Voda jako zbraň

Vytrvalým, systematickým a rozsáhlým útokem na vodní zdroje a odsolovací zařízení v pásmu Gazy používá Izrael vodu jako zbraň proti palestinským civilistům. Kromě nastolení hladomoru Izrael záměrně snižuje množství vody dostupné obyvatelům pásma – zejména zdroje pitné vody – a záměrně se tak zaměřuje na více než 2,3 milionu lidí, kteří zde žijí, v rámci své genocidy probíhající od října loňského roku.

V pondělí 1. července zaznamenal terénní tým Euro-Med Monitor značné škody na odsolovací stanici ve čtvrti Al-Zaytoun jižně od města Gazy, které jsou důsledkem přímého izraelského útoku. Výsledkem bylo také zabití mladého muže, který plnil galon vodou, a zranění dalších osob. Stanice, která poskytovala služby nejméně 50 000 lidí v několika blízkých obytných čtvrtích, utrpěla značné škody poté, co ji izraelská armáda bombardovala raketou GBU, která prorazila několik pater a vybuchla v přízemí.

S rostoucími letními teplotami čelí obyvatelé pásma Gazy značným problémům s přístupem k vodě. Odhady ukazují, že od října loňského roku se podíl vody na obyvatele v pásmu Gazy snížil o 97 % v důsledku rozsáhlého ničení vodohospodářské infrastruktury ze strany Izraele.V důsledku genocidy se tedy podíl vody na obyvatele v pásmu Gazy snížil na 3 až 15 litrů na den, zatímco v roce 2022 to bylo přibližně 84,6 litrů na den.

Vzhledem k pokračujícím zločinům proti palestinskému lidu, které ho připravují o věci nezbytné k přežití – například zničení více než 700 studní a odsolovacích zařízení od začátku genocidy – pociťují všechny oblasti pásma Gazy nedostatek vody a kanalizační systém kolabuje. Některé oblasti pásma mezitím trpí nedostatkem pohonných hmot, které Izrael do pásma zakazuje dovážet, a to navzdory velkému počtu obětí – včetně dětí – způsobených infekčními nemocemi a epidemiemi, které se šíří hromaděním kontaminované vody v důsledku nefunkčních kanalizačních stanic.

Pokračující ničení a devastace ze strany izraelské armády činí pásmo Gazy neobyvatelným, zejména poté, co armáda zničila 9 z 10 vodních nádrží a polovinu vodovodních sítí, tedy 350 km ze 700 km. Kromě toho bylo v důsledku zločinů a svévolné politiky Izraele narušeno všech šest čistíren odpadních vod, zastaveno přibližně 65 kanalizačních čerpadel a zničeno 70 km kanalizačních sítí. To mělo za následek nekontrolované vypouštění odpadních vod, jejichž množství se odhaduje na přibližně 130 tisíc metrů krychlových denně, na silnice a do přístřešků pro vysídlené osoby v pásmu Gazy.

Podle odhadů OSN se přibližně 96 % obyvatel pásma (2,15 milionu lidí) potýká s vysokou mírou akutního nedostatku potravin. Zatímco celé území je zařazeno do stavu nouze (fáze 4 IPC), více než 495 000 lidí (22 procent obyvatel) stále čelí katastrofální úrovni akutního nedostatku potravin (fáze 5 IPC).V této fázi pociťují domácnosti extrémní nedostatek potravin, hlad a vyčerpání schopností zvládat situaci.

Euro-Med Monitor v lednu loňského roku varoval, že nouze zachvacuje město Gaza a severní oblasti pásma znepokojivým způsobem – je to důsledek izraelského přerušení dodávek vody v pásmu, systematického a záměrného izraelského bombardování vodních zdrojů a studní a nedostatku paliva potřebného k provozu zařízení na přeměnu a distribuci vody.

Nedostatek pitné vody v pásmu Gazy se stal otázkou života a smrti, obyvatelé jsou v současné době nuceni pít nečistou vodu ze studní v podmínkách pokračujících izraelských vojenských útoků a nedostatku potravin, vody a pohonných hmot. Nadměrná konzumace nepitné slané vody vede k vysokému krevnímu tlaku, onemocnění ledvin, zvýšenému riziku mrtvice, střevních a žaludečních onemocnění, neustálému zvracení a průjmům. Tyto účinky nakonec vyústí v nadměrnou dehydrataci tělesných tkání, zejména mozkové tkáně. Společnost Euro-Med Monitor provedla minulý měsíc v prosinci analytickou studii, která zahrnovala vzorek 1 200 osob v pásmu Gazy s cílem zjistit dopad humanitární krize, kterou obyvatelé této enklávy zažívají uprostřed genocidní izraelské války. Podle této studie činí míra přístupu k vodě v pásmu Gazy, včetně vody na pití, koupání a mytí, pouhých 1,5 litru na osobu a den. To je o 15 litrů méně, než je minimální množství vody potřebné k přežití na úrovni vyžadované mezinárodními normami.

Mezinárodní humanitární právo zakazuje útoky, ničení nebo narušování životně důležitých zařízení nezbytných pro přežití civilního obyvatelstva, jako jsou zařízení a sítě na dodávku pitné vody.Mezinárodní humanitární právo rovněž přísně zakazuje použití hladu jako zbraně; jako okupační mocnost je Izrael podle mezinárodního humanitárního práva povinen zajistit Palestincům v pásmu Gazy základní potřeby a ochranu. Římský statut Mezinárodního trestního soudu stanoví, že úmyslné vyhladovění civilistů „zbavením předmětů nezbytných pro jejich přežití, včetně úmyslného bránění dodávkám pomoci“ je válečným zločinem.

Podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy a příslušných mezinárodních soudních rozhodnutí se Izrael od 7. října 2023 dopouští genocidy vůči civilnímu obyvatelstvu pásma Gazy. Mezi závažné zločiny Izraele patří zbavení civilního obyvatelstva v pásmu Gazy dostatečného množství pitné vody, což mu způsobilo vážné a úmyslné škody a uvěznilo ho v životních podmínkách, které ho měly zničit.