„Bezletová zóna“ na západní Ukrajině formalizuje vstup do války

Giuseppe Masala

Neuplynulo ani čtyřiadvacet hodin od zahájení summitu NATO ve Washingtonu a zásadní – a troufám si říci historický – význam tohoto setkání se ukázal v celé své dramatičnosti.

To, co otevřelo tance, byla obranná dohoda podepsaná mezi Polskem a Ukrajinou a oznámená a ilustrovaná právě ve Washingtonu. Klíčovým bodem je podle mého názoru pravomoc, kterou Ukrajina udělila Polsku k sestřelení jakéhokoli létajícího objektu nad oblohou západní Ukrajiny, který považuje za nebezpečný (dron, letadlo, raketa atd.).

Možnost, která je již sama o sobě spojena s obrovskými riziky vzhledem k tomu, že Rusové již prohlásili, že pokud bude některý z jejich letounů nebo raket zasažen protiletadlovou technikou rozmístěnou za hranicemi (s ohledem na Ukrajinu), nebudou váhat palbu opětovat. Není třeba dodávat, že Rusové vždy považovali předvídatelnost za nástroj řízení konfliktů, aby jejich protivníci mohli lépe zvažovat své kroky a věděli, proti čemu stojí. Je zřejmé, že princip předvídatelnosti znamená, že to, co je deklarováno, by mělo být provedeno, pokud jsou splněny podmínky, které jsou považovány za nezbytné; vzhledem k tomu si můžeme být jisti, že Rusové v případě úderu z polského území udělají to, co veřejně deklarovali, aby neztratili důvěryhodnost.

Druhý klíčový prvek washingtonského summitu dnes odhalil americký ministr zahraničí Blinken, který prohlásil, že nad oblohou západní Ukrajiny budou od letošního léta létat stíhačky F-16 z Dánska a Holandska (tedy ze zemí absolutně loajálních k Anglosasům).

Blinken al vertice Nato: Gli F-16 vengono consegnati all'Ucraina “mentre parliamo”

Seguono, inquietanti applausi... pic.twitter.com/7XTfossGsl

— l'AntiDiplomatico (@Lantidiplomatic) July 10, 2024

Zde se dohoda stává skutečně nebezpečnou z následujících důvodů:

1) Je zřejmé, proč došlo k naléhavému prohlášení, že Polsko může zasáhnout letouny létající nad oblohou západní Ukrajiny. Je nutné poskytnout maximální ochranu letounům F-16, které budou loveny ruským letectvem.

2) Je také nutné chránit polskou protiletadlovou palbou letiště na západní Ukrajině, z nichž budou F-16 startovat a kde budou zřejmě vyzbrojeny a udržovány. Nepřipouštím hypotézu, že F-16 budou udržovány a vyzbrojovány na letištích nacházejících se na území NATO, protože Moskva již prohlásila, že pokud se tak stane, stejně na tato letiště udeří.

Nakonec z četby včerejších a dnešních dvou oznámení Washingtonu nepokrytě vyplývá, že NATO ve skutečnosti zřizuje na západní Ukrajině bezletovou zónu. Tu Rusové zcela jistě napadnou, a to i s ohledem na další závažný prvek: jak již bylo zmíněno před více než rokem, Rusové považují skutečnost, že letouny F-16 jsou letouny schválené pro přepravu a použití taktických jaderných zbraní, a proto budou tyto letouny považovat za potenciální nosiče jaderného útoku, a tudíž za každou cenu sestřelitelné.

Nezdá se být nadsazené tvrdit, že NATO provádí obrovskou provokaci proti Rusku se zřejmým záměrem donutit Moskvu, aby vystřelila jako první, a vzala tak na sebe vinu za rozpoutání otevřené války s NATO.

Objektivně dobře promyšlený plán, který má podle mého názoru i vnitropolitické cíle USA: zahájení přímého konfliktu mezi zeměmi NATO (nebo přímo s NATO jako celkem) a Rusko postaví příštího nájemníka před situaci, v níž nebude cesty zpět. Nelze podle mého názoru vyloučit, že se jedná o říjnové překvapení typické pro roky prezidentských voleb ve Spojených státech.

K pesimismu nás vedou i další zprávy přicházející z Washingtonu: nový britský premiér Stormer potvrdil povolení Ukrajině použít britské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow k úderům hluboko do ruského území. Rusové však již odpověděli, že pokud budou britské zbraně použity k úderu na ruské území, odpoví proti Británii.

Značný význam má také žádost generálního tajemníka NATO adresovaná aliančním zemím včetně Itálie o nové protiletadlové systémy, jako je náš Samp-T (stojí „pouhých“ 800 milionů eur). Je jasné a zřejmé, že vojenští stratégové chtějí pokrýt západní Ukrajinu jakousi železnou kopulí NATO, která by měla být pro Rusy neproniknutelná.

To je skutečně velmi temný scénář: v tuto chvíli jsou již figurky na šachovnici zjevně dokonale rozmístěny tak, aby daly vzniknout novému všeobecnému konfliktu v Evropě.

Závěrem je třeba poznamenat, že Čína, která bude v závěrečném dokumentu připravovaném ve Washingtonu zeměmi NATO definována jako „rozhodující komplic“ Ruska, umístila jeden ze svých vojenských kontingentů v Brestu na protiteroristické cvičení s Běloruskem, novým členem Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).

Vojáci z Dálného východu nebyli v Evropě k vidění od dob Čingischána, což je rovněž znamením skutečně výjimečné doby.