Rusko promluvilo... a elitářský Západ se mračí

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2024/03/10023-rusko-promluvilo-a-elitarsky-zapad-se-mraci.htm

Finian Cunnigham

Ruská federace provedla impozantní prezidentské volby, které proběhly civilizovaně a efektivně navzdory koordinovanému pokusu západních mocností o jejich sabotáž.

Národ se 143 miliony obyvatel a 112 miliony voličů pokrývající rozsáhlé geografické území zahrnující 11 časových pásem (z celkových 24 pásem na Zemi) šel během tří dnů (15.-17. března) k volebním urnám, aby umožnil demokratickou účast.

Ze čtyř kandidátů byl znovu zvolen ruský prezident Vladimir Putin, který získal 88 % hlasů. Jednalo se o sedmé prezidentské volby Ruské federace jako moderního státu vzniklého po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Putin vyhrál šesté funkční období, díky němuž bude hlavou ruského státu až do roku 2030.

Volební účast byla nejvyšší v historii a činila 74 % (při posledních volbách v roce 2018 to bylo 67,5 %). Putin tentokrát získal výrazně více hlasů než v předchozích čtyřech volbách.

Neschopnost západní propagandy je ohromující. Tvrzení Západu, že tak masová demonstrace ruské demokratické moci byla nějak „zmanipulovaná“ nebo „fraška“, jen ukázala, jak zoufale rusofobní Západ je. Pokud by totiž bylo západní vyprávění pravdivé, znamenalo by to, že celé Rusko je národem hlupáků a panáků bez svobodné vůle.

Spojené státy a jejich přisluhovači z NATO se ze všech sil snažily sabotovat ruské volby – a neuspěly.

Na jedné straně došlo k prudkému nárůstu teroristických útoků proti ruským regionům sousedícím s Ukrajinou. Několik ruských civilistů bylo zabito a zraněno při dělostřeleckém ostřelování a útocích dronů na volební místnosti v Bělogorodu, Záporoží a Chersonu. Došlo také k pokusům o narušení hranic ukrajinskými silami podporovanými NATO v Brjanské a Kurské oblasti.

Ve spojení s tím pak došlo k masivnímu úsilí západních sil o podnícení sabotáží ze strany agentů uvnitř Ruska.

Před zahájením voleb se na Západě vystupňovala tvrzení o takzvaném protestu „Poledne proti Putinovi“. Ten se měl projevit v poslední den hlasování, kdy budou volební místnosti přeplněny protiputinovskými demonstranty. Protest svolala Julia Navalná, vdova po Alexeji Navalném, představiteli CIA, který minulý měsíc zemřel ve vězení.

Jeden ze západních titulků zněl: „Vlna bezpilotních letounů se zaměřila na Rusko, když opozice [sic] vyzvala k masovému protestu v poslední den voleb.“

Reportáž France 24 (mezitím vymazaná) pokračovala: „Ruská opozice vyzvala lidi, aby se v poledne vydali k volebním urnám, což, jak doufá, bude legální demonstrace síly proti Putinovi.“

Všimněte si, jak si Západ osobuje právo definovat ruskou „opozici“, která je ve skutečnosti malou klikou agentů a oportunistů spojených s bývalým agentem CIA, jehož vdova a další stoupenci žijí v hýčkaném exilu v Berlíně.

Jak se ukázalo, takzvané „poledne proti Putinovi“ nebylo ničím jako poledním okamžikem a do značné míry se nejednalo o událost. Psy-ops chiméra, kterou si vysnily západní zpravodajské služby a kterou západní média propírají veřejnosti jako „žurnalistiku“ a „reportáže“.

Vlna dezinformací, kterou se Západ snažil bombardovat Rusko a svět o „prodemokratickém zúčtování“, se ukázala být obrovským antiklimaxem, klamem nemožně vykonstruované propagandy samotného Západu.

Na druhou stranu vlny bezpilotních letounů a dalších teroristických útoků na ruské pohraniční oblasti byly dostatečně reálné. Přesto se zdálo, že tyto vražedné útoky jen ještě více povzbudily ruský lid k podpoře Putina a politiky porážky agrese NATO vedené USA z Ukrajiny.

Je neuvěřitelné, že západní arogance líčí zabíjení ruských civilistů jako legitimní doplňkovou formu „podpory demokracie“, tedy sponzorování sabotáží.

Došlo k několika drobným incidentům, kdy se jednotlivci snažili zkazit hlasy ve volebních místnostech. Tyto incidenty však byly v měřítku celého volebního procesu zanedbatelné.

Putin ve svém vítězném projevu správně poznamenal, že očerňování ruských voleb ze strany západních mocností se dalo očekávat. Co jiného se dá očekávat? Jsou to nepřátelé, kteří vedou proti Rusku zástupnou válku.

Kromě toho je oficiální názor Západu nakonec stejně irelevantní. Není třeba se kvůli takovému očerňování ani urážet nebo se za něj omlouvat.

Jak Putin podotkl, Spojené státy jsou nejméně kvalifikované k tomu, aby ostatním kázaly o demokracii, když zjevně nejsou ničím jiným než oligarchickým loutkovým divadlem. To uznal dokonce i jejich bývalý prezident Jimmy Carter.

Pokud jde o evropské elity, co o nich vypovídá, že jejich nikým nevolení byrokraté jako Ursula von der Leyenová a Josep Borrell vyčleňují více než 100 miliard eur z veřejných prostředků na podporu neonacistického režimu na Ukrajině, zatímco evropští dělníci živoří, aby měli na chleba, a zemědělci krachují?

Pokud jde o marginálně zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, většina národa jím pohrdá, a on přesto dál bezohledně prosazuje totální válku mezi NATO a Ruskem, která by přerostla v jaderný požár. Je tohle západní demokracie? Ne, je to elitářská diktatura.

Den poté, co ruský národ demokraticky promluvil, americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí dohlížel na takzvaný Summit pro demokracii v Jižní Koreji. Jedná se o stejného amerického úředníka, který se podílí na umožnění genocidy v Gaze, kde bylo povražděno více než 31 000 lidí.

Blinken prohlásil, že prioritou Spojených států je boj proti dezinformacím jako způsob obrany demokracie.

Věříte bludům a aroganci této americké loutky?

„Budování odolnějšího informačního prostředí je životně důležitým zájmem národní bezpečnosti USA a naléhavou prioritou naší diplomacie,“ řekl Blinken. Dnes ministerstvo zahraničí zveřejňuje takzvaný demokratický plán doporučení, který má lidem pomoci lépe si uvědomovat informační manipulaci a být vůči ní odolnější,“ dodal.

Nuže, ruský lid právě poskytl Blinkenovi a zbytku světa názornou lekci o demokracii a odolávání dezinformacím.

Russia Has Spoken… And the Elitist West Grumbles vyšel 20.3.2024 na ICH. Překlad v ceně 378 Kč Zvědavec.

Článek byl publikován 22.3.2024


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.