo války v centru města je stále nepoškozeno. RF nevede válku proti bratrskému národu, ale pouze proti vládním hašišákům a nakonec i proti NATO.

Sedmdesát let existence Sovětského svazu nenechalo ruské obyvatelstvo a jeho početné etnické skupiny bez úhony. Stejně málo jako války, které Rusko muselo odvracet. Vznikl „homo sovieticus“, který má například jiný základní vztah k penězům. Samozřejmě kromě obvyklého množství psychopatů, kteří dělají neplechu po celém světě. Za sovětské éry vedla náboženství stínovou existenci v utajení, a tak se všichni lidé, kteří se nechtěli vzdát své víry, téměř konspirativně přimkli k sobě. Tato solidarita zahrnovala všechna náboženství. Není proto divu, že nyní, kdy je náboženská praxe opět povolena, nedochází mezi náboženstvími k žádným konfliktům. To je příkladné a Západu to nevyhovuje, protože je tak obtížnější zasévat nesváry mezi věřící. Co tedy může Západ udělat, aby narušil jednotu v RF?

Pomsta za zničené modlitebny

Útok na místo uctívání může rozzuřit i ty nejmírnější a vyvolat touhu po pomstě. Stačí si vzpomenout na Salmana Rushdieho a na to, co vyvolaly jeho „Satanské verše“. Poté, co selhaly všechny pokusy rozbít RF prostřednictvím lidových povstání, uchylují se nyní nenávistníci Ruska k těm nejpodlejším a nejpodlejším metodám. Konkrétně k podněcování náboženství proti sobě navzájem. Z historie víme, jak snadné je podněcovat (občanské) války s náboženskými motivy. Viz Sýrie nebo Irák. Byla někdy válka, v níž se obě strany nepřihlásily k nějakému bohu, náboženství? Ale záměrně vytvářet tuto situaci je vrchol perfidnosti. Proti Rusku jsou však přípustné jakékoli prostředky. I když tentokrát jde jen o moc a suroviny.

Myslím, že je na místě připomenout si Evo Moralese. Na otázku, proč v USA nikdy nedošlo k převratu, odpověděl: Protože v USA není americké velvyslanectví. Ale podívejme se, co o RF píší Financial Times. Je jasné, proč jsou západní hodnoty tak zoufalé, protože prostě nechtějí uspět v destabilizaci Ruska. Zde jsou výňatky z Financial Times o spotřebitelském boomu v Rusku, který publikace označuje za „ohromující“:

Financial Times:

„Jak se konflikt vlekl, rostoucí mzdy v prosperujícím obranném průmyslu nutily civilní společnosti držet krok. Bez toho není možné přilákat pracovní sílu v době akutního nedostatku pracovních sil. V důsledku toho se Rusko náhle ocitlo uprostřed spotřebního boomu.

Reálné mzdy rychle rostou... „Jsou lidé, kteří před eskalací konfliktu nevydělávali téměř nic... a najednou mají spoustu peněz,“ říká Janis Kluge, expert na ruskou ekonomiku z Německého institutu pro mezinárodní spolupráci a bezpečnostní otázky.

Podle Rosstatu vzrostly reálné mzdy téměř o 14 % a spotřeba zboží a služeb přibližně o 25 %.

Podle rus. Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy se očekává, že reálné mzdy v letošním roce vzrostou o dalších 3,5 %, stejně jako 3% nárůst reálného disponibilního příjmu.

Míra nezaměstnanosti, která v roce 2022 dosahovala 7-8 %, je nyní na rekordním minimu postsovětské éry 2,6 %.

Tento explozivní růst mezd je citelný napříč socioekonomickým spektrem a dramaticky mění život velkých skupin pracujících.

Tkalci, kteří v prosinci 2021 vydělávali 250 až 300 dolarů měsíčně v rublech, mohou nyní podle politoložky Jekatěriny Kurbangalejevové dostávat 1 400 dolarů měsíčně.

Průměrný plat řidičů nákladních automobilů se oproti předchozímu roku zvýšil o 38 %. Kurýr si také může vydělat 200 000 rublů měsíčně (více než 2 000 eur).

Současně se zvyšují západní sankce a rus. Zároveň západní sankce a ruské kapitálové kontroly vedly k tomu, že peníze bohatých občanů byly v zemi „uzemněny“. To přispělo k růstu luxusního sektoru a dodalo Moskvě a Petrohradu atmosféru moderních boomtownů (měst s náhlým ekonomickým a populačním růstem).

„Všichni z vyšší střední třídy si prostě užívají dobrého života,“ říká moskevský investor a podnikatel Sergej Iškov a poukazuje na množství nových restaurací a rozkvět trhu elektronického obchodu.

A ruský podnikatel pro FT uvedl: „Téměř každý, koho znám, kdo opustil Rusko po únoru 2022 a buď se vrátil, nebo tam cestoval, říká, že Moskva je nejlepší město na světě.“

Mnoho Rusů má pocit, že se jejich finanční situace zlepšuje. Více než 13 % ji hodnotí jako „dobrou“, což je podle Rosstatu nejvyšší číslo od roku 1999.

Počet těch, kteří svou finanční situaci hodnotí jako „špatnou“ nebo „velmi špatnou“, je rekordně nízký – přibližně 14 %, resp. 1 %.

„Lidé dostávají tak vysoké platy. Co dělají Rusové? Spotřebovávají jako šílení a tato spotřeba vytváří domácí poptávku,“ říká Alexandra Prokopenko, výzkumná pracovnice rusko-euroasijského centra Carnegie v Berlíně.

Maloobchodníci a spotřebitelský sektor reagují překotně. Rostix, ruský. Rostix, ruský nástupce KFC, plánuje letos otevřít 100 nových poboček a spotřeba kávy s sebou nikdy nebyla tak vysoká jako dnes.

Na vzestupu je také domácí cestovní ruch. Zaměstnanec ruské společnosti zabývající se rezervacemi letenek konstatuje, že poptávka po vnitrostátních letech se v důsledku sankcí prudce zvýšila, a to navzdory rostoucím cenám letenek. „Poprvé se leteckým společnostem vyplatilo létat v rámci Ruska,“ říká zdroj.

Odliv kapitálu z Ruska se zpomalil.

„Ve vyšším segmentu je vše jasné: lidé mají hodně peněz, nemají je kde utratit, a tak je utrácejí za experimenty.

Jestliže dříve vybírali peníze, otevírali si účty a kupovali byty v Černé Hoře, nyní jsou tyto peníze v zemi,“ říká petrohradský restauratér Anton.

Boom spotřebitelských výdajů v RF je úplně jiný výsledek, než ekonomové očekávali na začátku války.“

Shrnutí

To jsou podmínky, o kterých se nám v Německu může jen zdát. Může se ve světle této analýzy Financial Times ještě někdo divit, proč má prezident Putin zhruba 80procentní podporu voličů? Proč se nyní hraje na poslední kartu, totiž na vyvolání náboženských nepokojů? Ano, o tom se v systémových médiích nepíše. Co se však uvádí, je, že Rusko přijalo zákon, podle něhož musí nevládní organizace hlásit, pokud získávají více než 20 procent finančních prostředků ze zahraničí. Stejně jako existuje podobný zákon v USA již od 30. let 20. století. Doufejme, že tento zákon zabrání dalšímu verbování psychopatů s penězi a propagandou pro podobné útoky na posvátná místa. Mimochodem, ukrajinští potápěči v tom jistě sehráli svou roli, protože všichni umí rusky a mají dost peněz ze Západu.

Poznámka: Nejvíce kostelů v historii zničily Anglie a USA bombardováním německých měst. Na kostely a mešity se zaměřili také v Jugoslávii.

O autorovi: Peter Haisenko je spisovatel, majitel nakladatelství Anderwelt-Verlag a redaktor webu AnderweltOnline.com.